Úvodní stránka
Archiv
S organizací výletu nebyl žádný problém, protože se o ní postarala rodilá japonka S., což je přítelkyně V. z čech, který má s japonskem daleko větší zkušenosti než já (jako ostatně všichni češi které jsem tu zatím poznal). Nakonec nás bylo 5, za čechy já s V. a za japonskou strany S. a její dva bráchové, jejichž jména už jsem zapomněl. Odjížděli jsme nočním autobusem v 22:30, abychom se do Hakuby dostali další den ráno kolem 6:00. Né že by to bylo tak daleko, ale autobus dělá mnoho dlouhých zastávek, přičemž cestu zpět zvládá asi tak za 5 hodin. V autobuse se dalo celkem dobře spát až na ty pauzy, kdy řidič nikdy neopomněl zahlásit kde jsme a na jak dlouho zastavíme.
Ubytování jsme měli zajištěno v malém penzionu v ještě menším pokoji, do kterého se vešly dvě postele a dvě palandy, takže v pěti jsme se tam lehce směstnali. Bylo to ubytování velice levné, na jaké bych jako cizinec nikdy nenarazil a navíc se nacházelo v blízkosti sjezdovek. Já měl v plánu vyrážet na běžky.
V okolí Hakuby se měly nacházet dva běžkařské areály. V pátek ráno jsem s detailními instrukcemi vyrazil na autobusovou zastávku, odkud měl jet ski-bus do jednoho z nich. Zastávku jsem nenašel, ale nedal jsem se odradit a vyrazil směrem, kde se středisko mělo nacházet s tím že tam dorazím pěšky. To se nakonec nepovedlo, ale doptal jsem se cestou na autobus, který mě tam nakonec dovezl. Pak už jsem jen procházel půjčovny vybavení, kde jsem nakonec našel pěkné běžky i boty, jen ty hůlky bych potřeboval tak o 20 cm delší. S radostí jsem se tedy vypravil na krásně upravený pěti kilometrový okruh na bruslení, abych po prvních pár metrech zjistil, že mému operovanému kolenu se takový pohyb vůbec nezamlouvá. V prvním kopečku už jsem nandával ortézu, ani ta však nepomohla a byl jsem rád, že jsem ten okruh nakonec dojel. Z hrdosti jsem pak ještě objel nějaký kratší, abych poté zklamaně vrátil běžky a přemýšlel co s načatým víkendem. Vyřezané stopy na klasiku jsem nikde nenašel a ani se na ně nedokázal doptat, takže se přede mnou rýsoval neradostný víkend.
Večer jsem naštěstí s pomocí V. a S. připravil program na sobotu, který se sestával z výletu do druhého běžkařského areálu, kam mě ráno zdarma dovezlo objednané auto. Místo běžek jsem si poprvé v životě zkusil sněžnice. I když jsem se prakticky pořád pohyboval v upraveném terénu kolem sjezdovek a běžkařských tratí, tak to rozhodně nebyl špatný zážitek, daný zejména liduprázdným okolím a krásným počasím. Na první fotečce je chalupa u začátku běžkařské tratě a následuje panorama horských úbočí, na kterých se nachází většina sjezdovek v Hakubě (je asi lepší cílový soubor stáhnout, i když je to hodně zkomprimovaný jpg, tak je pořád dost velký). Po návrácení sněžnic jsem se zajímal, kdy jede nějaký autobus do Hakuby, která nebyla z tohoto střediska až tak blízko. Měl jsem v plánu jít na oběd, ale chtěl jsem si to načasovat tak, abych pak mohl hned odjet. Muž v půjčovně ale nebyl anglicky mluvící, takže to dopadlo tak, že zavolal toho chlápka co mě ráno přivezl, který mě okamžitě a bez otázek odvezl na místo vyzvednutí. Tzn. za půjčovné ve výši 2000 jenů jsem měl ještě odvoz do 10 km vzdálené Hakuby zdarma. Tam jsem se zašel podívat na sjezdovky a nafotil postupně V., S. a jednoho z jejích bratrů.
Večer se pak konal jakýsi festival u jedné ze sjezdovek. Počasí se naneštěstí zkazilo, mrholilo, takže foťák jsem nebral. Jste tedy ochuzeni o zajímavé fotečky sjezdu s pochodněmi, ohňostroj a některých dalších atrakcí.
Mrholení se v noci změnilo ve sněžení, které ráno ustalo, ale mraky byly pořád nízko, takže padl plán vyrazit na sněžnicích na nějakou náročnější trasu po hřebeni. Vyrazil jsem tedy na obhlídku Hakuby, není to příliš zajímavé město a ani maličké muzeum věnované olympiádě mě nezaujalo. Chvilku jsem se díval závody ve skoku na středním můstku, ale není to kdovíjak divácky přitažlivá podívaná. Aspoň jsem si procvičil čísla mezi 60-90.
Nějak jsem přečkal zbytek dne a posléze i cestu do Tokia. Závěrem je třeba říct, že hory byly krásné, ale nečekané komplikace s kolenem mi ten víkend poněkud znepříjemnily...