Archiv zpráv

Archiv zpráv

<< <  Stránka 54 z 54

Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Po internetu se šíří poplašná zpráva o úžasné možnosti pozorovat na obloze Mars veliký jako Měsíc v úplňku. Jak je to ve skutečnosti?

100 let od pádu Tunguského meteoru

Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.

21. června nastane letní slunovrat

21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci.

Eugene Cernan v České republice

Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci.

Rozhovor: Miroslav Bárta a prémie za sluneční erupce

Miroslav Bárta získal v pondělí Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci, astronomických začátcích a předávání ceny.

Miroslav Bárta oceněn Akademií věd

Miroslav Bárta, pracovník slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, získal Prémii Otto Wichterleho mladým vědeckým pracovníkům.

Výroční zpráva 2007

Výroční zpráva o činnosti Astronomického ústavu za rok 2007.

Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu

Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.

200 let od pádu stonařovských meteoritů

Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.

Planeta Mars projde před hvězdokupou Jesličky

Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.

Gama záblesk zachycen novým robotickým dalekohledem v Ondřejově

Robotickému dalekohledu D50, který je ve zkušebním provozu na Astronomickém ústavu AV ČR, v .v. i. v Ondřejově, se podařilo poslední dubnovou noc napozorovat optický dosvit gama záblesku označeného GRB080430. Předběžné výsledky pozorování byly publikovány týmem skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení ústavu v mezinárodním GCN cirkuláři číslo 7651. Podrobná vědecká analýza získaných dat právě probíhá, získané výsledky budou publikovány ve vědeckém recenzovaném časopise.

Rozhovor: Jan Soldán – Miliarda hvězd družice GAIA

Družice GAIA je nový projekt Evropské kosmické agentury (ESA). Má provádět nový hloubkový třídimenzionální pohled do vesmíru a s nebývalou přesností zmapovat polohy hvězd. Je to takový pokračovatel předešlé družice Hipparcos. Měla by startovat v roce 2011 a v činnosti by měla být přibližně 5 let. Očekává se, že změří asi miliardu objektů ve vesmíru. Na družici se významně podílí náš ústav. Na vývoji software pro družici GAIA se podílí dr. Jan Soldán.

Skvrny na Slunci v těchto dnech

V současné době se Slunce nachází v období minima své aktivity, kdy končí starý jedenáctiletý sluneční cyklus a začíná cyklus nový. První malá aktivní oblast nového cyklu se objevila již v lednu tohoto roku.

Před 40 lety zahynul první kosmonaut světa Jurij Gagarin.

Ve čtvrtek 27. března uplyne již 40 let od tragické smrti prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina. Během zkušebního letu se jeho letoun MiG-15UTI z dosud nepříliš objasněných příčin zřítil a Jurij Gagarin, který se jako první člověk světa podíval 12. dubna 1961 do kosmu, zahynul. Spolu s ním zemřel v troskách cvičného stroje i jeho instruktor Vladimír Serjogin.

Rozhovor: Jim Dale – Srážky hvězd v centru Galaxie

Středová oblast naší Galaxie je v porovnání s ostatními částmi velmi zahuštěným prostorem. V jejím úplném centru se nachází galaktická černá díra o hmotnosti asi 3,5 milionů hmotností Slunce, která ovlivňuje pohyby hvězd ve svém okolí. Hvězdy se tam za svůj život třeba i několikrát srazí s jinými hvězdami nebo "malými" černými děrami hvězdných hmotností, kterých se v této oblasti může nacházet velké množství. Tím by se dala vysvětlit i záhada, proč v centru Galaxie chybí staří červení obři. Výpočtem pohybů hvězd i jejich srážek se zabývá britský astrofyzik Jim Dale, který právě přijel na roční stáž do našeho ústavu.

Jaro, velikonoce a letní čas

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 111 z 18. března 2008 na témata: 20. BŘEZNA 2008 ZAČÍNÁ ASTRONOMICKÉ JARO, LETOŠNÍ VELIKONOCE V BRZKÉM TERMÍNU a UŽ BRZY OPĚT LETNÍ ČAS.

Rozhovor: Elena Dzifčáková – Modelování spekter sluneční koróny

Sluneční koróna je nejteplejší vrstvou sluneční atmosféry. Panují v ní tak extrémní podmínky, že je vědci na Zemi nedokáží vytvořit ani v těch nejmodernějších laboratořích. Výzkum koróny je důležitý pro pochopení procesů, které na Slunci i v ostatních hvězdách probíhají. Jak takový výzkum probíhá, nám prozradí Doc. Elena Dzifčáková z Astronomického ústavu AV ČR.

Rozhovor: Petr Scheirich – Modelování dvojplanetek

Podobně jako naše planeta Země má svůj Měsíc, tak i planetky mají své malé měsíčky. Objevuje se jich stále více a to i zásluhou pracovníků oddělení pro meziplanetární hmotu AsÚ AV v Ondřejově. Dvojplanetky, které se přibližují k Zemi jsou ale tak malé, že je přímo jako dvě tělesa vidět nelze. Přesto je lze zkoumat a zjišťovat o nich zajímavé informace. Člen českého výzkumného týmu Mgr. Petr Scheirich nám prozradil, jakou metodu na to používají.

<< <  Stránka 54 z 54