Planetka a další planetka

Pro Nový Region T a R-ART Studio napsal Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Jak již čtenáři patrně zaregistrovali v denním tisku, hokejového olympijského šílenství se zúčastnili i kolegové z našeho ústavu Lenka Šarounová a Petr Pravec, objevitelé mnoha planetek, kteří se rozhodli jednu z nich pojmenovat po Dominiku Haškovi. Tuto planetku objevili 21. dubna 1995 a dostala předběžné označení 1995 HC. Teprve nyní Mezinárodní astronomická unie (IAU) uznala, že dráha planetky je již určena dostatečně spolehlivě a tudíž že je možné přidělit definitivní číslo a jméno. Jméno Dominik pro planetku 8217 ještě musí IAU schválit, mělo by se tak stát v nejbližších dnech. Velikost tohoto tělesa není přesně známa, odhaduje se zhruba na pět km; za předpokladu, že je kulového tvaru. Obíhá mezi Marsem a Jupiterem, je tedy členem hlavního pásu.

Další planetka se objevila na stránkách médií o chvíli později a v úplně jiné souvislosti. Jedná se o těleso zatím předběžně označené jako 1997 XF11, které objevil Jim Scotti na hvězdárně Kitt Peak v Arizoně 6. prosince 1997. Jeho dráha byla stále zpřesňována, jak docházela další pozorování, a 11. března 1998 the Minor Planet Center zveřejnilo zprávu, podle které měla tato planetka 26. 10. 2028 projít pouhých 40 tisíc km od Země. Udávaná nepřesnost byla 200 tisíc kilometrů. Přestože pravděpodobnost srážky byla odhadována na pouze 0.1%, okamžitě tato zpráva oběhla celý svět. K doposud nejtěsnějšímu průletu došlo 9. 12. 1994, kdy se těleso 1994 XM1 přiblížilo na 100 tisíc km. To však byl pouze velký meteoroid o průměru asi 10 metrů. Planetka 1997 XF11 má však průměr 1–2 km.

Vzrušení se pochopitelně netýkalo jen široké veřejnosti, ale i astronomů, kteří ihned začali hledat, zda tato planetka není zachycena na některém starším snímku. Samozřejmě, čím delší dobu planetku pozorujeme, tím přesněji můžeme určit její dráhu. A hned druhý den byla dodatečně nalezena na snímku z roku 1990. Podle nového výpočtu nás planetka 26. 10. 2028 mine ve vzdálenosti skoro milion kilometrů, tedy více než dvakrát dále než obíhá Měsíc. Může nás tedy těšit, že v tomto případě je srážka zcela vyloučena. Ale je třeba si uvědomit, že většina těchto těles stále uniká našemu poznání.

A abych alespoň částečně naplnil obvyklé zaměření této rubriky, na závěr několik o tom, co uvidíme v dubnu na obloze. A docela se mi hodí být stručný, protože není moc o čem psát. Dobře viditelná, avšak pouze v ranních hodinách, je jediná planeta, Venuše. Teprve koncem měsíce se k ní přidá Jupiter. Za zmínku však stojí hezké uskupení těchto dvou planet a Měsíce 23. dubna před svítáním. A Měsíc si pro nás přichystal ještě jeden zajímavý úkaz. 28. 4. po 20:45 letního času zakryje hvězdu první velikosti Aldebaran.
 
Třebíčská hvězdárna, kde lze vesmírné objekty vidět dalekohledem nebo ve sbírce astronomických snímku, je po veřejnost otevřena každé úterý a pátek po setmění. Informace na tel. 0618 5683.
 
 

Foto: Miroslav Brož, Andrea Budovičová, Jana Kasparova, Tomas Skoumal, Michal Navratil, Petr Rihanek
 
Tento obrázek dokazuje, že ve vesmíru nejsou pouze hvězdy a planety. Při použití výkonného dalekohledu lze vidět i slabé mlhoviny, tedy oblaka mezihvězdného plynu a prachu. Velký světlý flek uprostřed snímku je jedním takovým oblakem, který je osvícen blízkou hvězdou. Druhá, menší mlhovina v pravé části snímku žádnou hvězdou osvícena není a vidíme ji jen díky tomu, že je na pozadí jasné mlhoviny. Pro svůj tvar se nazývá Koňskou hlavou.