titulni strana
prekvapeni
vydani
archiv
akce
svet@www
vy@ian
my&ian

PŘÍLOHY
astronomy.cz
rádio IAN
SMS alerty
diskuze čtenářů

! DOPORUČUJEME !
novinky na obloze
rady pozorovatelům
prohlídka měsíce
expedice úpice
virtuální hvězdárna
ccd.astronomy
iridium
circlemakers
planetky.cz
astronomická ročenka
astronomická společnost

UŽITEČNÉ
ian@hvezdarna.cz
textová verze
bookmark

Astronomické knížky a časopisy máte raději
na papíře
240
na monitoru
31
neumím číst
32
Celkem: 303 hlasů
Chcete-li hlasovat, klikněte na odpověď

TOPlist

 
Astronomové povídají, astronomové poslouchají

Členové Amatérské prohlídky oblohy se na nejrůznějších seminářích setkávají prakticky od dob založení sdružení. Přitom nejde jenom o "pouhou" záplavu zajímavých sdělení ze světa astronomie a příbuzných oborů, ti odvážnější se také stávají přednášejícími a před velmi tolerantním publikem zkouší, jaké to vlastně je. Ani letošek nebyl výjimkou.

 V současné době je zvykem pořádat dva semináře APO za rok (jeden na jaře a jeden na podzim) na některé ze spřízněných hvězdáren v České republice. -- Tento víkend padla volba na Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.

Sněmování astronomů zahájilo již v pátek večer neformálním povídáním Jirky Duška, Jany Rychlé a Marka Kolasy o jejich zajímavé a dobrodružné cestě po Egyptě. A pokračovalo v duchu ještě méně formálním dlouho do noci... Někteří členové APO se účastní i jiných projektů a tak je stále co řešit.

Sobotní program začala s hvězdným větrem Danka Korčáková, studentka Masarykovy univerzity v Brně. Z jejího příspěvku vyplynula spousta zajímavostí souvisejících s proudem plazmy -- Danka se pokusila vysvětlit, z čeho je takový vítr složen, proč se mu vůbec říká vítr, jak se pohybuje a co všechno může mít za následky v širokém mezihvězdném okolí; vysvětlila také, co je jeho příčinou a jaké faktory mají vliv na složení, rychlost a jeho chování.

Štafetu poté převzal Martin Vilášek z Ostravy, jež coby nadšený astronom vybudoval na pozemku svého rodinného domu vlastní hvězdárnu. Bylo velmi zajímavé a poučné sledovat vyprávění někoho, kdo dovedl pro někoho bláznivou myšlenku ke zdárnému konci. Martin povídání doplnil spoustou pěkných fotografií dokumentujících stavbu a především výsledek pracovního úsilí několika málo nadšenců.

Ranní blok sobotních přednášek završil Rudolf Novák z brněnské hvězdárny, aby popovídal po vzoru Divadla Járy Cimrmana o tom, "Co spadlo pod stůl". Tedy shrnul současný stav výzkumu kataklymických proměnných hvězd typu SU UMa. Rudolfův příspěvek jasně dokázal, že česká astronomie může být na světové úrovni a že astronomové světových jmen neváhají bez ohledu na politickou nebo ekonomickou situaci spolupracovat s českými odborníky.

Po tříhodinové pauze na oběd nastoupil před kritický pohled publika Jirka Dušek z brněnské hvězdárny a méně formálním způsobem vyjevil své vyhlídky na budoucí v astronomii, přetlumočil podobné vize spisovatele science-fiction Arthura C. Clarka a připomněl bláznivou myšlenku pracovníků hvězdárny zanechat v souvislosti s blížícím se přelomem milénia krabici se vzkazem do budoucnosti. V kopuli brněnského planetária má zapomenuta zůstat po celá léta.

Následoval Dr. Jan Hollan (taktéž z Brna) s příspěvkem týkajícím se správného venkovního osvětlování ulic, chodníků a budov. Člověk by skoro až neřekl, kolik energie každou noc přijde naprosto bez užitku vniveč, jak může nadbytek nevhodného a špatně mířeného světla škodit nejenom astronomům a jak je relativně jednoduché sjednat nápravu.

Protože Amatérská prohlídka oblohy shromažďuje především pozorovatele (dnes již nejen) noční oblohy, a protože moderní pozorovací technika (především čipy CCD) proniká i do amatérské astronomie, následující debata o využití křemíkových světločivných čipů v astronomických pozorováních se rozběhla do nečekaných obrátek a dokonce musela být z časových důvodů násilně ukončena... Následoval totiž program pro širokou (i úzkou) veřejnost -- pořad Zdeňka Pokorného -- Astronomický rok 2001.

Večer přišla na řadu porada zúčastněných členů APO, kde se rozhodovalo o spoustě detailů celkově určujících směr dalšího rozvoje a vývoje společností. Naprostou většinou byl ve funkci předsedy a koordinátora společnosti potvrzen nynější šéf sdružení Marek Kolasa.

Nedělní večer ukončovalo nádherné video ze sluneční observatoře TRACE , které v úžasném časoprostorovém rozlišení zobrazovalo dynamičnost dějů na Slunci a nenechalo nikoho na pochybách že hvězdy skutečně bez jakékoli nadsázky "žijí". Videoprojekce doplněná mírným komentářem vhodně zakončila sobotní přednáškový maratón a uvedla nový pohled do nepříliš atraktivní a často opomíjené oblasti astronomie.

Přestože se zdálo, že animace aktivních dějí na Slunci již nemůže téměř nic překonat, nedělní přednáška Leoše Ondry o Velké mlhovině v Orionu předčila všechna očekávání -- já osobně jsem si nikdy nemyslel, že budeme vůbec někdy uvažovat o prostorovém zobrazení vzdálených deep-sky objektů, natož že je možné spolehlivě modelovat poměry v systému tak složitém, jakým je prachoplynná mlhovina. Leoš přesvědčil všechny přítomné o opaku a s pomocí fotografií pocházejících z velké části z Hubblova kosmického dalekohledu demonstroval, že i mraky prachu mají svůj půvab a vnitřní řád.

Osobně si myslím, že podobná setkání rozhodně nejsou samoúčelná, přestože to vypadá, jakoby šlo o setkání uzavřené společnosti. Opak je pravdou. Amatérská prohlídka oblohy je sdružení, které velmi rádo uvítá ve svých řadách kohokoli se zájmem o vesmír a jevy s ním spojené. Propagace vědy je přece velmi důležitá pro rozvoj národního povědomí a zvyšování obecné gramotnosti obyvatelstva. A kde jinde přitom začínat, než u mládeže.

Tento článek měl působit trochu jako lákadlo do Amatérské prohlídky oblohy. Pokud jste z druhu lidí, kteří mají přehozený noční a denní režim, chodí stále s hlavou zvednutou vzhůru a jasné noci tráví za okulárovou čočkou -- neváhejte a připojte se k nám!

Vydáno: 4.12. 2000
tisk článkupošli mailem


Český rozhlas
 

věda a technika
příroda
Kde leží kolébka komet? 
Jak může život vzdorovat horku 
Hlas: Straka obecná 
Veverky jsou chytřejší 
Navigační systém ASTRIUM Galileo 
Proč se říká "je chytrý jako liška"? 

[VYDÁNÍ] [ARCHIV] [AKCE] [SVET.WWW] [VY@IAN] [IAN@MY] [BONUS]
© IAN y2k , veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Instantní astronomické noviny vydává občanské sdružení IAN a
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.
   
396. číslo
21.1. 2002
ISSN: 1212-6691

 
[25.1. 2002 14:37:08]
Bohužel, pro nával nejrůznějších povinností vyjdou IAN až v pondělí. Přejeme hezký víkend.
 
[22.1. 2002 8:37:28]
Tak máme na Slunci opět jednu skvrnu viditelnou i bez dalekohledu.   zdroj
 
[19.1. 2002 23:06:42]
Sonda Galileo prolétla přesně podle harmonogramu jenom sto kilometrů nad povrchem měsíce Ió. Bohužel hodinu a půl před maximálním přiblížením se resetoval palubní počítač a observatoř tak ukončila veškerá vědecká pozorování.  zdroj
 
[19.1. 2002 21:49:22]
Vazeni pratele, podle nejnovejsich informaci je treba jeste navrh Zakona o ochrane ovzdusi, jehoz soucasti jsou i opatreni ke snizovani svetelneho znecisteni, v Senatu podporit. Pomoci tomu muzete i vy, napisete-li dopis svemu senatorovi/senatorce. Spolu s Pavlem Suchanem z prazske hvezdarny jsme sepsali vyzvu, ktera je zverejnena na na těchto strankach Pridejte tedy svuj hlas a napiste vasim senatorum/senatorkam svuj nazor o stavu svetelneho znecisteni ve vasem okoli a potrebe to resit. Petr Pravec, predseda České astronomicke spolecnosti.
 
[18.1. 2002 9:17:08]
Chcete se stát profesionálním astronomem? Astronomický ústav v Ondřejově shání pozorovatele k bolidovým kamerám! Vice zde...  zdroj
 
[17.1. 2002 16:28:50]
Právě jsme dokončili sazbu letošní "Hvězdářské antiročenky". Někdy v únoru se tak objeví alespoň na některých českých hvězdárnách. O tom všem vás ale budeme samozřejmě informovat.
 
[17.1. 2002 16:26:55]
Připomínáme, že se ve středu 23. ledna uskuteční na brněnské hvězdárně pracovní setkání "Astronomie nevidomým".  zdroj
 
[14.1. 2002 15:55:55]
Sonda Mars Odyssey dokončila tzv. aerobraking a během několika málo týdnů se usadí na definitivní dráze ve výšce 400 kilometrů nad povrchem Marsu.  zdroj
 

 
0.269, 0.388, 0.342
Slunce je ze železa? Ani náhodou!
Podívejte se na Saturn!
Vesmír na dlouhých vlnách -- díl třetí
Za humny je černá díra
Teď už definitivně naposledy
Těsně vedle
Druhý Měsíc?

created by CODEL
created by CODEL

Děkujeme sponzorům
Svet namodro