Úvodní stránka
Archiv
Je
pátek a tedy nejvyšší čas
zrekapitulovat minulý víkend, aby se
nám tu nazačali hromadit horníci
(příspěvky, některá slovní
spojení je mi i v Japonsku zatěžko pustit z hlavy).
Díky přetrvávajícím
dešťům v posledním týdnu je
naprostá většina sakur opadaná či
odkvetlá. Minulý týden to
však ještě nebylo tak zlé (i když už
to bylo asi po maximu sezóny), takže K. našla
zahradu, ve které jsme ještě nebyli, a
která je proslavena částečně i díky
sakurám rostoucím na břehu umělého
jezera.
Tato zahrada nese jménu Sankeien a nachází se v Jokohamě. Počasí nám přálo (letos poprvé jsme provětrali sandály) a navigačně jsme v neznámé oblasti také neměli problém, takže po kilometrové zacházce a po konzultaci s policistou jsme dokonce našli i vstup. Zahrada se rozprostírá na ploše 180 tis. metrů čtverečních a byla založena bohatým obchodníkem s hedvábím , jehož jméno bylo Tomitaro Hara. Shodou okolností se první část jména dá rovněž číst jako Sankei, což nakonec dalo základ současnému pojmenování, protože zahrada se řekne koen, tzn. zkráceně Sankeien. Zahrada je rozdělena na vnitřní a vnější část, které byly otevřeny veřejnosti v roce 1906 a 1958. V obou se nachází budovy z celého Japonska, převezeny sem v zájmu jejich zachování.
Na následujících fotkách si můžete všimnout různých stádií odkvétání sakur, které je zřejmé zejména z množství okvětních lístků na hladině a také přítomnosti listů mezi květy, ty se objevují až při odkvétání. Nekvetly však pouze sakury, ale i mnoho dalších rostlin, mezi kterými jsem poznal pouze "zlatý déšť"(bohužel se nevešel do fotogalerie). Na svět se draly také jakési kapradiny. Ze zvířectva převládala vodní havěť, ať už pernatá, šupinatá, či krunýřatá. Za větvemi javoru se ukrývá třípatrová pagoda, původem z Kjóta z roku 1457. Na další fotce budova se jménem Rinshunkaku z roku 1649, uvnitř jsou krásné inkoustem zdobené šoupačky, japonské tradiční posuvné dveře. Následuje odraz kamenné lucerny v oknech dalšího obydlí.
Až na fotkách z historie zahrady jsme zjistili, že původně se rozprostírala až k moři, jak je vidno z fotky ze současnosti, nejenom holanďané rozšiřují své území. Japonci to zatím zvládli jen o dálnici a rafinerii. Na poslední fotce je pak mladý výhonek bambusu, který se také prodává v zelenině a po neznámé tepelné úpravě je i vhodný ke konzumaci. Prý už jsem to taky jedl, ještě že o tom nevím.
Tato zahrada nese jménu Sankeien a nachází se v Jokohamě. Počasí nám přálo (letos poprvé jsme provětrali sandály) a navigačně jsme v neznámé oblasti také neměli problém, takže po kilometrové zacházce a po konzultaci s policistou jsme dokonce našli i vstup. Zahrada se rozprostírá na ploše 180 tis. metrů čtverečních a byla založena bohatým obchodníkem s hedvábím , jehož jméno bylo Tomitaro Hara. Shodou okolností se první část jména dá rovněž číst jako Sankei, což nakonec dalo základ současnému pojmenování, protože zahrada se řekne koen, tzn. zkráceně Sankeien. Zahrada je rozdělena na vnitřní a vnější část, které byly otevřeny veřejnosti v roce 1906 a 1958. V obou se nachází budovy z celého Japonska, převezeny sem v zájmu jejich zachování.
Na následujících fotkách si můžete všimnout různých stádií odkvétání sakur, které je zřejmé zejména z množství okvětních lístků na hladině a také přítomnosti listů mezi květy, ty se objevují až při odkvétání. Nekvetly však pouze sakury, ale i mnoho dalších rostlin, mezi kterými jsem poznal pouze "zlatý déšť"(bohužel se nevešel do fotogalerie). Na svět se draly také jakési kapradiny. Ze zvířectva převládala vodní havěť, ať už pernatá, šupinatá, či krunýřatá. Za větvemi javoru se ukrývá třípatrová pagoda, původem z Kjóta z roku 1457. Na další fotce budova se jménem Rinshunkaku z roku 1649, uvnitř jsou krásné inkoustem zdobené šoupačky, japonské tradiční posuvné dveře. Následuje odraz kamenné lucerny v oknech dalšího obydlí.
Až na fotkách z historie zahrady jsme zjistili, že původně se rozprostírala až k moři, jak je vidno z fotky ze současnosti, nejenom holanďané rozšiřují své území. Japonci to zatím zvládli jen o dálnici a rafinerii. Na poslední fotce je pak mladý výhonek bambusu, který se také prodává v zelenině a po neznámé tepelné úpravě je i vhodný ke konzumaci. Prý už jsem to taky jedl, ještě že o tom nevím.
ホンザ