Jára Cimrman na obloze

Pro Nový Region T a R-ART Studio napsal Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Před dvěma měsíci jsem na tomto místě psal o planetce č. 8127, kterou se objevitelé rozhodli pojmenovat podle Dominika Haška. Jméno Dominik však nebylo Mezinárodní astronomickou unií (IAU) schváleno, protože již existuje planetka Dominique a tak bylo navrženo a posléze přijato označení Dominikhašek. Zmiňoval jsem se také, že IAU již nepřipouští víceslovná pojmenování a proto jsou podobné složeniny poměrně běžné. Dnes Vás mohu seznámit s dalším takovým případem a představit Vám planetku č. 7796, která se jmenuje Járacimrman.

Toto těleso bylo objeveno v únoru 1996 na jihočeské Kleti. Nalezl ji astronom Zdeněk Moravec na snímcích pořízených velkou Maksutovovou komorou - dalekohledem o průměru 63 cm. Planetka dostala předběžné označení 1996 BG a byla sledována kleťskými astronomy až do dubna 1996 a dále v červnu a červenci 1997. V té době již byla její dráha známa natolik přesně, že planetka mohla dostat definitivní označení — pořadové číslo 7796 a stala se tak 312. očíslovanou planetkou objevenou na Kleti. Jméno navržené objevitelem bylo komisí Mezinárodní astronomické unie přijato v únoru tohoto roku.

Planetka (7796) Járacimrman je těleso o průměru asi 10 kilometru, které patří do hlavního pásu planetek, jeho dráha tedy leží mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce oběhne jednou za 4.36 roku.

A co můžeme vidět v červnu na noční obloze? Ve viditelnosti planet se nepříznivá situace z minulých měsíců zlepšuje jen zvolna. Před rozedněním sice můžeme spatřit nejjasnější planetu Venuši a druhá nejjasnější Jupiter je pozorovatelná již několik hodin před východem Slunce, na večerní obloze však stále není viditelná žádná.

Měsíc začíná červen první čtvrtí 2. 6., úplněk následuje 10. 6., poslední čtvrť 17. 6. a nov 24. 6. Období okolo první čtvrti je vhodné na pozorování kráterů, v době úplňku naopak vynikají měsíční moře. No a doba bez měsíčního svitu je ideální pro pozorování objektů vzdáleného vesmíru: dvoj- a vícehvězd, hvězdokup, mlhovin nebo jen pro přehlídku tisíců slabších hvězd, které tvoří Mléčnou dráhu.

Třebíčská hvězdárna se sice v současné době potýká s technickými potížemi a závada na odsuvné střeše znemožňuje použití hlavního dalekohledu, ale zmíněné objekty stojí za pohled i menšími přístroji. V některých případech je dokonce menší zvětšení a větší zorné pole výhodou.

Pro veřejnost je otevřeno každé úterý a pátek po setmění. Informace na tel. 0618 5683.