Novinky

Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách pro Prof. RNDr. Mariana Karlického, DrSc.

16. července 2018 bylo toto ocenění uděleno za přítomnosti předsedkyně Akademie věd profesorky Evy Zažímalové na půdě Akademie věd v Praze. Zde si můžete přečíst laudatio, které přednesl vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Michal Sobotka, DrSc.

Vážená paní předsedkyně, vážení hosté, milí kolegové.

Lidé, kteří odvádějí dobrou a kvalitní práci, si zaslouží úctu, protože díky nim funguje náš svět. Lidé, jejichž práce je dobrá a kvalitní a kteří jí navíc stihnou udělat opravdu hodně, mají nejen naši úctu, ale i hluboký obdiv. Jedním z nich je profesor Marian Karlický.

Studium fyziky v Brně zakončil v roce 1973 prací o plynových laserech a ve stejném roce byl přijat do Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. Od počátku se tu věnoval fyzikálním procesům v plazmatu. Protože v Ondřejově se už tehdy úspěšně pozorovalo Slunce v radiovém oboru, což přináší spoustu užitečných informací o chování plazmatu, začal Marian pracovat v tehdejší skupině sluneční radioastronomie.

Interpretoval získaná pozorování radiových vzplanutí a od nich přešel k modelování slunečních erupcí, ohřevu plazmatu svazky elektronů urychlených během erupce a později k modelům vlastního mechanismu erupce, tzv. magnetické rekonexe. Víme, jak důležité je porozumět slunečním erupcím a souvisejícím jevům, protože ovlivňují kosmické počasí a tedy i život na Zemi a naše technologie. Do dneška publikoval 358 vědeckých prací (WOS), které byly citovány více než 4500 krát a stal se nejplodnějším autorem Astronomického ústavu.

Leckomu by takový výkon stačil, Marianovi však ne. Léta vyučuje v oboru plazmové astrofyziky a sluneční fyziky studenty na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde byl vloni  jmenován profesorem, a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně. Byl školitelem 18 studentů a doktorandů. Další studenty, doktorandy a postdoktorandy školil v Polsku, Bulharsku a Japonsku. Napsal pro ně vysokoškolskou učebnici „Plasma Astrophysics“.

Jako host pracoval na řadě universit a observatoří v Evropě, Japonsku, Číně, Brazílii a Spojených státech. Účastnil se kosmických experimentů a v roce 2010 založil v Ondřejově český uzel evropského regionálního centra observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter Array), který nyní slouží celé mezinárodní komunitě. Za svoji práci získal čtyři významná vědecká ocenění včetně dvou cen Akademie věd České republiky.

Marian se také celou dobu staral o vytváření dobrých pracovních podmínek pro své kolegy. Šest let vedl Oddělení fyziky Slunce Astronomického ústavu a devět let byl zástupcem ředitele ústavu a vedoucím observatoře v Ondřejově. Byl členem Akademického sněmu a Vědecké rady Akademie věd ČR a zastával řadu funkcí v domácích a mezinárodních organizacích, včetně ediční rady renomovaného časopisu Solar Physics. Letos byl zvolen do Učené společnosti České republiky. Seznam názvů grantů, kde byl řešitelem nebo spoluřešitelem, by zabral dvě stránky normalizovaného formátu. Soustavně se také věnuje popularizaci astronomie a ve volných chvílích i moderní poezii.

Jak tohle všechno může jeden člověk zvládnout? Mnohé vysvětlují slova jeho milující a pečující manželky Nadi, kterými chci ukončit toto laudatio:

„Marian - velmi skromný, čestný, spolehlivý muž a workoholik. To, že chodí do práce opravdu každý den, mi pěkně vysvětlil: Od pondělka do pátku musím no a v sobotu a v neděli tam chodím proto, že je to můj koníček.

Nejhorší, co jsem mu mohla udělat, byla otázka, kam spolu pojedeme na dovolenou. Vždycky jsem se dozvěděla, že teď zrovna nemůže, protože má hodně práce.

Nicméně díky jeho pracovitosti byl zván k vědecké spolupráci do zahraničí. Do Číny, do Brazílie, do Japonska a tam jsem velmi ráda jela s ním. Pro Mariana to mělo tu výhodu, že jsem si vyčerpala celou svoji dovolenou a "bohužel" už jsme spolu nemohli nikam jet. On si tu svoji formálně napsal a šel do práce.“

Co dodat? Jen to, že Medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách Marianovi Karlickému právem patří a že mu k ní z celého srdce blahopřejeme.

 Michal Sobotka


 

Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách udělovaná Akademií věd České republiky byla zřízena dne 12. prosince 1995 k ocenění vynikajících výsledků vědecké práce v oboru fyziky.

Ernst Mach (1838–1916) patří k nejvýznamnějším osobnostem ve vědě na přelomu 19. a 20. století. Jeho vědecká působnost zahrnovala především oblast experimentální fyziky v optice, mechanice a dynamice vln, svými pracemi však významně zasáhl rovněž do fyziologie smyslů a vnímání, do filozofie přírody a vědy i do dalších vědních oborů. V roce 1867 se stal profesorem na Karlově univerzitě v Praze, kde po dobu 28 let byl vůdčí osobností v oboru experimentální fyziky. Stal se tak zakladatelem moderní fyziky v Čechách. Studoval akustické a optické jevy, vyvinul metodu studia pohybu těles nadzvukovou rychlostí. Číslo charakterizující pohyb tělesa prostředím a kužel šířící se rázové vlny byly na jeho počest nazvány jeho jménem. Jeho kritika Newtonské mechaniky připravila půdu pro teorii relativity.

Jeho hlavními díly fyzikálního charakteru jsou: „Die Geschichte und die Wurzel des Satzes von der Erhaltung der Arbeit“, „Optisch-akustische Versuche“, „Die Mechanik in ihrer Entwicklung historisch-kritisch dargestellt“, „Die Prinzipien der Wärmelehre“, „Die Prinzipien der physikalischen Optik“ a „Arbeiten über Erscheinungen an fliegenden Projektilen“.

Autorem výtvarného návrhu portrétní strany medaile je akademický sochař prof. Jiří Harcuba a rubové strany akademický sochař Jaroslav Veselák.