Velmi jasný bolid nad Německem podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě nad ránem 30. června 2018

V sobotu 30. června velmi časně ráno těsně před svítáním krátce po půl čtvrté SELČ, byl vidět především v západní části našeho území velmi jasný bolid, který na velmi krátkou dobu byl dokonce jasnější než Měsíc, který svítil nízko nad JJZ obzorem a byl jen 2 dny po úplňku. Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (3) a v Rakousku (1). Na většině území bylo jasno a tak většina našich kamer tento bolid zachytila. Nejdůležitější záznamy jsou z našich dvou nejzápadnějších stanic, které byly k bolidu nejblíže, nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na stanicích v Šindelové a Přimdě, ale také z Kocelovic, Churáňova, Kunžaku, Ondřejova, Svratouchu, Kuchařovic a také z rakouského Martinsbergu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala tato kamera na stanici v Šindelové v Krušných horách (jedná se výřez z celooblohového snímku). Bolid letěl na značně světlé obloze nasvícené jednak Měsícem a také počínajícím úsvitem nad západním obzorem. Jeho konec byl 114 km daleko jihozápadně od stanice v Německu nedaleko Bambergu. Kromě fotografických snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu videokamerami z Ondřejova a Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Kunžaku. Ze všech těchto záznamů jsme určili všechny parametry průletu tohoto mimořádného bolidu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně odehrálo nad ránem v sobotu 30. června 2018 nad Německem?

Přesně ve 3 hodiny 34 minut a 21 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 16 kilogramů a začal svítit ve výšce 85 km jižně od německého města Ilmenau (viz obrázek 2). Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí necelých 18.5 km/s a světelnou dráhu dlouhou 90 km a skloněnou k zemskému povrchu 35 stupňů uletělo za téměř 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti ještě o jednu magnitudu vyšší, než je jasnost Měsíce v úplňku (přepočítáno na vzdálenost 100 km) a pohasl severovýchodně nedaleko Bambergu relativně vysoko 32 km nad zemí. Během letu se mohutně rozpadal, přičemž největší rozpad spojený výrazným zjasněním bolidu nastal ve výšce 44 km a téměř celá jeho hmota se tudíž během průletu spotřebovala. Velmi malý zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých, řádově maximálně desetigramových, meteoritů do zemědělsky obdělávané oblasti východně od Bambergu. Před srážkou se Zemí tento relativně méně úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po dráze skloněné necelých 20 stupňů k ekliptice (rovina dráhy Země). V přísluní se dostal jen málo před dráhu Země a nejdále od Slunce se dostal mezi dráhy planet Marsu a Jupiteru. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z centrální části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 2. 7. 2018

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1. Snímek bolidu z 30. června 2018 pořízeného celooblohovoui bolidovou kamerou na stanici v Šindelové v Krušných horách. Světlé pozadí oblohy je jednak Měsícem a také počínajícím úsvitem (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 2. Průmět atmosférické dráhy bolidu z 30. června 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 90 km a bolid jí uletěl za necelých 6 sekund (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Významné bolidy