titulni strana
prekvapeni
vydani
archiv
akce
svet@www
vy@ian
my&ian

PŘÍLOHY
astronomy.cz
rádio IAN
SMS alerty
diskuze čtenářů

! DOPORUČUJEME !
novinky na obloze
rady pozorovatelům
prohlídka měsíce
expedice úpice
virtuální hvězdárna
ccd.astronomy
iridium
circlemakers
planetky.cz
astronomická ročenka
astronomická společnost

UŽITEČNÉ
ian@hvezdarna.cz
textová verze
bookmark

Astronomické knížky a časopisy máte raději
na papíře
235
na monitoru
30
neumím číst
30
Celkem: 295 hlasů
Chcete-li hlasovat, klikněte na odpověď

TOPlist

 
Slunce je ze železa? Ani náhodou!

Když počátkem ledna započala diskuse kolem článku, ve kterém se tvrdí, že je Slunce téměř celé ze železa, myslel jsem, že je to vtip.

 Bohužel, 17. ledna 2002 vyšel na poslední straně deníku Blesk překlad příspěvku prezentovaného na zasedání Americké astronomické společnosti plně inzerující, že Slunce prostě je ze železa a jinak to být ani nemůže. Dovolil bych si proto trochu pročesat debatní vlny, poněkud se v překladu článku porýpat a pokusit se "fakta" v něm nastíněná vyvrátit.

Blesk uvádí: "Podle posledních výzkumů se na slunečním povrchu nachází bohatě vodík, ovšem jádro je tvořeno železným zbytkem po obrovské hvězdné explozi ..., které se odborně říká supernova, byly vrženy do kosmického prostoru zbytky prapůvodního Slunce. Z obrovské exploze zůstalo pouze železné jádro, na které se začal ukládat volný vodík z kosmu." Pomineme-li fakt, že "posledními výzkumy" je míněna jedna práce, přednesená na zasedání Americké astronomické společnosti, zbytek naprosto odporuje našim dnešním představám o astrofyzice hvězd.

Za prvé: při explozi supernovy (zde je asi nejspíše míněna supernova typu II), k níž dochází u hvězd hmotnějších než takových deset Sluncí, na původním místě rozhodně nezůstane železné jádro. Po explozi takové supernovy obvykle zůstává na místě gravitačně zhroucený útvar s názvem neutronová hvězda, jež má poněkud zvláštní vlastnosti. Látka v něm je vlastní gravitací natolik degenerovaná, že je tvořena prakticky samotnými neutrony. Nepředstavitelnou kompresí umožňuje fakt, že elektrony, které v prostoru zabírají nejvíce místa, se spojí z hmotnějšími a tudíž skladnějšími protony, s nimiž vytvoří neutrony, které jsou rovněž velice skladné. Jádra naprosté většiny prvků se rozpadnou a z látky neutronové hvězdy se stane dobře upěchovaná neutronová siláž, kde o jádro železa či jiného podobného prvku nezavadíte. V některých případech dokonce po explozi zvlášť hmotných hvězd supernovy zůstane po hvězdě černá díra, kde mluvit o chemickém složení je ještě nesmyslnější.

Poznámka o ukládání volného vodíku z kosmu nápadně připomíná jiný kosmický proces -- těsný binární systém bilého trpaslíka (gravitačně zkolabované hvězdy o hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce) a hvězdy na hlavní posloupnosti. V takovém systému skutečně dochází k interakci obou členů a nabalování plynů z hvězdy na hlavní posloupnosti na bílého trpaslíka. Jakmile se shromáždí dostatek vodíku, zažehne se překotná termojaderná reakce a my mluvíme o "výbuchu novy".

"Sluneční energie pochází tedy především z jeho železného jádra," uvádí Blesk. Fyzikové si nedovedou představit proces, při němž by bylo možné dostat z mnoha atomů železa tolik energie, kolik k nám přichází od Slunce. Podle současných představ vzniká energie v nitru Slunce termojadernou fúzí lehčích prvků na těžší. V průběhu hvězdného vývoje v těch nejhmotnějších hvězdách mohou vzniknout i jádra prvků skupiny železa. Při těchto jaderných procesech se energie uvolňuje, pokud bychom ale chtěli syntetizovat prvky těžší, museli bychom energii dodávat. Prvky těžší, než železo, lze štěpit na prvky lehčí a přitom se energie také uvolňuje. Samo železo je na křivce vazebné energie poblíž maxima, což znamená, že ani štěpením, ani syntézou energii získat nelze. Z tohoto hlediska je železo nejhorší myslitelné jaderné palivo.

Připusťme ale, že v centru Slunce se skutečně nachází železné jádro. V žádném případě by ovšem nemohlo jít o nějakou pevnou železnou kouli, ale o žhavý plyn ve vysokým stupni ionizace. Nicméně ani takováto chemická nehomogenita v jinak převážně vodíkovém Slunci by se neutajila. Slunce, jak známo osciluje mnoha milióny módů, z nichž některé zasahují i do bezprostředního okolí slunečního centra. Z rychlosti postupu seismických vln slunečním nitrem si lze učinit mimořádně přesnou představu o podmínkách, které tam panují. Tak např. je nad Slunce jasné, že v centrálních oblastech je skutečně jiné chemické složení než, jaké nám představuje Slunce na svém povrchu. Nikoho ale asi nepřekvapí, pokud se dozví, že v centrálních částech Slunce je pozorován zvýšený obsah hélia, které je, jak známo, popelem vodíkových termonukleárních reakcí. Toho hélia je tam právě tolik, kolik předpovídají současné modely hvězdných niter. Je tedy zřejmé, že Slunce je složeno převážně z vodíku, a že zdrojem jeho energie je, v minulosti byla a v budoucnosti ještě dlouho bude termojaderná fúze vodíku na hélium.

"Z odmrštěných vrstev prapůvodního Slunce vznikly údajně i planety včetně Země." Již bylo vědeckou teorií i pozorováním potvrzeno, že po výbuchu supernovy mohou z odvržené obálky vzniknout planety "druhé generace", byly pozorovány například planety kolem pulsarů. Těžko lze odhadnout, zda by mohla vzniknout i planeta zemského typu, zřejmě tomu ale nic nebrání. Těžší prvky, které se vyskytují na tělesech terestrických planet, pro nás skutečně alespoň zčásti vytvořily exploze supernov hvězd, které se ve vesmíru objevily krátce po jeho vzniku. Tyto hvězdy první generace zřejmě byly velmi hmotné, nestabilní a složené výhradně z vodíku a hélia. Nestabilita měla za následek gravitační kolapsy a výbuchy jako supernovy; při těchto jevech jedině vznikají ve vesmíru prvky těžší než železo. Těžko lze však očekávat, že v rychle se rozpínajícím obalu po vybuchlé supernově záhy zkondenzují kamenné planety a dostanou se na stabilní dráhy relativně blízko povrchu zbytku po výbuchu.

Další poznámky v článku o "zvláštním xenonu" -- zřejmě je míněn neobvyklý izotop tohoto prvku -- v meteoritech a atmosféře Jupitera nepodávají žádné vysvětlující argumenty, proč by alespoň trochu znalý čtenář měl věnovat navrhované teorii větší pozornost. Bohužel, i Internet v tomto případě s výjimkou článku, uvedeného výše, mlčí.

Nezbývá mi než konstatovat, že jsem si jen potvrdil, že periodika (speciálně Blesk) jdou po senzacích a již dávno neváhají přeložit článek z jiného zdroje a uvést jej bez patřičné citace. Pravdou je, že železné Slunce by možná bylo přeci jen zajímavější, než "nudně" vodíkové a heliové. Jinak je ale v říši skřítků, hvězdářských báchorek a bradavicemi pokrytých čarodějnic.

Michal Švanda
Zdroj: Redakčně upravil Zdeněk Mikulášek.

Vydáno: 21.1. 2002
tisk článkupošli mailem


Český rozhlas
 

věda a technika
příroda
Kde leží kolébka komet? 
Jak může život vzdorovat horku 
Hlas: Straka obecná 
Veverky jsou chytřejší 
Navigační systém ASTRIUM Galileo 
Proč se říká "je chytrý jako liška"? 

[VYDÁNÍ] [ARCHIV] [AKCE] [SVET.WWW] [VY@IAN] [IAN@MY] [BONUS]
© IAN y2k , veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Instantní astronomické noviny vydává občanské sdružení IAN a
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.
   
396. číslo
21.1. 2002
ISSN: 1212-6691

 
[22.1. 2002 8:37:28]
Tak máme na Slunci opět jednu skvrnu viditelnou i bez dalekohledu.   zdroj
 
[19.1. 2002 23:06:42]
Sonda Galileo prolétla přesně podle harmonogramu jenom sto kilometrů nad povrchem měsíce Ió. Bohužel hodinu a půl před maximálním přiblížením se resetoval palubní počítač a observatoř tak ukončila veškerá vědecká pozorování.  zdroj
 
[19.1. 2002 21:49:22]
Vazeni pratele, podle nejnovejsich informaci je treba jeste navrh Zakona o ochrane ovzdusi, jehoz soucasti jsou i opatreni ke snizovani svetelneho znecisteni, v Senatu podporit. Pomoci tomu muzete i vy, napisete-li dopis svemu senatorovi/senatorce. Spolu s Pavlem Suchanem z prazske hvezdarny jsme sepsali vyzvu, ktera je zverejnena na na těchto strankach Pridejte tedy svuj hlas a napiste vasim senatorum/senatorkam svuj nazor o stavu svetelneho znecisteni ve vasem okoli a potrebe to resit. Petr Pravec, predseda České astronomicke spolecnosti.
 
[18.1. 2002 9:17:08]
Chcete se stát profesionálním astronomem? Astronomický ústav v Ondřejově shání pozorovatele k bolidovým kamerám! Vice zde...  zdroj
 
[17.1. 2002 16:28:50]
Právě jsme dokončili sazbu letošní "Hvězdářské antiročenky". Někdy v únoru se tak objeví alespoň na některých českých hvězdárnách. O tom všem vás ale budeme samozřejmě informovat.
 
[17.1. 2002 16:26:55]
Připomínáme, že se ve středu 23. ledna uskuteční na brněnské hvězdárně pracovní setkání "Astronomie nevidomým".  zdroj
 
[14.1. 2002 15:55:55]
Sonda Mars Odyssey dokončila tzv. aerobraking a během několika málo týdnů se usadí na definitivní dráze ve výšce 400 kilometrů nad povrchem Marsu.  zdroj
 

 
0.269, 0.388, 0.342
Slunce je ze železa? Ani náhodou!
Podívejte se na Saturn!
Vesmír na dlouhých vlnách -- díl třetí
Za humny je černá díra
Teď už definitivně naposledy
Těsně vedle
Druhý Měsíc?

created by CODEL
created by CODEL

Děkujeme sponzorům
Svet namodro