V roce 2001 nám dění na obloze připraví zajímavou podívanou hned na jeho začátku. 9. ledna ve večerních hodinách dojde k zatmění Měsíce a bude to jediné zatmění, které budeme moci v tomto roce pozorovat. O zatměních již na tomto i jiných místech byla popsána spousta papíru, ale snad neuškodí, když si připomeneme, jak k tomuto jevu dochází. Zatmění Měsíce nastává, když se Měsíc dostane do stínu vrhaného Zemí. (Naopak, když na Zemi dopadne stín vržený Měsícem, pozorujeme zatmění Slunce.)
Zdálo by se, že se tak musí stát při každém oběhu, tedy každý měsíc, ale není tomu tak. Měsíční dráha totiž neleží přesně v rovině, ve které Země obíhá kolem Slunce, ale je oproti ní skloněna. Protože Měsíc je někdy nad a jindy pod touto rovinou, která se nazývá rovina ekliptiky, k zatmění Měsíce nedochází při každém úplňku, ale pouze v případech, kdy úplněk připadne na dobu, kdy je Měsíc právě blízko roviny ekliptiky.
Máme tedy dvě podmínky, které musí být splněny, aby k zatmění došlo. Každá z nich je splněna mnohokrát do roka, ale pouze v několika málo případech, dvakrát nebo třikrát za rok, jsou splněny obě zároveň. To však zatím stále hovoříme jen o tom, že zatmění nastane. K tomu, abychom jej mohli pozorovat, musí být splněna ještě další podmínka a totiž že v místě, kde se nacházíme, je v době zatmění noc. A právě 9. ledna 2001 večer se všechny tyto příznivé okolnosti sejdou a uvidíme jediné letošní zatmění Měsíce.
Zatmění začne v 19:42, kdy se měsíční kotouč poprvé dotkne zemského stínu a začne do něj vstupovat. Ve 20:50 již bude ve stínu ponořen úplně a zůstane v něm asi hodinu. K opětovnému ozáření okraje Měsíce slunečními paprsky dojde ve 21:51 a zcela se Měsíc ze stínu vynoří ve 22:59. Bude-li nám přát počasí, jistě to bude hezká podívaná. Zřejmě každý z nás již někdy zatmění Měsíce viděl, ale byla by škoda si tentokrát ujít příležitost k opětovnému shlédnutí tohoto zajímavého jevu.
A co dalšího nám lednová obloha nabízí? Již zmíněný Měsíc je samozřejmě viditelný i mimo zatmění a jeho krátery a moře stojí za pohled kdykoliv. Leden začal první čtvrtí 2. 1. a pokračuje úplňkem 9. 1., poslední čtvrtí 16. 1. a novem 24. 1. Začátek roku je velmi příznivý i z hlediska viditelnosti planet. Nejjasnější Venuše se již koncem loňského roku stala nepřehlédnutelnou ozdobou večerní oblohy a jistě upoutá pozornosti i úplných laiků. Také Jupiter a Saturn jsou na večerní obloze velice nápadné, protože se nacházejí hodně vysoko nad obzorem a také poblíž známé hvězdokupy Plejády, se kterou vytvářejí hezké seskupení.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych vám poděkoval za přízeň po celý loňský
rok a popřál vám hodně štěstí, zdraví a pohody do nového roku. Též vám
i sobě pro dnešní večer přeji jasnou oblohu a hezký zážitek ze zatmění
Měsíce.