Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 55  > >> FP

Rok stého výročí vzniku Mezinárodní astronomické unie začne 22. ledna v Senátu

Vernisáží výstavy 100 let pod jednou oblohou dne 22. ledna 2019 od 17 hodin v Senátu Parlamentu České republiky odstartuje české připomenutí letošního výročí - 100 roků od založení Mezinárodní astronomické unie v roce 1919. Akce je pouze pro pozvané, ale veřejnost si bude moci výstavu prohlédnout v prvním únorovém víkendu.

Na čem pracujeme: Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery

Známá hvězda ρ Cas prodělala v nedávné minulosti několik výrazných výronů hmoty, z nichž přinejmenší tři byly zaznamenána v éře moderní astronomie. Poslední nastal v roce 2013 a byl odhalen jen díky systematickému pozorování Perkovým dalekohledem v Ondřejově. Zkracující se intervaly mezi výrony naznačují, že hvězda se připravuje na výron ještě mohutnější a snad již brzy zcela změní své vývojové stádium.

Přijmeme technika pro práci s bolidovými kamerami

Astronomický ústav Akademie věd České republiky přijme v rámci projektu EXPRO 19-26232X „Mapování zdrojů meteoroidů z hlediska jejich složení a výskytu ve sluneční soustavě“ přiděleného Grantovou agenturou České republiky na léta 2019-2023 technika pro práci s bolidovými kamerami.

Pozorování úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 ráno

Zveme vás na veřejné pozorování úplného zatmění v pondělí 21. ledna ráno, od 4 do 8 hodin, samozřejmě pouze za jasného počasí. Na začátku úkazu nás najdete v historické části observatoře (Centrální a Západní kopule), později kvůli obzoru pozorování nízko nad západním obzorem z Radarové louky očima. Vždy s odborným výkladem. Zdarma.

21. ledna časně ráno nastane úplné zatmění Měsíce

V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy zcela nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín.

Na čem pracujeme: Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou

V raných fázích byl vesmír chemicky velmi chudý a první hvězdy, které vznikaly, byly složeny téměř výhradně z vodíku a helia. Struktura a vnější vzhled těchto hvězd je předmětem výzkumů, protože právě tyto hvězdy zřejmě hrály klíčovou roli v reionizaci vesmíru nějakých 400 milionů let po Velkém třesku. Jak vypadala spektra těchto hvězd a jak je hledat v současném vesmíru – o tom podává zprávu článek týmu astrofyziků s výraznou českou účastí.

Co nás čeká na obloze roku 2019?

Nepřehlédnutelná - v prvních týdnech roku spatříme vysoko nad obzorem na ranní obloze před východem Slunce velmi jasný objekt, jakoby hvězdu. Půjde o planetu Venuši v roli Jitřenky, která upoutá zraky skutečně všech - Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na obloze.

Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2019, bohatý na astronomické úkazy

Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí svým maximem už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.

PF 2019

Vážené kolegyně a kolegové, vážení příznivci astronomie! Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2019 přeje kolektiv Astronomického ústavu Akademie věd na observatoři v Ondřejově a Praze. S pozdravem Vladimír Karas ředitel ústavu

O čem se u nás se studenty diskutuje

Prof. Marek Abramowicz dnes představil na workshopu pro studenty astronomie probíhajícím v rámci spolupráce Astronomického ústavu AV ČR s 1. ústavem fyziky na univerzitě v Cologne velmi odvážnou interpretaci záhadných zdrojů krátkých radiových pulzů přicházejících z vesmíru, tzv. Fast Radio Burst. Dr. Rhys Taylor z Astronomického ústavu AV ČR v Praze hovořil o další záhadě dnešní astronomie - temných vodíkových oblacích pozorovaných v kupě galaxií v Panně.

Tak jak to s tím Plutem vlastně je?

Právě vyšlo nové číslo časopisu Akademie věd "Áčko" a v něm také polemika o Plutu. Odpověď Dr. Petra Scheiricha na otázku redakce si můžete přečíst i tady ..

Na čem pracujeme: Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?

Gama záblesky jsou jedním z nejenergetičtějších jevů ve vesmíru. Objeveny byly na konci šedesátých let vojenskými družicemi a v prvních letech jejich pozorování bylo k dispozici více hypotéz vysvětlujících jejich existenci než pozorovaných exemplářů. Petra Suková z ASU společně s kolegy z Polska prezentovala studii spojující v jednom modelu původce dlouhých záblesků gama a vlastnosti černých děr nedávno pozorovaných novým oknem astrofyziky – gravitačními vlnami.

Erasmus+ Vědecké výsledky a také jak se zapojit

aneb Česká republika - Slovensko - Kanárské ostrovy. První publikovaná práce o prašném vulkanismu supernov

Na čem pracujeme: Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách

Jedním z přelomových poznatků astrofyziky kulových hvězdokup z posledních let je, že oproti původním očekáváním se v těchto kupách pozoruje více generací hvězd. Astronomové si nyní lámou hlavu nad vysvětlením původu více populací. Užitečným nástrojem pro ně jsou numerické simulace. Jednu takovou inovativně zkonstruovali Dorottya Szésci a Richard Wünsch s ASU.

Během maxima meteorického roje Geminidy nastane vzácně blízký průlet komety Wirtanen kolem Země

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až devadesát meteorů v hodině. Shodou okolností na období dva dny po maximu roje Geminid připadá ještě vzácnější astronomická událost: v neděli 16. prosince proletí kolem Země kometa 46P Wirtanen ve vzdálenosti pouhého zhruba 30násobku vzdálenosti Země - Měsíc, čímž učiní 10. nejbližší dokumentovaný průlet jakékoliv komety kolem naší planety. Na tmavé obloze by měla být kometa viditelná i pouhýma očima, a to vysoko nad obzorem ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka u jasné hvězdokupy Plejády.

Na čem pracujeme: Disky okolo emisních horkých hvězd

Horké hvězdy spektrálního typu B jsou trvalým zájmem výzkumu pracovníků Stelárního oddělení ASU. Některé z těchto hvězd jsou obklopeny rozsáhlými obálkami plynu a prachu, které mají pravděpodobně formu disku. Vznik těchto obálek není ani zdaleka vyjasněn. Grigoris Maravelias a Michaela Kraus z ASU vedli studii zabývající se hned osmi takovými hvězdami s cílem hledat mezi nimi podobnosti.

Předání osvědčení o pojmenování planetky Danielu Stachovi 28. listopadu

Ve středu 28. listopadu 2018 od 10 hodin se bude na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově konat předání osvědčení o pojmenování planetky Stach. Osvědčení vydává Česká astronomická společnost na základě pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií. Pojmenování může podle mezinárodních pravidel navrhnout pouze objevitel planetky, návrh následně podléhá schválení Mezinárodní astronomickou unií, která jako jediná může pojmenovávat a přidělovat označení pro nebeská tělesa.

V Praze proběhne 11. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 28. do 30. listopadu 2018 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2018. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS a  další. Představí se i projekty USA, Číny, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Čestná Kopalova přednáška za rok 2018 udělena Martinu Jelínkovi

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2018 Mgr. Martinu Jelínkovi, PhD. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.

Prvního ředitele ondřejovské hvězdárny Františka Nušla uctí speciální seminář v Jindřichově Hradci

V sobotu 24. listopadu 2018 od 10 hodin se v Muzeu Jindřichohradecka (klášter Jindřichův Hradec) uskuteční setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a také jejího prvního ředitele. Celodenní seminář bude mít na programu také odhalení pamětní desky Františka Nušla a setkání s jeho potomky.

Stránka 1 z 55  > >>