Jasný bolid nad východním Slovenskem podrobně zachycený kamerami Slovenské a České části Evropské bolidové sítě 27. května 2017

V noci ze soboty na neděli, krátce po jedenácté hodině světového času (tedy již v neděli 28. 5. 2017 po jedné hodině ranní místního času (SELČ)) byl vidět z východní části České republiky a především z celého Slovenska, nejlépe však z jeho východní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi našimi přístroji ve východní části Evropské bolidové sítě. Jedná se o automatické bolidové stanice, které jsou určené pro komplexní sledování přeletů jasných meteorů - bolidů. Naše přístroje, tzv. digitální celooblohové automatické bolidové kamery jsou umístěné především v České republice (13), ale také v Rakousku (1) a na Slovensku (2). Jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. A právě dvě slovenské stanice byly pro tento případ nejdůležitější. Díky těmto záznamům (pro výpočet jsme použili 2 ze Slovenska a 3 z ČR) bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa (meteoroidu), tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě.

Tento bolid byl tedy velmi dobře fotograficky zachycen bolidovými kamerami na blízkých stanicích Kolonica (snímek je na obrázku 1), Stará Lesná (snímek je na obrázku 2) a také ze vzdálenějších stanic jako např. Veselí nad Moravou, Červená hora nebo Lysá hora. Na obrázku 1 je pohled na celou světelnou dráhu bolidu z nejbližší stanice Kolonica. Bolid zde letěl vysoko nad jihozápadním obzorem ze souhvězdí Pastýře, Panny až do souhvězdí Hlavy hada. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Z fotografických záznamů z pěti nejlépe položených stanic vzhledem ke dráze bolidu se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Světelná křivka bolidu ze stanice Kolonica je na obrázku 4.

Co se tedy přesně odehrálo časně ráno v neděli 28. května 2017 nad východním Slovenskem?

Přesně v 1 hodinu 1 minutu a 27 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 0.85 kilogramu a začal svítit ve výšce 86.5 km JJZ od Humenného a pohasl relativně nízko ve 32.5 km SZ od Velkých Kapušan (viz obrázek 3). Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 20.2 km/s a světelnou dráhu dlouhou 62.1 km a skloněnou k zemskému povrchu 60.4 stupně uletělo za 3.4 sekundy. Maximální jasnost -9.3 magnitudy (tedy srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti) dosáhl bolid ve výšce 54.9 km nedaleko na jih od Michalovců. Během letu se prakticky celá jeho hmota spotřebovala a pouze několik velmi malých, řádově gramových úlomků, mohlo dopadnout na zemský povrch. Před srážkou se Zemí tento malý úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) obíhal Slunce po dosti výstředné dráze, která byla 25.3 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal ke Slunci právě ke dráze Země, jak je možné vidět na obrázku 5. Nejdále od Slunce se pohyboval ve vnějším pásu planetek, necelou 1 astronomickou jednotku (tj. vzdálenost Země od Slunce) od dráhy planety Jupiter. Jeden oblet kolem Slunce mu trval 4.35 let. Jednalo se původem velmi pravděpodobně o malou část asteroidu pocházejícího z vnější části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově, 23. 6. 2017

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 27. května 2017 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na slovenské stanici Kolonica. (foto: Astronomický ústav SAV).

Obrázek 2. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 27. května 2017 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na slovenské stanici Stará Lesná. (foto: Astronomický ústav SAV).

Obrázek 3. Průmět atmosférické dráhy bolidu z 27. května 2017 na zemský povrch (žlutá šipka) a poloha dvou slovenských stanic Kolonica a Stará Lesná. Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 62 km a bolid jí uletěl přibližně za 3.4 s. Místa označená čtverečky označují polohu dvou slovenských stanic Evropské bolidové sítě, Kolonica a Stará Lesná. Díky jejich relativně blízkému rozložení vůči dráze bolidu byly všechny parametry jeho průletu atmosférou určeny s velmi vysokou přesností. (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 4. Průběh svícení bolidu z přesného fotometru automatické bolidové stanice Kolonica. Časové rozlišení tohoto záznamu je 5000 vzorků za sekundu. (Astronomický ústav AV ČR a SAV)

Obrázek 5. Schematické znázornění průběhu světelné dráhy meteoroidu EN270517_230127 ve sluneční soustavě (Astronomický ústav AV ČR)

Významné bolidy