Bolid v neděli 11. září 2016

V neděli 11. září 2016 zvečera během končícího soumraku zazářil nad západními Čechami na asi 4.5 sekundy jasný meteor, tzv. bolid. Protože byl mimořádně teplý a jasný večer, tak hodně lidí si užívalo končícího tropického víkendu buď procházkami nebo při venkovním posezení. Tudíž i když se nejednalo o nějak mimořádně jasný bolid, tak ho viděl nezvykle velký počet náhodných svědků, kteří vyplnili náš dotazník a tento úkaz nám nahlásili. Jednalo se především o pozorovatele ze západní poloviny našeho území, pro obyvatele Moravy a i východních Čech už to byl přece jen jev výrazně slabší a méně nápadný nízko nad západním obzorem.

Z hlediska přesného popisu jevu je nejpodstatnější, že kromě náhodných vizuálních pozorování, byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na sedmi stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Tato síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Snímky bolidu z nejbližších stanic vzhledem k dráze bolidu jsou na obrázcích níže. Jsou to snímky z Kocelovic u Blatné, Churáňova na Šumavě a Přimdy u Rozvadova. Bolid je na těchto snímcích zobrazen jako dlouhá přerušovaná čára (úmyslné přerušení elektronickým sektorem kvůli určení okamžité rychlosti) různě položená na obloze mezi hvězdami podle toho z kterého místa byl vyfotografován – z Kocelovic je to mírně na západ od zenitu až daleko na severozápad, z Churáňova letí celý bolid přesně na severu kolmo k obzoru a na Přimdě je již vysoko nad východním obzorem. Díky všem získaným snímkům jsme mohli tedy přesně určit kudy bolid letěl a odkud ze sluneční soustavy toto těleso přiletělo. Také jsme určili jeho základní fyzikální vlastnosti, tedy nejen jak rychle se pohybovalo, ale i jak bylo velké a přibližně i jakou mělo strukturu.

Bolid začal svítit v 20:38:11 SELČ ve výšce 79.5 km a po relativně málo skloněné dráze k zemskému povrchu (jen 29 stupňů), která byla 66.1 km dlouhá, pohasl vysoko v atmosféře ve výšce 47.2 km. Maximální jasnosti –6.0 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 56.8 km během krátkého zjasnění. Jeho jasnost tedy nedosáhla ani jasnosti Měsíce krátce po první čtvrti zářícího nízko na JZ obzorem. Průmět dráhy bolidu na zemský povrch je na obrázku 4 (se stanicemi bolidové sítě) a v detailu na obrázku 5. Odtud je vidět, že celá dráha, která směřovala prakticky přesně k severu ležela přibližně mezi Plzní a Rokycany. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti pouhých 200 gramů. Během průletu atmosférou tento meteoroid celý shořel, takže nic makroskopického z něho na zemský povrch nedopadlo. Do atmosféry vstoupil rychlostí 14.05 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 9 km/s. Před srážkou se Zemí se těleso pohybovalo po relativně výstředné dráze, která byla jen 1.0 stupeň skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával jen těsně dovnitř zemské dráhy a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek jen přibližně 1 astronomickou jednotku (vzdálenost Země od Slunce) od dráhy planety Jupiter. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme.

V Ondřejově 13. 9. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
vedoucí oddělení meziplanetární hmoty ASÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě

Obrázky:

Obrázek 1 – Snímek bolidu z Kocelovic. Přerušování stopy je způsobeno elektronickým sektorem, který přerušuje svetělnou stopu bolidu 16x za sekundu a díky tomu můžeme přesně určit okamžitou rychlost tělesa v atmosféře a i jeho brždění.

Obrázek 2 – Snímek bolidu z Churáňova

Obrázek 3 – Snímek bolidu z Přimdy

Obrázek 4 – Průmět atmosférické dráhy a polohy stanic České bolidové sítě

Obrázek 5 – Detail průmětu dráhy bolidu

Významné bolidy