Jasný bolid podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě 3. června 2017

V noci z pátku na sobotu, krátce po jedné hodině ranní 3. června 2017 byl vidět prakticky z celého našeho území, nejlépe však z jihozápadní části Čech, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 13 stanicích české části Evropské bolidové sítě. Díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na blízkých stanicích Churáňov (snímek je na obrázku 1), Kocelovice, Kunžak, Přimda a Ondřejov, ale velmi dobré záznamy máme i z ostatních vzdálenějších stanic jako např. Svratouch, Kuchařovice, Polom, Červená hora nebo Lysá hora. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích u Blatné. Bolid letěl směrem ke stanici, tedy od jihu až vysoko nad západní obzor. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Kromě fotografických záznamů v přímém světle se nám podařilo fotograficky zaznamenat i spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Z fotografických záznamů ze čtyř nejlépe položených stanic vzhledem ke dráze bolidu se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích.

Co se tedy přesně odehrálo časně ráno v sobotu 3. června 2017 jihozápadně od našeho území?

Přesně v 1 hodinu 3 minuty a 39 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 0.6 kilogramu a začal svítit ve výšce 97 km nad městem Tamsweg v Rakousku a pohasl poměrně vysoko, necelých 53 km nad bavorským městem Deggendorf (viz obrázek 2). Těleso se na začátku pohybovalo poměrně velkou rychlostí 37 km/s a světelnou dráhu dlouhou 205 km a skloněnou k zemskému povrchu jen 12.5 stupně uletělo za necelých 6 sekund. Maximální jasnost -10.4 magnitudy dosáhl bolid ve výšce 70 km jižně od rakousko-bavorské hranice. Během letu se celá jeho hmota spotřebovala a nic z něho nedopadlo na zemský povrch. Před srážkou se Zemí tento malý úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) obíhal Slunce po dosti výstředné dráze, která byla jen 11 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal ke Slunci ještě na poloviční vzdálenost, než je dráha planety Merkur a nejdále od Slunce se pohyboval až u dráhy planety Jupiter. Jeden oblet kolem Slunce mu trval 4 a čtvrt roku. Jednalo se původem pravděpodobně o malou část asteroidu pocházejícího z vnější části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 8. 6. 2017

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 3. června 2017 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou České bolidové sítě na stanici Českého hydrometeorologického ústavu na Churáňově. Bolid letěl na této stanici od jihu směrem na západ a jeho zdánlivá jasnost zde dosáhla téměř -11. magnitudy, tedy srovnatelné s jasností Měsíce, který byl nízko nad západním obzorem (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 2. Průmět atmosférické dráhy bolidu z 3. června 2017 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 205 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s. Místa označená čtverečky označují polohu stanic bolidové sítě, které v této oblasti máme, tedy Churáňov, Kocelovice, Kunžak a Kuchařovice a Martinsberg (tam bylo zataženo). Díky jejich relativně blízkému rozložení vůči dráze bolidu byly všechny parametry jeho průletu atmosférou určeny s velmi vysokou přesností. (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Významné bolidy