Archiv zpráv

Archiv zpráv

<< <  Stránka 4 z 52  > >> FP

Cesta bez návratu - před 15 roky zemřelo sedm astronautů v troskách raketoplánu Columbia

Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.

Na čem pracujeme: Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?

Sluneční fyzikové si už dlouhou dobu lámou hlavu nad tím, co přesně odlišuje konfiguraci magnetického pole v tmavé umbře vyvinuté sluneční skvrny od okolní penumbry. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení ASU tomu ve spolupráci s astronomy z Německa a Španělska přišel na kloub. Nalezl jednoduché a robustní kritérium rozlišující umbru a penumbru z hlediska magnetického pole, které platí pro všechny sluneční skvrny.

Slavnostní předání Prémie Jana Friče

V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017.

Na čem pracujeme: Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech

Hvězda MWC 137, horká hvězda obklopená mlhovinou, byla cílem studie, která byla v rámci tohoto seriálu představena před více než dvěma roky. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU ve spolupráci s mnoha jinými astronomy ze světových institucí získala k tomuto objektu další pozorovací data, z nichž se podařilo zkonstruovat vylepšený model bezprostředního okolí této hvězdy.

Přednáška: Ke Slunci, ale ne zpátky - v brněnském planetáriu 25. ledna 2018

Přednáška pro veřejnost docenta Michala Švandy ze Slunečního oddělení "Ke Slunci, ale ne zpátky" - ve čtvrtek 25. ledna 2018 od 18:00 na Hvězdárně a planetáriu Brno na Kraví hoře. Přednáška bude inspirována připravovanou misí Parker Solar Probe.

Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2018 připomíná 120. výročí založení

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.

Zemřel RNDr. Václav Bumba, DrSc.

Ve věku 92 let nás opustil člověk, který věnoval svůj život poznávání naší nejbližší hvězdy, Slunce a zasloužil se o rozvoj české sluneční fyziky. Byl také v minulosti ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.

Na čem pracujeme: Polární výtrysky v okolí černých děr

Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v okolí rotující černé díry a získali také odhady na maximální rychlosti částic, jakých je možné tímto mechanismem dosáhnout.

Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře

AKTUALIZOVÁNO 9. LEDNA 2018: V roce 2007 Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již přes 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT. V listopadu 2017 proto český národní tým ESO (tzv. ESON) spolu se štábem České televize navštívil všechny observatoře a pro českou veřejnost připravil bohatý reportážní materiál včetně epizody populární relace Hyde Park Civilizace, která vše shrnula v sobotu 2. prosince 2017 ve 20:05 na ČT24. Projděte se v následujícím článku v reportážích Daniela Stacha všemi místy ESO v Chile s jedněmi z nejlepších prodmínek pro astronomická pozorování na světě a vyslechněte si rozhovory s významnými českými a zahraničními osobnostmi, které na observatořích pracují.

Program Vesmír pro lidstvo posiluje českou účast na evropských kosmických projektech

Poslechněte si koordinátora programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo profesora Petra Heinzela v pořadu Českého rozhlasu Leonardo nebo si aspoň přečtěte shrnutí na webu Českého rozhlasu Plus.

Poděkování a přání ředitele Astronomického ústavu AV ČR pracovníkům ústavu, průvodcům na ondřejovské hvězdárně a všem příznivcům astronomie

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas poděkoval zaměstnancům a spolupracovníkům ústavu za jejich práci pro ústav: „Všem pracovníkům ústavu, průvodcům početných návštěvníků ondřejovského areálu, profesionálním astronomům i příznivcům astronomie děkuji za jejich práci v roce 2017.

Na čem pracujeme: Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku

Sluneční erupce jsou dlouhodobým tématem výzkumu pracovníků Slunečního oddělení ASU a dlužno podotknout, že v tomto oboru drží krok se světem. Mezi inovativní příspěvky nepochybně patří detailní studium erupcí, které se odehrály nad okrajem slunečního disku. Tato jedinečná pozorování umožnila určit mechanismy odpovědné za „bílou“ erupční emisi pocházející z chromosféry.

S projektem ERASMUS+ do ráje Kanárských ostrovů!

Astronomický ústav AV ČR je od 1. září 2017 hlavním řešitelem a koordinátorem programu ERASMUS+, financovaného ze zdrojů Evropské unie, s názvem: Per aspera ad astra simul (Přes potíže společně ke hvězdám). Studenti a vědečtí pracovníci se v rámci něho mohou ucházet o atraktivní stáže na Kanárských ostrovech!

Jasný bolid spojený s pádem meteoritů podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě

AKTUALIZOVÁNO 12. PROSICNE 2017: Výzva k pomoci nalezení meteoritů! V neděli 3. prosince 2017 večer krátce po čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především jižní část Čech velmi jasný meteor - bolid, který však kvůli celkově špatnému počasí na většině našeho území a celé střední Evropy zůstal téměř nepovšimnut. Přesto se však i na našem území našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno a dva náhodní pozorovatelé tohoto mimořádného přírodního úkazu nám poslali svá hlášení. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Na čem pracujeme: O vzniku kulových hvězdokup

Kulové hvězdokupy jsou velice zajímavými útvary v dalekém halu naší Galaxie, ale i v galaxiích jiných. Tato seskupení velice starých hvězd se stále poněkud vzpírají pokusům o vysvětlení. Simone Recchi z ASU společně s dalšími kolegy z Oddělení galaxií a planetárních systémů s pomocí numerických simulací vyšetřovali možný scénář vzniku těchto objektů.

V Praze proběhne jubilejní 10. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se již jubilejním desátým rokem, od 4. do 7. prosince 2017, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2017. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, eXTP a další. Představí se i projekty USA, Číny a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě

Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech.

Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) - v historii Česka vůbec první veřejný videohovor s ISS!! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin v Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.

Na čem pracujeme: Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků

Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout na jiné metody. Michal Bursa a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU byli u vývoje slibné metodiky, která umožní na dálku zvážit černé veledíry za pomoci rentgenových záblesků.

Přednášky a filmy AsÚ AV ČR během Týdne vědy a techniky 6. – 12. listopadu 2017

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav. Těšit se můžete na přednášky a filmy našich předních odborníků a zároveň popularizátorů (nejen) astronomie.

<< <  Stránka 4 z 52  > >>