Novinky

Čestná Kopalova přednáška za rok 2015 udělena Dr. Petru Pravcovi

Česká  astronomická  společnost  udělila  čestnou  Kopalovu  přednášku  2015  Mgr. Petru Pravcovi, Dr.  z  Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při výzkumu planetek Sluneční soustavy. Petr Pravec v současné době patří k předním světovým odborníkům ve výzkumu zejména binárních planetek.

Petr Pravec se narodil před 48 lety v Třinci (psáno v roce 2015). Vyrůstal ve Frýdku-Místku a vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně. V té době již aktivně působil v Sekci meziplanetární hmoty České astronomické společnosti a zabýval se mimo jiné teleskopickým pozorováním meteorů. V roce 1990 přišel do Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově a začal pracovat v rámci aspirantury (což je dnešní doktorské studium) v oddělení meziplanetární hmoty, které tehdy vedl Dr. Zdeněk Ceplecha. Zpočátku byl přidělen Dr. Miloši Šimkovi k meteorickému radaru, ale tato práce ho příliš nenadchla.  Přínosnější byla domluva s technikem oddělení panem Jaroslavem Bočkem, který byl v té době v Ondřejově průkopníkem televizních pozorování meteorů. Petr Pravec zorganizoval společné teleskopické a televizní pozorování s cílem studovat přesnost vizuálních zákresů slabých meteorů. Zásadnější pro jeho budoucnost se však ukázala spolupráce s Dr. René Hudcem, který v rámci Oddělení meziplanetární hmoty vytvořil skupinu Interdisciplinární astrofyziky a jehož vědeckým zájmem bylo hledání optických protějšků záblesků záření gama. René Hudec pořídil v roce 1991 CCD kameru SBIG ST-4 (pravděpodobně první u nás) a o rok později kvalitnější ST-6. Petr Pravec kamery zprovoznil na malém 18-cm reflektoru (vlastně zrcadlovém teleobjektivu) v pozorovatelně s odsuvnou střechou a začal experimentovat se CCD fotometrií komet a proměnných hvězd. Také se zapojil do mezinárodní kampaně fotometrie planetky Toutatis během jejího přiblížení k Zemi. Tento obor ho zaujal a správně odhadl, že by v něm mohl dosáhnout  důležitých výsledků i s poměrně skromnými prostředky. S odstupem času můžeme říci, že jeho odhad byl nejen správný, ale že skutečnost předčila tehdejší očekávání. Petr Pravec je dnes světově uznávaným odborníkem na výzkum planetek fotometrickými metodami. Patří mu prvenství v objevu dvojitých planetek pomocí vzájemných zákrytů a zatmění obou složek, je autoritou v oboru rotace planetek, rotačního štěpení a tvoření oddělených párů planetek. Pro člověka z jiného oboru je až neuvěřitelné, jak mnoho údajů o planetkách, jejich struktuře a vývoji se dá odvodit ze v zásadě jednoduchého měření jasností v závislosti na čase. Podle běžně používaných kritérií jako jsou publikace, citace, zvané přednášky a příspěvky v knihách patří Dr. Petr Pravec k absolutní špičce českých astronomů dneška. Například počet citací na práce, jejichž je autorem nebo spoluautorem, přesahuje 2000.

Tyto úspěchy však nepřišly samy od sebe. Dr. Pravec vybudoval na hvězdárně v Ondřejově úplně nový obor a vzácně se v něm skloubily schopnosti organizační, experimentální a interpretační spolu s dobrým instinktem pro vytipování problémů a metod, jak je řešit. Je zásluhou Dr. Ceplechy, že mu ponechal volnou ruku v jeho začátcích. Po skromných pokusech s 18-cm objektivem se Dr. Pravec v roce 1993 dohodl s Dr. Markem Wolfem z Matematicko-fyzikální fakulty UK na přebudování 65-cm dalekohledu v Ondřejově, který byl tehdy sporadicky využíván pro fotoelektrickou fotometrii, na CCD fotometrii. Tento dalekohled používá jeho tým dodnes a v mezidobí byl pod vedením P. Pravce robotizován. V roce 2009 se P. Pravec skvěle chopil příležitosti získat pozorovací čas na 1,54-m Dánském dalekohledu na observatoři La Silla v Chile výměnou za jeho robotizaci. Navrhnout a ve spolupráci s firmou Projectsoft realizovat robotizaci Dánského dalekohledu nebyl jednoduchý úkol a z jeho splnění má prospěch nejen jeho tým, ale i čeští stelární astronomové, kteří získali polovinu českého pozorovacího času. Petr Pravec byl úspěšný i v získávání kvalitních pozorovatelů a techniků i v jejich vedení. Vychoval pro svůj obor také dva studenty, Petra Scheiricha a Tomáše Henycha, kteří jsou dnes již vědeckými pracovníky. Nezapomíná ani na své amatérské začátky. Působil i jako předseda České astronomické společnosti. Je velmi úspěšný v navazování spolupráce s kvalitními vědci doma i v zahraničí. Pro určité cíle zorganizoval celosvětovou síť pozorovatelů. Z významných spolupracovníků na poli interpretačním a teoretickém jmenujme alespoň Alana Harrise z USA a Davida Vokrouhlického z MFF UK.

A Dr. Jiří Borovička, zástupce ředitele Astronomického ústavu AV ČR, který tento biografický text připravil, ještě dodává: "Mezinárodní spolupráci nebrání ani to, že zahraniční kolegové mohou mít problémy s vyslovováním Petrova příjmení. Ostatně i Microsoft Word mi nabízel jiné alternativy: Dravec, Plavec, Psavec. Nakonec, myslím, že všechna tato slova se k Petrovi hodí. Každopádně mu přeji, ať se mu nadále daří v pracovním i osobním životě a jeho manželka a dvě děti jsou na něj náramně hrdé."

Více v tiskovém prohlášení České astronomické společnosti.

Fotogalerie