Archiv zpráv

Archiv zpráv

<< <  Stránka 4 z 54  > >> FP

Píseň kapely Z HECU - Vzkaz pro cizí planetu

"Dovolte nám vzdát hold všem kosmonautům, kteří se nevrátili z vesmírných misí", uvádí u svého klipu kapela Z HECU. Natáčelo se na naší hvězdárně.

Na čem pracujeme: Nová metoda výpočtu gravitačního pole toroidů

Vladimír Karas z ASU je součástí týmu, který publikoval teoretickou práci zabývající se výpočtem gravitačního pole v okolí těles s tvarem toroidu. Výsledky umožní výrazně zrychlit a zpřesnit výpočty pohybů částic v blízkosti těles s geometrickými vlastnostmi akrečních disků a v protoplanetárních strukturách. Publikace uveřejněná časopisem britské Královské astronomické společnosti vznikla ve spolupráci českých a francouzských autorů.

Na čem pracujeme: Náhlý rozpad filamentu v oblasti klidného Slunce

Sluneční těleso i jeho atmosféra jsou protkány křivkami magnetických polí, s jejich místními koncentracemi se pak pojí nejrůznější jevy sluneční aktivity. Autoři představované práce zevrubně studovali jeden exemplář filamentu, který se vypínal nad oblastí klidného Slunce, a 21. října 2010 se náhle rozpadl. Tento jev byl zachycen celou řadou přístrojů, což dovolilo studovat příčiny jeho rozpadu.

Expedice Českého rozhlasu na ondřejovskou hvězdárnu

Pořad Českého rozhlasu Dvojka "Expedice" tentokrát zamířil do vesmíru. Dozvíte se trochu o historii astronomie, také o Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně a o naší hvězdárně v Ondřejově. Pokud nebudete mít čas si poslechnout vše, tak návštěvu historické části ondřejovské hvězdárny najdete v čase 17:00 a návštěvu u největšího dalekohledu v ČR v čase 30:40. Přejeme hezký poslech!

Na čem pracujeme: Romanova hvězda je obklopena asymetrickou mlhovinou

Postdoktorandka Olga Maryeva pracující pro Stelární oddělení ASU po několik let studovala zvláštní hvězdu v blízké galaxii M 33. Tato hvězda je v pozdních fázích svého života a nová pozorování, pořízená s pomocí největšího optického dalekohledu na světě, ukazují, že je obklopena nesymetrickou mlhovinou, jež nejspíše vznikla z hmoty vyvržené hvězdou.

Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile. Vědci se domnívají se, že tento systém by mohl být jen pomyslnou špičkou ledovce. V budoucnu by mohla být objevena řada podobných černých děr. Petr Hadrava k objevu podotýká: "Odhalení černé díry, která je nejbližší k naší Zemi, bylo umožněno aplikováním metody "rozmotávání" hvězdných spekter, kterou jsem vyvinul, abychom u nás byli schopni konkurovat přístrojově lépe vybaveným světovým observatořím. Uplatnění metody na data, získaná ze špičkových dalekohledů ESO, umožnilo našemu mezinárodnímu týmu dostat se ve výzkumu o krok dál. Černé díry, které jsme až doposud měli možnost pozorovat a studovat, nebyly ve skutečnosti černé, ale velice zářivé. Mohli jsme je vidět díky tomu, že pohlcují látku ze svých hvězdných průvodců, kteří se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Tato látka se zahřívá na vysoké teploty a osvětluje bezprostřední okolí černé díry, kde je silné gravitační pole. V trojhvězdném systému, jako je HR 6819 nebo LB-1, však můžeme studovat černé díry, které jsou skutečně černé, a navíc přítomnost dvou vzdálených průvodců nám dává šanci, abychom odhalili jejich tajemství a zjistili, jaké jsou jejich vlastnosti a původ." Práce je věnována památce dr. Stanislava Štefla, který projekt před řadou let inicioval, a to během svého působení na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama, a zasloužil se o uplatnění české astronomie v Evropské jižní observatoři. Česká republika je členem ESO od roku 2007.

Jan Neruda astronomickým vizionářem: Písně kosmické

V roce 1898 Dr. Josef Jan Frič založil hvězdárnu v Ondřejově a na svoji pracovnu nechal zobrazit výjev z Písní kosmických (vyšly v roce 1878). Vliv Jana Nerudy na rodinu Fričových byl nesmírný, vlastně vesmírný. Už jste někdy přemýšleli nad tím, co je ve verších Písní kosmických vlastně obsaženo?

Co mají hvězdáři a sovy společného? Potřebují tmu!

O tom, že k pozorování hvězd potřebujeme tmu a že tmu v noci potřebují i zvířátka a rostliny, bude pro nejmenší povídat Pavel Suchan z hvězdárny v Ondřejově. A na pomoc mu přijde detektiv Temnorád. Ten mu pomůže zjistit, jestli je někde tma a co jí krade.

Aktuálně na obloze

Podívejte se na oblohu, potěšte se pohledem na ní, než se život vrátí do starých a mnohdy uspěchaných kolejí. Stojí to za to, večer i ráno.

Na čem pracujeme: Modulace světelných křivek u 3000 hvězd typu RR Lyrae

Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU pracující též na Masarykově univerzitě v Brně byl v čele týmu, který studoval modulace světelných křivek bezpredentního počtu proměnných hvězd typu RR Lyrae. Na základě charakteru modulace tým klasifikoval tyto hvězdy do šesti morfologických skupin a ze zevrubné statistické analýzy přemítá o fyzikálním původu doposud neobjasněného jevu.

Hubbleův kosmický dalekohled slaví třicetiny

Před třiceti roky, 24. dubna 1990, odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery a vynesl na oběžnou dráhu Země Hubbleův kosmický dalekohled. A svět astronomie se změnil. HST za těch 30 let přinesl v součtu víc výsledků v poznání vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Mezi jeho nejvýznamnější objevy můžeme najít zásadní přispění k poznání, že rozpínání vesmíru se zrychluje.

Na čem pracujeme: Hranice umbry a penumbry ve slunečních skvrnách – případ pro numerické simulace

Sluneční skvrny jsou snad tím nejvíce evidentním projevem sluneční aktivity. Plně rozvinutá sluneční skvrna je uvnitř, v tzv. umbře, velmi tmavá, a tuto oblast obklopuje vláknitá penumbra. Proč jsou tyto dvě oblasti odděleny velmi ostrou hranicí trápí sluneční fyziky již po desetiletí. Jan Jurčák z ASU před několika lety objevil, že jedinou zřejmou veličinou, která rozděluje mezi umbrou a penumbrou, je velikost vertikální komponenty magnetického pole. Toto zjištění nyní jako vedoucí týmu slunečních astronomů ověřoval na skvrnách z numerických simulací.

Jasný bolid v noci ze 17. na 18. dubna 2020 nad severní Moravou a západním Slovenskem podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě

V noci z pátka na sobotu necelých 40 minut po půlnoci místního času 18. dubna byl vidět především z východní části našeho území a západní části Slovenska jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Objev dvou impaktních kráterů pod ledem Grónska v rozhovoru pro Českou televizi

Přinášíme rozhovor s vedoucím českého týmu profesorem Jaroslavem Klokočníkem s výbornou grafikou NASA v České televizi na téma objevu dvou impaktních kráterů pod ledem Grónska.

Impaktní krátery pod ledem Grónska

Na naší planetě je známo asi 200 prokázaných impaktních kráterů (tedy takových, které vznikly dopadem cizího tělesa na povrch Země) různého stáří a velikostí a několik set dalších objektů, které by impaktní původ mít mohly. Tato zjištění pozměnila náhled astronomů a dalších přírodovědců na roli dopadů asteroidů na geologickou historii Země. Už v minulosti objevil tým profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR patrně největší impaktní kráter na Zemi schovaný pod ledem Antarktidy. Nyní přibyly další dva. Čeští vědci opět přispěli do tohoto poznání na planetě Zemi právě publikovanou vědeckou prací.

Největší smysl pro humor měl Astronomický ústav AV ČR

Český rozhlas náš letošní apríl na facebooku vybral jako nejlepší. Poslechněte si ve tříminutovém vysílacím okénku Dalibora Gondíka na ČRO Dvojka. Na nás přijde řada v 2. minutě a celý žertík vám hezky přečtou.

Co mají hvězdárny a sovy společného? Potřebují tmu! aneb přednáška pro děti

Ve dne na nás svítí slunce a máme světlo. Po západu slunce se setmí a až do rána je tma. Opravdu? Platí tohle i ve městech? A kdy jste naposledy zažili tu úplně nejčernější tmu? Co se stane, když si v noci svítíme moc a ještě k tomu na oblohu? Kolik hvězd vidíme, či vlastně nevidíme? A kdo za to může, že si svítíme moc? O tom a také o tom, jak to zlepšit a jak je to vlastně jednoduché, si s vámi bude povídat Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR a na pomoc mu přijde detektiv Temnorád.

Noc z úterý na středu bude světlejší, nastane superúplněk

To slovo "superúplněk" je jak z akčního filmu, no ale když se tak zažilo, tak dobře. V noci z úterý na středu (7. / 8. dubna 2020) nás čeká tzv. superúplněk. Tímto pojmem označujeme úplněk, který nastává v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze kolem Země zároveň k Zemi nejblíže. Úplněk totiž může nastat jak v přízemí (např. v dubnu 2020 je to 356 909 km, stane se tak 7. dubna), tak v odzemí (např. v dubnu 2020 je to 406 446 km, stane se tak 20. dubna) Měsíce. Průměrná vzdálenost Země - Měsíc je 384 400 km.

Koronavirus narušil také přípravu vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST)

Za současných okolností tým společnosti Northtrop Grumman v Kalifornii provádí integrační a testovací práce se sníženým počtem zaměstnanců. Přesto se podařilo nasadit testovací věž a vykonat pozemní zkoušky rozvinutí zrcadla.

"Hvězdné vláčky" na obloze - ptáte se, co to je a my odpovídáme

V posledních týdnech nám chodí mnoho dotazů jako kdyby byly psány přes kopírák. Někteří nevěří vlastním očím, někdo už vítá mimozemšťany a někdo podezírá americkou vládu. Ale vždy jde o pozorování sledu několika desítek družic za sebou.

<< <  Stránka 4 z 54  > >>