Pozorování pouhým okem

Oko je zřejmě jediný astronomický pozorovací přístroj, který má průměrný člověk vždy s sebou. Bohužel je Slunce natolik zářivý objekt a je natolik blízko, že pouhé neozbrojené oko obvykle nelze použít (vyjma zvláštních případů, kdy je disk víceméně homogenně výrazně zeslaben, což se může stát například při západu nebo východu, pokud se díváme přes mlhu nebo přes souvislou nepříliš silnou oblačnost). Je tedy vhodné jej vybavit vhodným filtrem. Výhodné se ukazují brýle ze zatmění, vnitřky z 5,25" disket, černé konce černobílého negativního filmu nebo hliníková fólie (alobal nebo celofán na květiny), případně svářečské filtry č. 13 nebo 14.

Výhodou pozorování pouhým okem je to, že jej můžeme provozovat prakticky kdykoli se Slunce alespoň na chvíli ukáže, nevýhodou je relativně malá vypovídací hodnota. Při pozorování pouhým okem vyhotovíme protokol, který by měl obsahovat následující údaje:

• orientovaný náčrtek Slunce (průměr cca 3 - 5 cm), na kterém zhruba vyznačíme polohy skvrn, které jsme viděli
• místo, odkud bylo pozorování prováděno (ideálně zeměpisné souřadnice)
• datum a čas (UT) pozorování
• typ filtru, přes který bylo pozorování prováděno
• poznámku o pozorovacích podmínkách: hodnotíme je slovně (např. silný zákal při obzoru, občas přechází cirrovitá oblačnost; podstatný je především co nejpřesnější popis oblačnosti a jejího rušivého vlivu) ¹
• intenzitu viditelnosti jednotlivých skvrn

Škála intenzity viditelnosti je třístupňová a nabývá následujících hodnot:

1. skvrna na hranici viditelnosti pouhým okem
2. skvrna je vidět bez potíží
3. skvrna je viditelná velmi zřetelně (říkáme, že bije do očí).

Příklad protokolu (fiktivního) viz obrázek.

Pamatujte, že i negativní pozorování má svoji cenu. Sledování skvrn pouhým okem má význam spíše statistický z důvodu navázání dlouhé série pozorování. Proto pokud se každý den podíváte na tvář Slunce a provedete záznam o tom, zda vidíte nebo nevidíte skvrny, po několika desetiletích sami můžete odhalit cykličnost proměn Slunce.