Archiv zpráv

Archiv zpráv

<< <  Stránka 2 z 53  > >> FP

Tisková konference ESA k prvním výsledkům Solar Orbiteru

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. Dnes, 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter. Sledujte živě na ESA Web TV: https://esawebtv.esa.int/. Česká tisková zpráva je doprovodnou k tiskové konferenci ESA a představuje český podíl na sondě Solar Orbiter.

Podívejte se na kometu, která je vidět očima, právě teď je ten správný čas

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) objevená 27. března 2020 průlet kolem Slunce přežila a teď nám dělá na obloze radost. Po 13 letech můžeme zase spatřit kometu očima. Chce to ale trochu přípravy. Musí být samozřejmě jasno, potřebujete tmavé místo s co nejmenším světelným znečištěním (jen tak si pořádně užijete pohled na její krásu i s kometárním chvostem) a především potřebujete velmi dobrý výhled k severu, protože kometa se nachází jen velmi nízko nad severním obzorem.

Na čem pracujeme: Určení pevnosti obyčejných chondritů z pozorování bolidové sítě

Vnitřní struktura planetek a meteoroidů patří mezi málo poznané vlastnosti těles meziplanetární hmoty. Zejména ty menší z nich, meteoroidy, jsou mimo oblast zájmu přímého průzkumu kosmickými sondami. Odborníci s Oddělení meziplanetární hmoty ASU ukazují, že moderní záznamy z automatických bolidových kamer v sobě uchovávají informaci o pevnosti materiálu takových těles.

Fotoreportáž z návštěvy předsedkyně Akademie věd na hvězdárně v Ondřejově

V rámci turné po pracovištích Akademie věd ČR navštívila předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová 26. června 2020 hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde máme tři vědecká oddělení - Stelární, Sluneční a Oddělení meziplanetární hmoty. Součástí programu byla také tisková konference k dokončené modernizaci Perkova dalekohledu.

O českých stopách ve vesmíru s Pavlem Suchanem

Na výstavě Cosmos Discovery na pražském Výstavišti Holešovice přibyl koutek výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, na kterém se náš ústav významně podílí. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy. Když se k tomu konala tisková konference, Reflex natočil 15timinutový rozhovor s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR.

Letní turistická razítkovací soutěž Ladova kraje

Naše hvězdárna se v Ladově kraji nachází a samozřejmě herní kartičky i razítko do nich dostanete i u nás během víkendových prohlídek v 10, 13 a 16 hodin. Kartičky jsou k dispozici také na info centrech v Ladově kraji, na obecních úřadech a dalších místech ze seznamu razítkovacích míst nebo si je můžete stáhnout z https://www.laduv-kraj.cz/letni-turisticka-razitkovaci-hra, kde jsou také podrobné informace. Hrajte ... a vyhrajte!

Zahajujeme prohlídky pro veřejnost

Od 1. července opět zahajujeme prohlídky pro veřejnost! Každou sobotu, neděli a o státních svátcích až do konce září, vždy v 10, 13 a 16 hodin začínají prohlídky pro veřejnost, které se konají za každého počasí.

Slavnostní rozloučení s žáky 9. třídy na hvězdárně

Je nám ctí i potěšením, že si Základní škola bratří Fričů v Ondřejově vybrala ve spolupráci s námi pro slavnostní rozloučení žáků 9. třídy prostředí naší hvězdárny - slavnostní schodiště "u lva". Řada z těchto žáků nám pomáhala např. při organizaci Dnů otevřených dveří a my jim za to moc děkujeme. A děkujeme i škole za skvělou spolupráci.

Perkův dalekohled výkonnější a s novými možnostmi

Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější ok-togonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Nyní je možné pozorování i málo jasných objektů. Navíc byla přidána zobrazovací ka-mera, díky které lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Tato modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku.

Na čem pracujeme: Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně

Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU, znovu analyzovali poskytnuté poruchové deníky jinou metodikou. Ukazují, že v některých případech lze vysledovat statisticky zvýšenou poruchovost zařízení rozvodné sítě záhy po prudkém zvýšení geomagnetické aktivity.

Astronomický význam mariánského sloupu

Skutečnost, že sloup je významná památka z hlediska uměleckého, historického i náboženského, je snad zřejmá každému. V poslední době, kdy dochází k její obnově, je velmi diskutovaný i její význam v českých dějinách, ale to není předmětem této stati. K velkému smutku lze poznamenat, že jen velmi málo lidí ví, že se jedná o nesmírně významný objekt z hlediska astronomie.

PLATOSPec - český lovec exoplanet v Chile

Hledání exoplanet a života mimo Sluneční soustavu je žhavým tématem moderní astrofyziky, za které byla v roce 2019 udělena část Nobelovy ceny za fyziku. Astronomický ústav AV ČR je hlavním řešitelem nového mezinárodního projektu PLATOSPec, který má za cíl instalaci nového moderního spektrografu na dalekohled o průměru zrcadla 1.52 metru, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Projekt vede Dr. Petr Kabáth se svým týmem skupiny výzkumu exoplanet ze Stelárního oddělení a na projektu spolupracují prof. Artie Hatzes z observatoře Tautenburg v Německu a prof. Leonardo Vanzi z Pontifica Universidad Católica v Chile.

Na čem pracujeme: Hustota plazmatu, velikost magnetického pole a turbulence ve sluneční erupci

Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU je nestorem teoretického výzkumu dění ve slunečních erupcích a interpretace rádiových pozorování. V představované práci společně se svým ruským spolupracovníkem Leonidem Jasnovem využil pozorování zvláštního typu rádiových záblesků na Slunci k určení fyzikálních podmínek v místě probíhající erupce.

Tisková konference na téma zásadní modernizace Perkova dalekohledu

Ve spolupráci Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR vás srdečně zveme na tiskovou konferenci na téma zásadní modernizace Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice. Tisková konference se bude se konat v pátek 26. června 2020 od 11:00 v kopuli dalekohledu na hvězdárně v Ondřejově za účasti předsedkyně Akademie věd.

Píseň kapely Z HECU - Vzkaz pro cizí planetu

"Dovolte nám vzdát hold všem kosmonautům, kteří se nevrátili z vesmírných misí", uvádí u svého klipu kapela Z HECU. Natáčelo se na naší hvězdárně.

Na čem pracujeme: Nová metoda výpočtu gravitačního pole toroidů

Vladimír Karas z ASU je součástí týmu, který publikoval teoretickou práci zabývající se výpočtem gravitačního pole v okolí těles s tvarem toroidu. Výsledky umožní výrazně zrychlit a zpřesnit výpočty pohybů částic v blízkosti těles s geometrickými vlastnostmi akrečních disků a v protoplanetárních strukturách. Publikace uveřejněná časopisem britské Královské astronomické společnosti vznikla ve spolupráci českých a francouzských autorů.

Na čem pracujeme: Náhlý rozpad filamentu v oblasti klidného Slunce

Sluneční těleso i jeho atmosféra jsou protkány křivkami magnetických polí, s jejich místními koncentracemi se pak pojí nejrůznější jevy sluneční aktivity. Autoři představované práce zevrubně studovali jeden exemplář filamentu, který se vypínal nad oblastí klidného Slunce, a 21. října 2010 se náhle rozpadl. Tento jev byl zachycen celou řadou přístrojů, což dovolilo studovat příčiny jeho rozpadu.

Expedice Českého rozhlasu na ondřejovskou hvězdárnu

Pořad Českého rozhlasu Dvojka "Expedice" tentokrát zamířil do vesmíru. Dozvíte se trochu o historii astronomie, také o Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně a o naší hvězdárně v Ondřejově. Pokud nebudete mít čas si poslechnout vše, tak návštěvu historické části ondřejovské hvězdárny najdete v čase 17:00 a návštěvu u největšího dalekohledu v ČR v čase 30:40. Přejeme hezký poslech!

Na čem pracujeme: Romanova hvězda je obklopena asymetrickou mlhovinou

Postdoktorandka Olga Maryeva pracující pro Stelární oddělení ASU po několik let studovala zvláštní hvězdu v blízké galaxii M 33. Tato hvězda je v pozdních fázích svého života a nová pozorování, pořízená s pomocí největšího optického dalekohledu na světě, ukazují, že je obklopena nesymetrickou mlhovinou, jež nejspíše vznikla z hmoty vyvržené hvězdou.

Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile. Vědci se domnívají se, že tento systém by mohl být jen pomyslnou špičkou ledovce. V budoucnu by mohla být objevena řada podobných černých děr. Petr Hadrava k objevu podotýká: "Odhalení černé díry, která je nejbližší k naší Zemi, bylo umožněno aplikováním metody "rozmotávání" hvězdných spekter, kterou jsem vyvinul, abychom u nás byli schopni konkurovat přístrojově lépe vybaveným světovým observatořím. Uplatnění metody na data, získaná ze špičkových dalekohledů ESO, umožnilo našemu mezinárodnímu týmu dostat se ve výzkumu o krok dál. Černé díry, které jsme až doposud měli možnost pozorovat a studovat, nebyly ve skutečnosti černé, ale velice zářivé. Mohli jsme je vidět díky tomu, že pohlcují látku ze svých hvězdných průvodců, kteří se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Tato látka se zahřívá na vysoké teploty a osvětluje bezprostřední okolí černé díry, kde je silné gravitační pole. V trojhvězdném systému, jako je HR 6819 nebo LB-1, však můžeme studovat černé díry, které jsou skutečně černé, a navíc přítomnost dvou vzdálených průvodců nám dává šanci, abychom odhalili jejich tajemství a zjistili, jaké jsou jejich vlastnosti a původ." Práce je věnována památce dr. Stanislava Štefla, který projekt před řadou let inicioval, a to během svého působení na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama, a zasloužil se o uplatnění české astronomie v Evropské jižní observatoři. Česká republika je členem ESO od roku 2007.

<< <  Stránka 2 z 53  > >>