Marsův měsíc Phobos

Pro Puls třebíčska napsal Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky


Shodou okolností mohu staronovou rubriku v nových novinách zahájit mimořádně zajímavým a pozoruhodným snímkem. Sonda Mars Global Surveyor, která je určena k mapování povrchu Marsu, se 19. srpna letošního roku přiblížila na vzdálenost 1080 km k měsíci Phobos. Mars má dva měsíce, Phobos je ten větší a obíhající blíže k planetě. Na fotografii lze rozlišit mimořádné detaily, nejmenší rozpoznatelné podrobnosti mají velikost pouze několik metrů. Naši pozornost upoutá velký kráter nahoře vlevo. Je to největší kráter na povrchu tohoto měsíce, jmenuje se Stickney a má průměr 10 km.

Marsovy měsíce jsou tak malé, že je vyloučeno je spatřit pomocí malých dalekohledů. A v současné době době se nedá pozorovat ani Mars sám. Pouze ráno, pár hodin před východem Slunce je viditelný nad východním obzorem.

Dobře pozorovatelné jsou však dvě nejhezčí planety sluneční soustavy, Jupiter a Saturn. Saturn po celou noc, Jupiter sice v ranních hodinách zapadá, ale to nám nemusí vadit, naopak je příznivé, že večer po setmění je již výše nad obzorem. U obou planet lze při použití dalekohledu vidět pásovou strukturu atmosféry, u Saturnu navíc prstence a u Jupitera čtveřici měsíců.

Koncem října nastává maximum meteorického roje Orionid. Tento roj pocházející z Halleyovy komety sice není tak výrazný jako srpnové Perseidy, ale očekávaná četnost asi 25 meteorů za hodinu je solidní hodnota. Příjemné je, že při pozorování nebude vadit Měsíc. Maximum připadá na 22. 10., což je dva dny po novu. (úplněk 5. 10., poslední čtvrť 12. 10., nov 20. 10. a první čtvrť 28. 10.)
 


Foto: Malin Space Science Systems/NASA