English
čeština
Vladimír Guth je nedílnou součástí historie Ondřejovské hvězdárny a Observatoře na Skalnatém plese na Slovensku. Každý, kdo o něm kdy slyšel, by jeho výzkum jistě tématicky zařadil mezi meteorické roje a komety. Vladimír Guth skutečně nevydal jedinou sluneční odbornou publikaci, nicméně pozorování Slunce plnilo jeho pozorovací deník již v době, kdy mu bylo 15 let, a jako první předseda Sekce pro pozorování Slunce České astronomické společnosti vydával o sluneční aktivitě jeden článek za druhým. Během II. světové války byla jeho sluneční data odesílána do Freiburgu v rámci projektu vytvořeného pro Luftwaffe.
 |
| Vladimír Guth (Zdroj) |
Prof. RNDr. Vladimír Guth, DrSc. byl člověk, který vychoval řadu současných astrofyziků. Svými popularizačními články a knihami (např. Astronomie) vytvořil ze zvědavců astronomické amatéry a u řady jeho pamětníků jen vzpomínka na něj stále vyvolá úsměv na rtech.
Vladimír Guth studoval astronomii na Karlově univerzitě a téma jeho závěrečné práce znělo O meteorickém roji komety Pons-Winneckovy. Výzkumem meziplanetární hmoty, hlavně dynamikou komet a meteorických rojů, se pak zabýval celý svůj profesní život. Otázka na jeho žáky a pamětníky, jak to bylo s jeho pozorováním Slunce, proto spíše budila údiv a nepochopení: " Vladimír Guth? Ten řešil komety a meteory, Sluncem se nikdy nezabýval, a jestli, tak hodně okrajově...".
Podíváte-li se však do seznamu pozorovatelů Slunce na území Československa, najdete ho hned na třetím místě, jeho protokoly o pozorování se dochovaly bohužel až od roku 1929. Dokonce byl prvním předsedou Sekce pro pozování Slunce v nedávno vzniklé České astronomické společnosti. Jak to tedy bylo s Vladimírem Guthem a pozorováním Slunce?
Guthova soukromá hvězdárna v Praze
 |
| Vila MUDr. Karla Gutha |
Vladimír Guth se narodil 3. února 1905 ve Vrchlabí. V roce 1917 se jeho otec, MUDr. Karel Guth, rozhodl přestěhovat svou rodinou z Vrchabí do Černošic u Prahy. Dům, který si nechal postavit už v roce 1913, ještě stále stojí, a pod jménem Vila MUDr. Karla Gutha je chráněn Národním památkovým ústavem. O dětství a mladých letech Vladimíra Gutha nemáme mnoho informací, nicméně se zdá, že se již jako chlapec o astronomii velmi zajímal. V srpnu 1918 totiž Vladimír "zakládá" hvězdárnu na půdě domu v Černošicích. Na počest Milana Rastislava Štefánika po něm svou observatoř pojmenoval. V červenci 1919 začíná psát Věstník, aby jak sám píše: "... veřejnost se přesvědčila, že není observatoří jen dle jména, ale že se v ní také pracuje.". Kolik čísel doopravdy vyšlo, není jasné. V archivu Astronomického ústavu AV ČR, jsou v jeho pozůstalosti pouze dva exempláře (Věstník 1, dvoučíslo Věstníku 2-3).
 |
| Obálka dvoučísla Věstníku |
Vybavení hvězdárny se nám v dnešní době může zdát trochu komické. Jediným přístrojem, který v té době sehnal, bylo divadelní kukátko a sextant. Mimo hvězdárny se v té době rozhodl založit i meteorologickou stanici, o níž nás informuje ve zmiňovaných Věstnících.
Členství v ČAS a začátek pozorování Slunce
Podle Věstníku soukromé observatoře se Vladimír Guth stal členem České astronomické společnosti v zimě roku 1918, tedy ve svých 13 letech. V prosinci roku 1920 v Říši hvězd č. 4, str. 64 vyšel článek dr. Hrašeho o pozorování slunečních skvrn s nabídkou společně posílat napozorováná data do Curychu. V následující zprávě Sekce pro pozorování Slunce (ŘH 1921, č.2., str. 30) je napsáno:
"Pan Vladimír Guth zaslal nám pozorování slunečních skvrn (podle návodu dra Hrašeho ve 4. čísle 1. ročníku) v měsících srpnu až prosinci 1920. Materiál bude zaslán prof. Wolferovi do Curychu."
Ze zprávy vyplývá, že Guthův zájem o Slunce vznikl ještě před nabídkou data přímo zužitkovat ve vědě. O tom, jak Slunce pozorovat, se mohl dočíst již dříve např. ve Věstníku ČAS v červencovém (č. 2, str. 7) a říjnovém čísle 1918 (č. 3, str. 7), kde vyšly první ucelenější návody na pozorování Slunce pro amatéry - autorem byl taktéž dr. Hraše. Jisté odkazy jsou i v tehdy dostupných knihách Nebe a Země a Z říše hvězd. Všechny Věstníky ČAS i čísla Říše hvězd najdete online zde.
Hvězdárna Karla Nováka na Smíchově
 |
| Hvězdárna Karla Nováka (Zdroj) |
Z Guthových pozorovacích deníků se nám příliš nedochovalo. První dostupný je vlastně až jeho druhým deníkem. Podle poznámek je zřejmé, že Slunce od září 1920 pozoroval z hvězdárny p. Nováka na Smíchově. Kde kreslil Slunce v srpnu 1920, a zda to bylo na jeho hvězdárně v Černošicích, se už asi nedozvíme.
Hvězdárna Karla Nováka byla postavena na střeše budovy č. 716-11 na Smíchově. O jeho hvězdárně a práci si můžete více přečíst, jak na stránkách astro.cz, tak i přímo v jeho popisu v Říši hvězd (1923, č.1, str. 18). Vladimír Guth podle všeho strávil v jeho pozorovatelně mnoho času, což vyplývá nejen z deníku p. Gutha, ale i z dochovaných částí deníků p. Nováka. Přístup k dalekohledům s paralaktickou montáží za dozoru zkušeného astronoma, mu zajisté přineslo znalosti, které by pouze z knih a jeho malé pozorovatelny na půdě těžko nasbíral. Vladimír se zde kromě pozorování Slunce věnoval práci s diazenitálem, chronografem, učil se počítat časové odchylky hodin a jak je srovnat, pozoroval zákryty hvězd nebo zatmění Měsíce.
 |
|---|
| Výňatek z pozorovacího deníku K. Nováka |
1924
Mezi lety 1920 a 1924 máme informace o životě "budoucího" pana profesora pouze z jeho pozorovacích deníků či poznámek a z vytržených listů pozorovacího deníku p. Nováka, které nakonec schodou okolností skončily v pozůstalosti p. Gutha. Jasnou představu o jeho další činnosti máme až v roce 1924. Tento rok byl v jeho životě velice důležitým milníkem. Jak sám uvedl v Říši hvězd (1951, č.9, str. 196):
"1924. Mé první prázdniny v Ondřejově. Denní styk s prof. Nušlem - má učednická léta. Učím se díváním; dělám mu světlonoše při jeho montážích synchronizací a pokusech s hodinami ve sklepě observatoře. Rozmlouvá s přístroji jako by byly živé; domlouvá jim, když jejich funkce není uspokojivá a chválí je, když hrají dobře svou úlohu."
V tomto roce vznikaly první sekce České astronomické společnosti a Vladimír Guth se na základě svých zkušeností a aktivity stal prvním předsedou Sekce pro pozorování Slunce.
Ale o tom až někdy příště ... 
Za poskytnuté materiály děkujeme trpělivým zaměstnankyním Archivu Astronomického ústavu AV ČR.
Ukázky z pozorovacího deníku
