Astronomicky nepříznivý měsíc?

Duben je nejenom prvním měsícem, který je celý jarní, ale taky prvním, ve kterém se už od jeho začátku řídíme letním časem. Takže pro koukání po obloze máme na jedné straně teplejší počasí, na druhé straně musíme na tmu čekat déle. Ale podobná věta se dá napsat skoro o každé roční době a je jen na nás, zda uvítáme, že už je teplo a přitom tma ještě docela brzy, nebo zda nám bude vadit, že tma je později než v zimě a přitom ještě teplo jako v létě není.

Zato ale viditelnost planet je jednoznačně nepříznivá. Jak jste mohli sledovat již od začátku roku, nejjasnější planety se zvolna ztrácely v záři Slunce. Nyní již jen těsně po setmění můžeme spatřit Jupiter a Saturn nízko nad západním obzorem, koncem dubna už tyto planety nebudou pozorovatelné vůbec. Mars je na tom podobně, na konci dubna sice ještě vidět bude, ale zase je o něco slabší, takže bude na světlé obloze u západního obzoru viditelný špatně. Jediné, co nás může těšit, je fakt, že než zmíněné tři planety zmizí v záři Slunce, budou pozorovatelné poblíž sebe a vytvoří tak hezké uskupení.

Další špatnou zprávou je, že v době maxima meteorického roje Lyrid bude silně rušit Měsíc. Lyridy jsou významným a poměrně silným rojem, i když ne tak jako třeba srpnové Perseidy. Po několika měsících bez podobně silného roje by určitě byly zajímavou podívanou. Žel, maximum jejich četnosti bude ve dnech kolem 22. dubna, což je bezprostředně po měsíčním úplňku. Obloha tedy rozhodně nebude tmavá.

Měsíc tak bude v dubnu asi nejvděčnějším objektem pro malé dalekohledy. Začíná novem 4. 4., první čtvrť bude 11. 4., úplněk 18. 4. a poslední čtvrť 26. 4. S Měsícem úzce souvisí i Velikonoce, které připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Za začátek jara se v tomto případě považuje vždy 21. březen, církev nebere v úvahu, že v posledních letech jarní rovnodennost nastává většinou již 20. března. Takže úplněk, který nastal právě 20. 3., za jarní ještě považován není. Tím je až úplněk 18. 4. a velikonoční neděle tak bude 23. 4.

Jak je uvedeno výše, mnohé objekty vhodné k pozorování se před námi schovávají, ale jisté je, že tomu tak nebude vždy. Na léto se kromě zlepšení viditelnosti planet chystá i další zajímavá událost, totiž kometa viditelná pouhým okem. Kometa C/1999 S4 (LINEAR) určitě nebude tak jasná jako Hyakutake v roce 1996 či dokonce Hale-Bopp o rok později. Spíše bude na hranici viditelnosti bez dalekohledu, podobně jako galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. Ale i přitom by v dalekohledech byla velmi hezkým objektem a nepochybně by předčila slavnou Halleyovu kometu při jejím posledním návratu v roce 1986.

Na závěr se podívejme do vesmíru na umělé objekty, které tam byly vypuštěny člověkem. Sonda NEAR, které bylo do názvu přidáno Shoemaker na paměť významného astronoma a geologa Eugena Shoemakera, pracuje na oběžné dráze kolem planetky Eros a i v březnu pokračovala v zasílání kvalitních snímků tohoto tělesa.

Naopak svoji činnost již ukončí kosmická gama observatoř Compton. Tato umělá družice devět let pozorovala vesmír v gama oboru, který je ze zemského povrchu těžko dostupný. Je škoda, že již dosluhuje, ale plánovaná životnost byla 2-5 let, takže sonda několikanásobně splnila, co se od ní očekávalo.

Totéž se ale v žádném případě nedá říci o síti družic Iridium. Tato soustava 66 družic měla za cíl pokrýt celou planetu a umožnil telefonické spojení odkudkoliv. Myšlenka na mobilní telefon, který by bylo možno používat na celé planetě, byla lákavá. Ale tento přístroj stál asi 100000 Kč a minuta hovoru 100 Kč. Takže se ani zdaleka nepodařilo získat potřebný počet zákazníků a v polovině března byla činnost sítě ukončena. Nicméně již nyní se rozjíždí několik nových projektů, které slibují levnější, lehčí a dokonalejší celoplanetární telefony. Nechme se překvapit, uvidíme zda při dnešním pokrytí obydlených oblastí mají tyto projekty šanci na úspěch.
 

Tento snímek planetky Eros pořídila sonda NEAR Shoemaker ze vzdálenosti 206 km. Na snímku je zachyceno asi 10 km (na výšku) povrchu planetky. Pro srovnání je zobrazena velikost známého mrakodrapu.
Foto: NASA, Johns Hopkins University