Významné bolidy

Jasný a velmi dlouhý bolid v úterý večer 18. září 2012 nad střední Evropou

Krátce po setmění, necelých 13 minut před devátou hodinou místního času začal svítit pro pozorovatele na území České republiky relativně nízko nad jižním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid, který postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu vice než 10 sekund velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze. Po obloze se bolid pohyboval relativně pomalu a letěl dál na jihozápad až západ po jen velmi málo skloněné dráze. Tyto okolnosti spolu s tím, že na velké části našeho území s výjimkou části západních a jižních Čech, kam se začala již nasouvat přicházející frontální oblačnost, způsobily, že tento vzácný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a také mnoho z nich nám o tomto jevu poslalo svá svědectví. Tímto také všem pisatelům za jejich zprávy velmi děkujeme a podáváme vysvětlení, k čemu přesně 18. září večer došlo, co tento přírodní úkaz způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro přesný popis toho, co se přesně v úterý večer na obloze odehrálo, je velmi důležité, že bolid byl zachycen mnoha stanicemi Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Tyto stanice jsou vybaveny automatickými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Zatím se nám podařilo shromáždit fotografické snímky ze 4 těchto stanic a to z rakouského Martinsbergu (viz obrázek), nejbližší takové stanici vzhledem k dráze bolidu, a dále našich stanic v Kunžaku v jižních Čechách (viz obrázek), Ondřejova ve středních Čechách a Kuchařovic na jižní Moravě. Další naše stanice již byly od dráhy letu bolidu natolik vzdálené, že k přesnějšímu určení všech potřebných parametrů průletu bolidu nemohou podstatněji přispět. Na druhou stranu nejbližší stanice ke dráze bolidu Churáňov na Šumavě, již měla v době jeho přeletu zataženo a tak z této stanice máme jen velmi podrobný fotoelektrický záznam (viz obrázek). Kromě regulérních stanic bolidové sítě se podařilo tento bolid vyfotografovat také na 3 webových kamerách sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přičemž snímek z kamery v Českých Budějovicích byl natolik vhodný, že jsme ho zahrnuli do výpočtu a rovněž tak jsme použili i obzvlášť cenný snímek od příležitostně spolupracujícího pozorovatele z rakouského Fornachu, kde bolid letěl téměř v nadhlavníku (viz: http://www.astromethyst.at/page13.php). Celkem tedy máme velmi dobrá instrumentální data, která jsou naprosto dostatečná pro přesné a spolehlivé určení všech nejdůležitějších parametrů průletu tohoto malého meteoroidu, tj. přirozeného meziplanetárního tělesa, o velikosti přibližně fotbalového míče, atmosférou Země.

Co se tedy přesně odehrálo v úterý večer 18. září nad střední Evropou? Přesně ve 20 hodin 47 minut a 8 sekund místního času vstoupil do zemské atmosféry malý meteoroid o hmotnosti asi 50 kg a průměru kolem 20-30 cm a začal svítit ve výšce necelých 83 km nad Alpami poblíž rakouského městečka Scheifling (14.528 stupňů východní délky a 47.115 stupňů severní šířky). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 18.5 km/s a po dráze jen 9 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem na severozápad a postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo. Světelnou dráhu dlouhou téměř 200 km uletělo za bezmála 13 sekund, což je pro bolid mimořádně dlouhé trvání a takové bolidy pozorujeme jen velmi výjimečně. Maximální jasnost dosáhl bolid v jednom krátkém, ale velmi intenzivním zjasnění ve výšce 60 km poblíž Salzburgu (30 km SZ směrem). V té chvíli krátce svítil jako Měsíc v úplňku, tj. dosáhl -12. hvězdné velikosti. Po dalších 60 km letu došlo již nad územím Bavorska ještě k jednomu výraznému zjasnění a krátce po něm bolid pohasl a původní těleso zcela shořelo v atmosféře. Koncový bod dráhy byl ve výšce 51.5 km poblíž německého městečka Tann (12.851 stupňů východní délky a 48.339 stupňů severní šířky). Průmět atmosférické dráhy spolu s polohami stanic naší bolidové sítě (bílé čtverečky) je znázorněn na přiloženém obrázku. Před srážkou se Zemí se tento malý a poměrně soudržný meteoroid pohyboval po relativně protáhlé dráze, která byla jen málo, přibližně 9.3 stupně, skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci než je zemská dráha (0.85 AU) a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek, přibližně 4.2 astronomické jednotky od Slunce a jen 1 astronomickou jednotku od dráhy planety Jupitera. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Na závěr chceme touto cestou ještě jednou poděkovat všem pozorovatelům, kteří vyplnili náš formulář a podali nám o tomto bolidu bližší informace.

Výřez z celooblohového snímku bolidu EN180912 pořízeného stanicí české bolidové sítě v jižních Čechách v Kunžaku u Jindřichova Hradce. Jedná se o snímek ze stacionární kamery, která fotí celou oblohu a celou noc na jeden snímek (objektiv typu rybi oko Zeiss Distagon 3.5/30) a tak hvězdy jsou na něm vidět jako různě dlouhé obloučky, podle toho jak daleko jsou od nebeského pólu. Bolid je nízko nad jihozápadním obzorem a letí zprava doleva. Bohužel na západě už se blížila oblačnost a tak je tím poznamenán i tento snímek. Pokles jasnosti před koncem bolidu a také pozdější začátek bolidu je dán velkou měrou právě touto oblačností. Rovněž tak nepravidelné přerušování stop hvězd je způsobeno oblačností. Pravidelné přerušování stopy bolidu s frekvencí 15 přerušení za sekundu je způsobeno rotující clonou a slouží k určení okamžité rychlosti tělesa a jeho brždění v atmosféře. Délka zachycené světelné dráhy je rovných 100 km (chybí především téměř polovina dráhy na začátku, kdy byl bolid ještě slabý a tak zůstal skryt za vysokou oblačností), přičemž vzdálenost k fotografovanému začátku i konci dráhy byla prakticky stejná a to téměř přesně 200 km. Tuto vzdálenost bolid uletěl za 5.8 sekundy.

Výřez z celooblohového snímku bolidu EN180912 pořízeného stanicí Evropské bolidové sítě Martinsberg v Rakousku. Jedná se o snímek ze stejné kamery jako je snímek z Kunžaku. Na tomto snímku ale bolid není rušen oblačností a tak je vidět celá jeho 193 km dlouhá dráha a na velké většině jsou dobře rozlišené i časové značky, které slouží k určení okamžité rychlosti tělesa a jeho brždění v atmosféře. Vzdálenost k začátku bolidu je na této stanici 170 km a ke konci jen o málo více – 177 km, tzn. že bolid stejně jako na snímku z Kunžaku byl vyfotografován prakticky přesně „z boku“. Bolid na snímku letí zprava doleva.

Průběh svícení bolidu v atmosféře zaznamenaný citlivým fotometrem na Churáňově, který je součástí každé automatické bolidové stanice. Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu během jeho průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišení (5000 vzorků za sekundu). Na tomto grafu je jen nejjasnější část bolidu a intenzita signálu není korigována na skutečnou vzdálenost od stanice a proto koncové zjasnění, které bylo podstatně blíže Churáňovu, vychází větší než skutečné maximum blíže k začátku dráhy. V daném měřítku je počáteční a koncová fáze svícení velmi nízko nad úrovní šumu, nicméně ve skutečnosti je velmi dobře odlišitelná.

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN180912 na zemský povrch (červená šipka). Stanice Evropské bolidové sítě jsou na obrázku označeny černobílými čtverečky. Délka vyfotografované atmosférické dráhy byla 193 km a bolid ji uletěl za 13 sekund.

Fotografie a obrázky nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku.

V Ondřejově, 3. 10. 2012, RNDr. Pavel Spurný, CSc., koordinátor Evropské bolidové sítě