Je zřejmě snem každého motoristy mít ve svém plechovém miláčku autorádio -- zdroj zábavy (především) a poučení (tu a tam). Praktické zkušenosti ale ukazují, že má tahle moderní vymoženost jeden pořádně veliký problém: Neustalé si vynucuje přelaďování rádiových stanic a hledání nejlepšího signálu. Právě na tuhle nepohodlnost přitom sází jeden čerstvě dokončovaný projekt: Někdy od počátku příštího roku budou Američané pomocí speciálního přijímače a deseti dolarů měsíčně chytat velmi kvalitní digitální systém. Odkud? Z vesmíru.

Ano, z oběžné dráhy k nám už nepoteče jenom televizní vysílání, datové pakety Internetu a řady privátních počítačových sítí, vzkazy na pagery či neúspěšné pokusy s mobilními telefony. Nový systém satelitního rádia Sirius má podobu předplaceného digitální kanálu, prostřednictvím kterého hodlá soukromá společnost distribuovat až sto programů: od hudebních, přes zpravodajské a sportovní až po zábavné, z toho polovina bude zcela nekomerční. Do projektu se přitom zapojili takoví giganti jako CNBC, BBC a řada dalších u nás neznámých, ale ve Spojených státech populárních rádií. Navíc se počítá i s vlastní, originální tvorbou. Reklamní akci na bezesporu revoluční projekt má zajistí Tony Robbins, Sting a řada dalších.

Servis zákazníkům nabídne nebývalou možnost volby, naprosto čistý digitální zvuk a stoprocentní pokrytí (bohužel jenom Spojených států amerických). Jen za 9,95 dolarů měsíčně tak bude Sirius přinášet hudbu do uší až milionů amerických motoristů.

Vzhledem k tomu, že celý projekt přijde odhadem na jeden a půl miliardy dolarů, klíčem k úspěchu bude jen a pouze dostatek zákazníků. Ten si společnost zajistila strategickou alianci s čelními výrobci automobilů. Chrysler, Dodge, Jeep, Mercedes, BMW, Ford, Jaguar, Mazda, Volvo budou od příštího roku do svých vozů montovat právě přijímače tohoto satelitního systému (koupit ho lze za dvě stě dolarů).

Tím ovšem není strategické myšlení vedení společnosti úplně vyčerpáno -- Sírius uzavřela smlouvu také s firmami vyrábějícími elektroniku (Audiovox, Kenwood, Panasonic, Sanyo a další), které budou vyrábět přijímače satelitního signálu a montovat je do nových aut libovolných značek.

Velitelství celého projektu, zřejmě nejlépe domyšleného rádiového vysílání tohoto druhu, je umístěno v centru amerického mediálního a zábavního průmyslu, tedy v městě New York. Právě odtud povede signál k trojici speciálních umělých družic. Mimochodem zdejší studio bude jedno z nejdokonalejších na světě. Do vínku například dostalo automatický systém k uchování 4,2 terabytů dat a rozsáhlou digitální knihovnu s dvěma miliony písničkami.

A jak vlastně vypadají satelity, které zajistí přenos signálu? Po roztažení panelů slunečních baterií a vyklopení všech antén mají na délku zhruba 25 metrů, přičemž "krabice" s elektronickou uprostřed vypadá jako hranol o velikosti kolem pěti metrů. Satelity jsou stabilizovány ve třech osách a vysílají signál ve dvou pásmech. Každý z nich váží necelé čtyři tuny a jejich životnost se odhaduje na 15 let. K nepřerušovanému pokrytí celých Spojených států přitom budou v provozu asi šestnáct hodin denně.

Projekt tedy zajistí tři satelity, které budou obíhat po velmi zvláštních drahách.. Proč zrovna taková konstelace? Proč ne logická geostacionární dráha, jež by si vyžádala pouze jeden satelit? Důvod je prostý. Úkolem je pokrýt kvalitním signálem skutečně celé Spojené státy, 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, navíc i ve členitém terénu. To vysílač zavěšený na jediném místě nezvládne. Aby měl digitální přijímač v nerušeném dohledu zdroj signálu, jsou potřeba alespoň tři satelity -- na velmi eliptických a vůči rovníku značně skloněných dráhách.

Oběžná doba každé z družic je sice stále 24 hodin, avšak nad obzorem bude přibližně "jenom" 16 hodin denně. Dráha je nastavena tak, aby apogeum (tedy bod dráhy, ve kterém je nejdále Zemi a pohybuje se v něm podle druhého Keplerova zákona nejpomaleji) vyšlo vždy nad centrální poledník Spojených států, se zeměpisnou délkou 96 stupňů západně. Pro jistotu ale společnost počítá s devadesáti speciálními pozemními převaděči, kteří pokryjí hustě obydlené a především zastavěné oblasti amerických aglomerací. Stejné výbavy se dočkají i hlavní automobilové tunely..

A jak vypadá faktická realizace? Kupodivu i přes výkyvy akcií a řadu problémů docela úspěšně pokračuje. Za hlavní dopravní prostředek byl vybrán osvědčený ruský nosič Proton, třístupňový obr, které dostane až 22 tun na nízkou orbitu nebo 2,1 tuny na geostacionární dráhu. O jeho spolehlivosti svědčí fakt, že na orbitu mimo jiné zavěsil všech sedm orbitálních stanic Saljut a stanici Mir, ruské geostacionární a interplanetární sondy.

Sirius 1 se tak na oběžnou dráhu dostal koncem července. Sirius 2 z Bajkonuru odlétl 5. září a třetí vysílač se dočká někdy na podzim. Někdy na počátku příštího roku tak začne vysílat jedno rádio pro celý... Spojené státy.