Významné bolidy

V pátek 12. května v noci krátce po čtvrt na dvanáct středoevropského letního času proletěl nad východem Německa velmi jasný bolid. I přes převážně zataženou oblohu na většině našeho území si ho všiml větší počet náhodných svědků, z nichž někteří nám poslali svá pozorování, za což děkujeme. Podstatně lepší počasí však bylo jak v severní polovině Německa, tak i v Polsku a tak především tam upoutal tento bolid mnohem větší pozornost. Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je ovšem důležité, že byl zaznamenán některými našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na stanicích Evropské bolidové sítě. Ukázalo se, že na třech stanicích v severozápadní části naší bolidové sítě, tedy nejblíže k dráze bolidu (viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou), bylo aspoň částečně jasno a tak odtud máme nejdůležitější záznamy. Jedná se o stanice Frýdlant v Čechách, Jičín (na obou stanicích byl bolid zaznamenán jak fotografickými tak video kamerami – součtový snímek z IP kamery z Frýdlantu je na obrázku 2) a také Tautenburg v Německu (Durynsko), odtud máme kromě nultého řádu i fotografické spektrum a i nejsilnější radiometrický záznam – viz obrázek 3. Radiometrické záznamy jsou kromě všech těchto 3 stanic ještě na několika dalších našich stanicích. Díky všem těmto záznamům bylo možné podrobně a spolehlivě popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu). Není ani vyloučené, že velmi malá část původní hmoty tělesa mohla přečkat průlet atmosférou a dopadnout až na zemský povrch, nicméně systematické hledání v tomto případě nedává smysl, protože jak počet, tak i hmotnost úlomků jsou velmi malé. Proto jsme tentokrát ani neurčovali možnou pádovou oblast. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu v noci 12. května došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Co se tedy přesně odehrálo v noci z 12. na 13. května 2023 jižně od Berlína?

Přesně ve 23 hodin 15 minut a 55 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 12 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 88.8 km jen necelých 25 km JJZ od centra Berlína. Těleso se v té době pohybovalo relativně malou rychlostí 15.8 km/s a po poměrně strmé dráze skloněné pod úhlem 61.6° k vodorovné rovině pokračovalo v letu přibližně JJZ směrem. Maximální jasnosti -11.1 magnitudy, tedy o něco méně než je jasnost Měsíce v úplňku, dosáhl bolid v nevýrazném zjasnění ve výšce 54.2 km nad zemí (viz obrázek 4). Od výšky 40 km se meteoroid již výrazněji začal rozpadat a nakonec pohasl ve výšce 28.5 km nad zemí. Celou světelnou dráhu dlouhou 68.6 km bolid uletěl za 5.1 sekundy. Její průmět na zemský povrch je znázorněn detailněji na obrázku 5. Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal Slunce po málo výstředné a jen mírně skloněné dráze, kdy se v přísluní dostával ke Slunci jen o velmi málo blíž než Země a v odsluní se pohyboval nedaleko za dráhou planety Mars ve vnitřní části hlavního pásu planetek – viz obrázek 6. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 1.46 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího právě z vnitřní části hlavního pásu planetek.


Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz





Obrázek 1
Průmět zaznamenané dráhy bolidu na zemský povrch (žlutá šipka). Na mapě jsou vyznačeny čtverci s černým středem polohy stanic Evropské bolidové sítě v SZ Čechách a v JV Německu, přičemž bolid byl zaznamenán nejlépe kamerami na stanicích Frýdlant, Jičín a Tautenburg. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 2
Složený snímek bolidu EN120523_211555 z videozáznamu pořízeného videokamerou na stanici Frýdlant v Čechách (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3
Průběh svícení bolidu EN120523_211555 v atmosféře zaznamenaný citlivým fotometrem na stanici Tautenburg, který je součástí každé automatické bolidové stanice (Tautenburg byl bolidu nejblíže a proto je zde signál největší). Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu během jeho průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišení (5000 vzorků za sekundu). (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 4
Průběh svícení bolidu EN120523_211555 (jedná se o nejjasnější část) v závislosti na výšce. Jasnost je v absolutních magnitudách, tj. přepočítaná na jednotkovou vzdálenost 100 km. V maximu dosáhl bolid jasnosti -11.1 magnitudy, tj. trochu méně než je jasnost Měsíce v úplňku. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 5
Detailní průmět dráhy bolidu EN120523_211555 na zemský povrch. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 6
Dráha bolidu EN120523_211555 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.