Zvláštní špičaté útvary na Callisto

Před třemi měsíci sonda Galileo proletěla 138 kilometrů nad povrchem Jupiterova měsíce Callisto a pořídila dosud nejostřejší a nejpodrobnější snímky povrchu tohoto tělesa. Vědci snímky analyzovali a to, co nalezli, je velmi překvapující. Povrch Callisto je poset zvláštními ledovými špičatými útvary, které vypadají, že na nich probíhá eroze.

Ledový povrch měsíce Callisto je velmi hustě pokryt krátery, patří mezi nejvíce pokráterovaná tělesa ve sluneční soustavě. Nejsou zde žádné vulkány, větry ani deště, které by krátery po dopadech meteoritů zahlazovaly. Krátery zde tedy vydrží velmi dlouhou dobu. Proto se povrch jako tento nazývá starý. Oproti tomu například povrch Země, který je neustále přetvářen větry, deštěm a jinými vlivy, je velmi mladý. Na Callisto po miliardy let nedocházelo k žádným významným změnám, kromě trvalého přibývání kráterů – respektive taková byla dosavadní představa.

Poslední snímky ze sondy Galileo silně změnily tyto názory. Pahorkovitý terén na Callisto je naprosto jiný než cokoliv, co bylo na Jupiterových měsících dosud spatřeno, a také ani zdaleka není neměnný.

Špičaté pahorky se tyčí do výšky 80 až 100 metrů a pravděpodobně obsahují materiál, který byl před miliardami let vyvržen při dopadu velkého tělesa. Pahorky jsou převážně z ledu, ale obsahují i tmavší materiál. Zdá se, že tmavší materiál klouže po ledu dolů a hromadí se v nízko položených lokalitách.

Jedna teorie eroze říká, že část ledu se vypaří, tím zůstane prach, který byl v ledu obsažen. Nashromážděný prach pohltí více slunečního tepla, protože je tmavý, a tím ohřívá okolní led a celý proces tak může pokračovat. Eroze může trvat až do té doby, dokud útvar zcela nezmizí.

Callisto pouhým okem vidět nemůžeme, ale samozřejmě můžeme pozorovat Jupiter, kolem kterého tento měsíc obíhá. Jupiter vychází krátce po půlnoci a je pozorovatelný ve druhé polovině noci. Ještě později vychází Venuše, která je viditelná pouze v ranních hodinách. Naopak dříve než Jupiter vychází Saturn, na který se tak můžeme podívat kdykoliv kromě večera. A pro změnu pouze večer lze pozorovat Mars. A pro úplnost musím přidat i měsíční fáze: úplněk 2. 9., poslední čtvrť 10. 9., nov 17. 9. a první čtvrť 24. 9.

Za zmínku stojí i podzimní rovnodennost, která nastane 23. 9. V tento den Slunce tráví stejnou dobu nad obzorem jako pod obzorem. Po 23. 9. již budou noci delší než dny.
 

Horní snímek zobrazuje část povrchu Callisto se spoustou ledových pahorků. Na dolním snímku je oblast, kde eroze neprobíhá, což dovoluje kráterům zůstat po dlouhou dobu a hromadit se. Foto NASA.