Indexy sluneční aktivity - část I

Indexy sluneční aktivity jsou důležitým ukazatelem jejího vývoje. Jednotlivá pozorovací data (fotografie, kresby) znázorňují "okamžitou" situaci na Slunci, co se odehrávalo ve chvíli pozorování. To však ke zhodonocení reálné situace nestačí. I v období maxima může být den, kdy na slunečním disku nenajdeme jedinou skvrnu, a o pár dnů později se nestačíme divit. O průběhu sluneční aktivity nás mimo jiné informují sluneční indexy. Typicky tato data vytvářejí pozorovatelé a poslají je do centra mezinárodních sítí.

(autorem úvodního obrázku je Andrés Muñoz-Jaramillo, který se zabývá mimo jiné relativními čísly a předpověďmi slunečních cyklů)

Relativní číslo

Relativní číslo je neznámější a nejpoužívanější index sluneční aktivity. Byl vytvořen profesorem Wolfem za účelem sestavení měsíčních a ročních hodnot. Vzorec, kterým ho lze spočítat, je všem slunečním pozorovatelům jistě známý:

R = 10 g + f

kde g je počet skupin skvrn a f je počet skvrn.

Násobek počtu skupin ve formuli je daný tím, že obecně je vytvoření nové skupiny na Slunci důležitější událostí, než vytvoření jedné skvrny v již existující oblasti. Specifické číslo 10 vyplynulo z Wolfových zkušeností – typická skupina má okolo deseti skvrn.

V roce 1861 zavedl Wolf ve formuli faktor „k“, tedy R = k (10g + f), aby do pozorování mohl připojit i další pozorovatele s různými dalekohledy.

Aktuální relativní číslo z našich pozorování můžete najít na kresbě sluneční fotosféry na úvodní straně našich webových stránek a v denním reportu. Měsíční souhrn je poté na anglické verzi našich stránek. Více o historii relativního čísla a o "rozklíčování" dat z našeho webu najdete v článku: Sunspot numbers - relativní číslo slunečních skvrn.

Každý den je aktuální hodnota také na stránkách spaceweather.com.

V současné době vede mezinárodní síť relativních čísel Belgická královská observatoř. Síť se nazývá SILSO a stále přijímá nové pozorovatele (dříve měla síř název SIDC). Často je relativní číslo sbíráno i menších - národních sítích. Na území bývalého Československa stále existuje síť s názvem Česlopol (dříve FOTOSFEREX), který vede Sluneční sekce České astronomické společnosti.

   
Graf relativního čísla mezinárodní sítě SILSO Graf relativního čísla sítě Česlopol

CV -index

McIntoshova klasifikace

Pan K. I. Malde z Norské astronomické společnosti se snažil nalézt kvalitativní popis výskytu slunečních skvrn jako nejjednodušeji pozorovatelnou aktivitu Slunce. V roce 1981 přišel s klasifikačním systémem, ve kterém seřadil všech šedesát typů skvrn podle McIntoshovy klasifikace, a přiřadil jim hodnoty od 1 do 60. Seřazení nebo CV hodnota ukazuje schopnost skupiny přežít co nejdelší dobu.

CV index se stal spolu s Wolfovým číslem jedním z důležitých indexů posuzující vývoj aktivity na Slunci. Denní klasifikační hodnotu celého disku lze spočítat pomocí vzorce:

CV = ∑ CVi

kde CVi, je klasifikační hodnota pro jednotlivé skupiny skvrn (i - pořadové číslo skupiny) viditelné v daný den na disku.

K. I. Malde stále vede tuto síť pod názvem CV-Helios Network a stále přijímá nové pozorovatele. Česlopol by ráda tento index sbírala také, prozatím ho vytváří pouze vedoucí Česlopolu - Vlastislav Feik a Sluneční patrola. Tento index koreluje s relativním číslem, na rozdíl od něho ale umí do jisté míry předovědět stejně jako kindex polární záři.

Tabulka s přiřazenými hodnotami šedesáti typům McIntoshovy klasifikace slunečních skvrn

Graf CV-indexu mezinárodní sítě CV-Helios Network Graf CV-indexu Sluneční patroly - Astronomický ústav AV ČR