Po šestatřiceti letech opět do vesmíru

Pro Nový Region T a R-ART Studio napsal Mgr. Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

   V poslední době se stalo skoro pravidlem, že své články místo událostmi na obloze začínám netradičně zajímavostmi z kosmonautiky. A bude tomu tak i v tomto případě. Po zveřejnění plánů NASA na letošní rok totiž obletěla svět překvapivá zpráva. Veterán z projektu Mercury, první američan na oběžné dráze a národní hrdina John Glenn se opět chystá do vesmíru.

   Mělo by se tak stát během letu raketoplánu Discovery v říjnu 1998. V době letu bude Glennovi 77 let, což je o 16 let více než dosud nejstaršímu kosmonautovi. Jedním z cílů letu je právě vyzkoušení vlivu beztížného stavu na seniorský organismus. Lékaři v letovém středisku mají k dispozici 42 let zdravotních záznamů a hodnotí stav a fyzickou kondici senátora Glenna jako vynikající. To by mohlo být jediným problémem. Výsledky totiž asi budou znehodnoceny faktem, že právě pro svůj vynikající zdravotní stav není John Glenn typickým sedmdesáti sedmi letým mužem.

   John Glenn se narodil 18. července 1921, v roce 1944 vstoupil do armády a jako pilot bojoval ve druhé světové válce i ve válce v Koreji. Zúčastnil se 149 bojových misí a byl jedenáctkrát zasažen nepřátelskou palbou. Později pracoval jako testovací pilot a jako první absolvoval bez mezipřistání nadzvukový let přes celé Spojené státy, z New Yorku do Los Angeles. V roce 1959 byl vybrán do prvního amerického oddílu kosmonautů. Během svého historického letu 20. února 1962 strávil ve vesmíru necelých pět hodin. V roce 1964 byl povýšen na plukovníka, poté opouští NASA a odchází do civilního života. Stal se úspěšným politikem a od roku 1974 je nepřetržitě senátorem za stát Ohio. Nyní se rozhodl již nekandidovat a jeho funkční období právě skončilo lednem 1998.


John Glenn před svoji fotografií z roku 1962

   V souvislosti s NASA (úřadem pro letectví a kosmonautiku) nemohu opomenout, že historie amerických vesmírných letů právě nyní dovršila 40 let. 31. ledna 1958 odstartoval Explorer 1, první americká družice. Bylo to sice několik měsíců po sovětském Sputniku a také Explorer byl podstatně menší (9 kg oproti 83 kg Sputniku), ale byl to významný krok dokazující, že U. S. A. drží se Sovětským svazem krok v dobývání vesmíru i ve studené válce.

   A ještě jedno významné výročí. Mé pracoviště, hvězdárna v Ondřejově v letošním roce slaví své sté výročí. 21. 1. 1898 podepsal Josef Jan Frič kupní smlouvu na pozemek budoucí hvězdárny a právě toto datum je oficiálním dnem založení. Oslavy tohoto výročí v Ondřejově proběhnou během letošního roku, společně s oslavami 650 let Karlovy univerzity.

   Ale vraťme se k dění na obloze. Divácky nejpřitažlivější jsou planety a náš Měsíc. Planety budou v únoru dobře pozorovatelné pouze dvě. Venuše, která během února dosahuje největší jasnosti, v ranních hodinách ozdobí východní obzor. Naopak ve večerních hodinách můžeme pozorovat Saturn, který se svým prstencem patří při pohledu dalekohledem k nejhezčím objektům vůbec. Měsíc začíná únor první čtvrtí 3. 2., následuje úplněk 11. 2., poslední čtvrť 19. 2. a nov 26. 2. Při tomto novu dojde k úplnému zatmění Slunce, ale u nás nebude viditelné ani jako částečné. Tentokrát toto štěstí budou mít obyvatelé severní části jižní Ameriky.