Jasný bolid nad severními Čechami podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě 31. října 2018

V podvečer ještě na světlé obloze na začátku soumraku ve středu 31. října byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho severozápadní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (3) a Rakousku (1). Na většině území byla aspoň částečně jasná obloha, avšak jelikož bolid letěl na začátku soumraku, tak kamery na stanicích v nejzápadnější části sítě, tedy ty které byly k bolidu nejblíže, ještě nepracovaly. Bohužel ani ty východnější, které již měly činnost díky pokročilejšímu soumraku naplánovanou, neměly podmínky ideální, protože jelikož bolid letěl nad severozápadními Čechami, tak pro všechny tyto stanice byl ve směru, kde obloha byla nejsvětlejší, a tudíž byl špatně viditelný. Na některých navíc ještě v tom směru, kde na snímku měl bolid být, rušila oblačnost. Nicméně i přes tyto nepříznivé okolnosti byl bolid zaznamenán na celkem 5 stanicích a to jak fotograficky bolidovými kamerami (celkem 3 záznamy), tak také speciálními videokamerami (2 záznamy včetně spektra). Díky těmto přístrojovým datům bylo tedy možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl tedy fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Frýdlant, Polom a Kuchařovice. Pro celkový popis byly ještě důležitější videozáznamy a to především z Kunžaku (viz obrázek 1) a také z Ondřejova, kde však částečně rušila oblačnost. Všechny tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala video kamera na stanici Kunžak – jedná se o složený snímek z celkem téměř šestisekundového záznamu. Bolid letěl nad severozápadním obzorem na ještě ne zcela temné obloze.

Co se tedy přesně odehrálo v podvečer ve středu 31. října 2018 nad naším územím?

Přesně v 17 hodin 17 minut a 46 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce necelých 80 km východně od Chomutova (viz obrázek 2). Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí 16.6 km/s a světelnou dráhu dlouhou 76 km a skloněnou k zemskému povrchu 40 stupňů uletělo za necelých 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti přibližně srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti, přičemž nejjasnější byl nad Teplicemi a pohasl západně od Děčína ve výšce 31 km nad zemí. V závěrečné fázi letu se rozpadal a prakticky celá jeho původní hmota se během průletu spotřebovala. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné dráze jen málo skloněné k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval rovné 4 roky. Jak vyplývá z jeho heliocentrické dráhy, tak i z jeho fyzikálních vlastností, jednalo se o malý úlomek asteroidu pocházející z vnější části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 1. 11. 2018

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 31. října 2018 pořízeného video kamerou umístěnou na hvězdárně v Kunžaku. Světlé pozadí oblohy je způsobeno soumrakem (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 2. Průmět atmosférické dráhy bolidu z 31. října 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 76 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Významné bolidy