Česlopol sbírá kresby Slunce

Kresby sluneční fotosféry, staré deníky z pozorování Slunce, relativní čísla, apod. Česlopol je síť pozorovatelů z Česka, Slovenska a Polska pod Sluneční sekcí ČAS. V současné době se snaží znovu získávat nejen aktuální pozorování, ale i pozorování starší.  Všechna tato data jsou důležitá pro studium vývoje sluneční aktivity. Protože jsou všechny kresby zatížené pozorovacími podmínkami a subjektivitou pozorovatele - čím více dat z daného roku máme, tím lépe.

Něco z historie

Na území Československa bylo historicky několik jedinců, kteří nadšeně kreslili Slunce (George Mendel, Miklós Konkoly-Thege, Baron Artur Kraus). Se vznikem Sluneční sekce v roce 1924 vzrostl zájem o pozorování a její členové začali sbírat data a vytvořili tím první síť. Později v roce 1964, tedy 6 let po Mezinárodním geofyzikálním roku, vznikl celostátní úkol - posílat relativní čísla a kresby na Hvězdárnu ve Valašském Meziříčí - tam se posílaly až do roku 2002. Mezitím náš největší pozorovatel Ladislav Schmied začal vést svojí vlastní statistiku, z Valašského Meziříčí data přebíral, a když se na hvězdárně rozhodli projekt ukončit, převzal celou zodpovědnost na sebe.  Po smrti pana Schmieda přebírá síť Vlastislav Feik a pojmenovává jí po zemích, ze kterých získává data - Česlopol.

V tomto kontextu je vhodné ještě zmínit síť FOTOSFEREX, kterou vedl Ladislav Křivský od roku 1978. Tato síť měla pouze jeden úkol - systematicky zachycovat sluneční fotosféru pro předpovědi sluneční aktivity.  Kresby se musely vždy do čtvrtku doručit do hvězdárny v Ondřejově, a proto se posílaly leteckou poštou i faxem. Předpovědi sluneční aktivity dosáhly díky pozorovatelům takové přesnosti, že následovník pana Křivského, František Zloch, byl pozván na vědeckou konferenci do Kanady, aby jim vysvětlil svou metodu. FOTOSFEREX skončil v roce 1996 po velkém setkání pozorovatelů Slunce, kde se rozhodlo, že po odstartování sondy SOHO nemá smysl v síti a v pozorování dále pokračovat.

Současnost

V současné době existují na území bývalého Československa dvě sítě. Jedna je na Slovensku a má ji na starost Hvezdáreň a planetárium v Prešove, tato síť sbírá pouze data ze Slovenska. Druhou sítí je již zmiňovaný Česlopol. V roce 2019 bylo 22 aktivních pozorovacích stanic, z toho pouze 9 z České Republiky.  Po startu SOHO v prosinci roku 1995 přestalo mnoho hvězdáren po celém světě kreslit. SOHO a dnes navíc SDO přináší denně data, ke kterým je jednoduchý přístup. Po pár letech začalo být jasné, že upuštění od kreseb je pro některé studie smutným úpadkem.  Ačkoli řada není úplná, kreslíme jako lidstvo Slunce již 400 let, je to tedy nejdéle bežící experiment na světě. Ukazuje nám vývoj sluneční aktivity a jeho cyklů. Z kreseb je možné získat řadu důležitých informací, např. pro studium slunečního dynama. I když máme dnes k dispozici fotografie, jejich analýza není často tak jednoznačná jako u kreseb. Řadu detailů i malých skvrn zachytí oko snáze než fotografie, softwarové analýzy si s některými tmavými místy neporadí (je to už skvrna nebo ještě ne). I řada vědců, kteří začnou svou studii na fotografiích, skončí s omezením oněch 150 let, kdy se Slunce začalo fotografovat. Pro protažení své studie přejdou na kresby - často jsou potom také nuceni pro návrat k současným kresbám, aby měli stejný dataset. Kresba, i když je řekněme technicky "předpotopní" metodou, má proto ve vědě stále své místo.

Papíry i digitalní obrázky nejsou nezničitelné

Jsme v digitální době, kdy je řada listin uchovaná v elektronické podobě. Samozřejmě, bez správného zálohování stačí jedna nehoda, a je po datech. Bohužel ani papírová podoba není záruka přežití.  Harwardský archiv astronomických dat bojoval před pár lety s potopou (více si můžete přečíst zde), naštěstí v archivu byly uloženy převážně fotograficé desky. Papír by něco takového nepřežil. Může navlhnout, zplesnivět, shořet. Může být pro změnu filozofie vedení hvězdáren vyhozen jako něco, co zabírá místo, nebo vyhozen potomky pozorovatelů. Proto jsme jako Česlopol a Sluneční patrola začali ve společných silách digitalizovat tato pozorování, sbíráme ideálně kresby, ale samozřejmě i staré deníky či listy s realtivními čísly. 

K čemu je speciální Československá řada?

V současné době existují dvě hlavní veliké řady SILSO (bývalý SIDC) pod Royal Observatory v Belgii a Boulder, tedy National Oceanic & Atmospheric Administration. Řada SILSO je pokračovatelem Curyšské řady, tedy původní největší sítě, zpracovávají relativní čísla na základě referenčního pozorovatele. To znamená, že všichni přispěvatelé mají daný koeficient, kterým mohou svá data přepočítat na stejnou hodnotu, jako jejich pozorovatel. Data se využívají hlavně v případě, že jejich referenční pozorovatel měl zataženo, nebo nemohl z jiného důvodu pozorovat. Před pár lety se zjitilo, že jejich pozorovatel začal slepnout, a proto museli posledních několik řad přepočítat. Sami uznávají, že tento způsob není úplně vhodný. Na zhoršení zraku pozorovatele přišli pouze na základě druhé řady Boulder. Tato řada, dělá čistý průměr dat, bez ohledu na pozorovací podmínky a další rušivé vlivy. Existence dvou sítí dává možnost jisté kontroly. Relativní čísla, se nepouživají jen do grafu slunečních cyklů, ale i do simulací slunečního dynama, a špatná vstupní data nemůžou dát dobré výsledky. Vytvoření další dlouhé řady (máme více jak 105 let :-) ), je výbornou kontrolou, která není nikdy na škodu.

SBÍRÁME DATA

Pokud máte u sebe nějaké kresby či deníky, znamená to, že do pozorování někdo, Vy/kolega/příbuzný věnoval spoustu energie a času, a i kdybyste nevěřili hodnotě těchto kreseb, prosím, nenechávejte tato data pouze v šuplíku. Pojďte s nimi zpět na sluneční světlo. Kontaktujte nás. My Vám data oscanujeme a vrátíme zpátky. K elektronické podobě budete mít přístup pouze Vy a my, pokud se sami nerozhodnete jinak. Naším cílem je z dat postupně získat znovu relativní čísla, ideálně i klasifikaci a pozice jednotlivých aktivních oblastí (skupin skvrn), jejich plochy a pozice i plochy fakulových polí.  Je to hodně práce a vysoký cíl - i kdyby se celý neuskutečnil, stále budou Vaše data duplictní a … ani déšť ani mráz ani sníh...

Kontaktuje nás:  slunce<at sign>hvezdarna-fp.cz
                         nebo sunwatch<at sign>asu.cas.cz 
                                           

Tímto chceme poděkovat všem, kteří nám svá data laskavě zapůjčili:

  • Hvězdáreň Skalnaté Pleso - AsÚ SAV
  • Planetum – Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
  • Hvězdárna Františka Pešty - Sezimovo Ústí
  • Hvězdárna v Rokycanech a Plzni
  • Hvězdárna v  Úpici
  • Hvezdáreň a planetárium M.R.Štefánika - Hlohovec
  • Hvězdárna ve Vlašimi
  • Handlovská hvezdáreň
  • Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci
  • Hvězdárna a planetárium Teplice
  • Hvezdáreň v Partizánskom
  • Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste
  • Hvězdárna v Prostějově
  • Hvězdárna a planetárium Uherský Brod
  • Hvezdáreň v Nitre
  • Hvězdárna barona Artura Krause
  • Východočeské muzeum v Pardubicích
  • Ivan Bulíček