Vydařená kosmická oprava

Pro Puls třebíčska napsal Mgr. Rostislav Štork, Ph.D.
Astronomický ústav Akademie věd České republiky


Sněhová kalamita, která u nás na Vysočině způsobila tolik problémů, kromě jiného překazila i možnost sledovat zatmění Měsíce. Nejenom, že při sněhových problémech asi málokdo měl náladu kochat se úkazem na obloze, ale navíc obloha byla pokryta hustou oblačností a to na celém území republiky. Byla to škoda, protože v letošním roce už žádné další zatmění neuvidíme.

Ale běžné astronomické úkazy a nebeská tělesa můžeme pozorovat pořád a samozřejmě i v únoru je obloha plná zajímavých objektů. Začít můžeme třeba již zmíněným Měsícem. Je to těleso, na kterém jsou vidět největší podrobnosti a i s malým dalekohledem nabízí krásný pohled. Jak již bylo zde i v jiných tiskovinách mnohokrát opakováno, pro pozorování kráterů je nejvhodnější období kolem první čtvrti, kdy krátery na rozhraní světla a tmy plasticky vyniknou. Naopak měsíční moře jsou nejlépe vidět při úplňku. V únoru první čtvrť připadá na 13. 2., úplněk na 19. 2. a poslední čtvrť na 27. 2.

Kromě Měsíce jsou vděčným astronomickým objektem planety. V únoru můžeme pozorovat všechny čtyři nejvýznamnější. Nejjasnější Venuši sice jen ráno a to pouze v první polovině měsíce, ale ostatní zdobí večerní oblohu a mohou se tedy stát cílem našich očí či dalekohledů. Na Mars si musíme trochu pospíšit, ale i on zapadá až po dvacáté hodině. A Jupiter a Saturn jsou pozorovatelné ještě déle. Mars je zajímavý svoji červenou barvou, Jupiter pásovou strukturou své atmosféry a také tím, že to je největší planeta sluneční soustavy. A Saturn je obvykle považován za planetu nejkrásnější. Jeho prstenec je skutečně impozantní ozdobou.

Kromě těchto jasných objektů, které se hodí i pro malé dalekohledy, je ve vesmíru i podstatně více těch, které se dají pozorovat jen podstatně většími a nákladnějšími přístroji. A nejnákladnější z nich — Hubbleův kosmický dalekohled — se v prosinci stal středem pozornosti astronomů profesionálů i prostých zájemců. 19. 12. 1999 k němu totiž dorazil raketoplán Discovery s důležitým posláním. Posádka přijela opravit porouchané a životně důležité gyroskopy, bez kterých se dalekohled nedá zamířit požadovaným směrem. V lednu již dalekohled opět pracoval a můžeme říci, že se oprava povedla velmi dobře. Byly vyměněny nejenom gyroskopy, ale i mnohé přístroje a díky tomu je nyní Hubble lepším dalekohledem, než byl kdykoliv předtím. A můžeme si jen přát, aby tak skvěle pracoval ještě hodně dlouho.

Hubbleův kosmický dalekohled se při svém prvním pozorování po opravě zaměřil na známou planetární mlhovinu Eskymák (NGC 2392). Těmto mlhovinám se říká planetární, protože při malém zvětšení mají vzhled podobný jako planety. Jinak s nimi nemají nic společného a jedná se o závěrečné stadium vývoje hvězdy. Na fotografii vidíme hmotu, kterou hvězda na konci svého života odvrhla do prostoru, a uprostřed bílého trpaslíka, což je malé kompaktní těleso, na které se smrštila hvězda původně velká jako Slunce.

Foto: NASA — Space Telescope Science Institute