Noční obloha v listopadu

Pro Nový Region T a R-ART Studio napsal Mgr. Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

V listopadu již jsou noci výrazně delší než dny a i když toto některé naše činnosti omezuje, pro pozorování oblohy je to přínosem. A i dění na obloze nám přeje. Relativně dobře pozorovatelné jsou dvě největší planety sluneční soustavy, Jupiter a Saturn a oblohu zkrášlí i meteorický roj Leonid.

Jupiter pozorovatelný v první polovině noci i v malém dalekohledu lze pozorovat detaily v atmosféře i jeho čtyři největší měsíce. Při porovnání pohledu různou technikou si můžeme uvědomit obrovský pokrok astronomie, přístrojů i kosmické technologie. Při pohledu pouhým okem nejsme schopni vidět kotouček planety a stejně jako v případě hvězd vidíme pouze zářící bod. Pouze při pečlivém a dlouhodobějším pozorování zjistíme pohyb mezi hvězdami. Tento fakt byl znám již nejstarším civilizacím. Středověcí astronomové navíc byli schopni tento pohyb obdivuhodně přesně popsat a to stále ještě bez dalekohledu. Jejich přístroje byly v zásadě "pouze" velmi přesné úhloměry.

Až Galileo Galilei začátkem 17. století sestrojil dalekohled a v roce 1610 objevil výše zmíněné čtyři měsíce, které se také nazývají galileovské. Vývoj šel dál a v moderní době se dalekohledy stávaly mohutnějšími a dokonalejšími a tak se zlepšovaly i snímky, které jsme měli k dispozici. Další kvalitativní skok přišel se sondami, které kolem Jupitera proletěly a vyslaly na Zemi do té doby nevídané, podrobné fotografie. Nejnovější pomocník pro výzkum největší planety se jmenuje, jak jinak, Galileo. Jedná se o velkou sondu (přes dvě tuny), která podobně jako jiné sondy dorazila k Jupiteru, ale na rozdíl od předchozích expedic, které pouze proletěly kolem, Galileo se stal Jupiterovou umělou družicí a provádí dlouhodobý průzkum planety a měsíců. Detaily, které lze na jeho snímcích rozpoznat, jsou až neuvěřitelné.

Na hvězdárnách lze vidět Jupiter pouhým okem, tak jak to bylo jedině možné před několika sty lety, menšími dalekohledy, na snímcích z velkých teleskopů, které byly naším zdrojem informací před několika desítkami let, i záběry z družic, včetně nejnovějších. Vidět na vlastní oči pokrok ve výzkumu vesmíru je velmi poučné a připomene nám to současný stav techniky, který ještě před několika lety byl nepředstavitelný.

Jupiter lze pozorovat zvečera, zapadá až po deváté hodině. Ještě déle a lépe lze pozorovat Saturn. Ten nám dokonce připraví i zajímavý úkaz. 12. 11. po půl třetí ráno bude zakryt Měsícem. Výstup již neuvidíme, až se Saturn okolo půl čtvrté opět objeví, bude již zapadat.

Maximální četnost v úvodu zmíněných Leonid bude ve dnech okolo 18. 11. Není vyloučeno, že budeme pozorovat i více než 100 meteorů za hodinu. Pozorování však bude silně znehodnoceno Měsícem, úplněk bude pouze několik dní předtím (první čtvrť 7. 11., úplněk 14. 11., poslední čtvrť 22. 11. a nov 30. 11.).