Na první výlet s návštěvou jsme vyrazili až v neděli, protože předtím byla K. zaneprázdněna měřením a v sobotu volně přešel snad už poslední tajfun sezóny (žádný velký vítr, pouze den a půl souvislého deště). Vzhledem k tomu, že bratrův původní plán zdolat Fuji nebyl technicky rozumně proveditelný, vyrazili jsme alespoň na výlet, ze kterého se podle průvdce nabízí nejkrásnější výhledy na tuto horu. Cílem tedy byla turistická oblast Hakone, která se nachází ve starém kráteru sopky, jehož polovina je zaplavena vodou. Naše cesta však vedla pouze na severní hřeben této kaldery. Na naše poměry jsme vyrazili docela pozdě, ale hned ze začátku se nám od našeho domova poprvé (za 7 měsíců co tu bydlíme) podařilo zahlédnout Fuji, takže podmínky byly pro účel výletu ideální (těsně po tajfunu, který vyčistí vzduch, je viditelnost nejlepší).

Jak je vidět z fotek, výlet jsme zahájili ve svatyni Seijó-dera (založena 1394), která se nachází v lese tvořeném až 500 let starými cedry a borovicemi, které byly tudíž moc velké na to, aby se nám podařilo je rozumně vyfotit. Svatyně byla založena Ryoanem Zenshiim a nejzajímavější na ní byla sbírka tradičních sandálů geta, které byly vyrobeny z litého železa a největší pár měl asi dva metry.

Menší zádrhel nastal při hledání cesty k vrcholu naší cesty Myojin-ga-take, ale i to se nakonec povedlo. Časem jsme sice zjistili, že nejsme přesně na té cestě, kterou jsme zamýšleli jít. To mělo za následek pouze to, že bychom s K. museli vydržet celý výlet s  jedním litrem vody, jejíž zásoby jsme chtěli obnovit ve studánce po cestě, kterou jsme však nešli. Ve chvílích nouze jsme pak vypili vodu P. s V. Cesta stoupala s relativně příjemným sklonem a občas se naskytl i zajímavý pohled na drobné přírodniny o které se zajímala především V., původem to bioložka. Jako vzorek poslouží fotka neznámé kytičky uvedená výše.

Po dvou hodinách stoupání konečně přišel ten okamžik, kdy se nám plně otevřel výhled na Fuji, takže téměř všechny zbývající fotky jsou věnovány této hoře a mění se jen popředí. Fuji měla poměrně velkou sněhovou čepici, kterou na ní zřejmě zanechal procházející tajfun, takže sníh byl čerstvý a zářivý. Na první fotce jsou dokonce vpravo od Fuji vidět i zasněžené vrcholky Jižních Alp (s výškou přes 3000 m a ve vzdálenosti cca 100 km). Nejdříve jsme fotili z míst, kde jsme byli téměř sami. Tam vzniklo nejenom foto, kdy jsme byl pokusně použit jako živý stativ (výsledek značně pochybný), ale také detailní snímek vrcholku. Na následující fotce je pak jasně vidět, že také pod Fuji může docházet k rychlým změnám nálady. Později jsme přešli na samotný vrcholek Myojin-ga-take (1169 m.n.m.), kde se nacházel hlavní fotospot pro Fuji doporučovaný pravděpodobně ve všech japonských průvodcích.

Odtama jsou fotky nás všech s Fuji v pozadí, případně s množstvím japonců a s Fuji v pozadí.  Nedaleko by pořízen také snímek na opačnou stranu, kde je v popředí zachyceno městečko Odawara, za ní Fujisawa a na obzoru pak Jokohama a možná i Tokio. Poslední snímek Fuji pak vzniknul při pochodu po hraně staré kaldery směrem k vlakové stanici Hakone-Yumoto, odkud jsme se dokodrcali domů. Později jsme se dozvěděli, že tento den panovala extrémně dobrá viditelnost. Prostě jsme měli štěstí a výhledy opravdu stály za tu trochu námahy.

ホンザ