Skvělé zakončení průzkumu planetky Eros

Pro Puls třebíčska napsal RNDr. Rostislav Štork, Ph.D.
Astronomický ústav Akademie věd České republiky


Již několikrát jsme se na tomto místě setkali s úspěšnou sondou NEAR Shoemaker a velmi podrobnými snímky, které pořídila. Tato sonda 14. února 2000 vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky č. 433 Eros a takřka přesně po roce 12. února 2001 svoji misi zakončila opravdu velkolepým způsobem. Po skončení všech plánovaných úkolů byla sonda ve velmi dobrém technickém stavu i paliva byl dostatek a tak se řídící středisko rozhodlo na závěr provést pokus o přistání na povrchu planetky. Samozřejmě se nečekalo, že by sonda, která na něco takového vůbec nebyla stavěna, mohla dosednutí na povrch přežít bez poškození, ale očekávalo se, že během sestupu pořídí velmi podrobné snímky z malé výšky. A to se skutečně povedlo.

Planetka Eros se tak stala dalším tělesem ve sluneční soustavě, kolem které obíhala a nyní i přistála sonda. Prvním tělesem, kolem kterého obíhala družice, byla samozřejmě Země. Stalo se tak 4. října 1957 a jednalo se o sovětský Sputnik 1. Dále 3. dubna 1966 následoval Měsíc a opět se jednalo o sovětský výrobek – Lunu 10. Dalším v pořadí byl Mars, kde prvenství získali 14. listopadu 1971 Američané a jejich Mariner 9. Čtvrtým tělesem s umělou družicí se stala 22. října 1975 Venuše, jednalo se o sovětskou Věneru 9. Pátý byl Jupiter, kolem kterého od 7. prosince 1995 obíhá americký Galileo. A již šestý je Eros a NEAR Shoemaker.

Ještě zajímavější je statistika, co se týká přistání či spíše dopadů. Všechna tři dosavadní prvenství totiž patřila Sovětskému svazu. Na Měsíci jako první přistála 3. února 1966 Luna 9, na Venuši 15. prosince 1970 Věnera 7 a na Marsu 2. prosince 1971 Mars 3. Eros je tedy teprve čtvrtým tělesem, na jehož povrch dorazila pozemská sonda.

Závěrečná fáze sestupu z výšky asi pět kilometrů trvala necelou hodinu. Celkem bylo provedeno pět brzdících zážehů motoru, díky kterým sonda dosedla na povrch s rychlostí jen asi 2.5 metrů za sekundu. Byly pořízeny čtyři velmi kvalitní snímky. První z výšky 1150 metrů, druhý 700 metrů, třetí 250 metrů a poslední z pouhých 120 metrů. Tento poslední záběr, který si zde představujeme, se bohužel již nepodařilo odeslat celý, ale část, která je v pořádku, zobrazuje neuvěřitelné detaily. Celý snímek na šířku zachycuje asi 6 metrů, největší kámen u horního okraje je asi 4 metry velký.

NEAR Shoemaker ovšem není jedinou kosmickou výpravou, která v těchto dnech dospěla ke svému konci. Doslouženo má i stanice Mir, která po dlouhá léta byla cílem sovětských, později ruských, ale i mezinárodních kosmických letů. Mir je v relativně dobrém stavu a je stále ovladatelný. Právě proto bylo rozhodnuto o jeho brzké likvidaci. Kdyby totiž byl ponechán svému osudu, zanikl by v zemské atmosféře naprosto nekontrolovaně a trosky o hmotnosti desítek tun by mohly dopadnout na obydlená místa. V případě řízeného zániku, který se plánuje mezi 14. a 18. březnem, sice také ze 137 tun dopadne nejméně 12 tun, ale mělo by se tak stát do moře, nikoliv na pevninu. Troskami bude zasypán pás o šířce 200 km a délce 5500 km. Dopadová oblast leží v Tichém oceánu, doufejme, že se tam nepodaří nikoho zasáhnout. Pravděpodobnost, že se dopad obejde bez lidských a materiálních ztrát, je udávána na 97-98 procent.

Na závěr si jen stručně povězme, co můžeme vidět na noční obloze. V první polovině března ještě pokračují výborné podmínky viditelnosti Venuše. Večer září nad západním obzorem a je opravdu nepřehlédnutelná, je to po Slunci a Měsíci nejjasnější těleso na obloze. Několikaměsíční období její dobré viditelnosti se však již chýlí ke konci. V druhé polovině března se už budou podmínky její viditelnosti zhoršovat a budeme ji moci zahlédnout jen brzy zvečera nízko nad západním obzorem.

Stále velmi dobře ovšem můžeme pozorovat Jupiter a Saturn, oba po celou první polovinu noci. A na ranní obloze lze spatřit i Mars. A samozřejmě můžeme pozorovat i Měsíc, který začíná březen první čtvrtí 3. 3., pokračuje úplňkem 9. 3., poslední čtvrtí 16. 3. a novem 25. 3. Obzvláště chci upozornit na 29. 3., kdy stejně jako v poslední době již několikrát budeme moci na večerní obloze vidět tenký měsíční srpek ve společnosti Jupitera, Saturna, jasné hvězdy Aldebaran a hvězdokupy Plejády. Přeji hezkou podívanou.