Články na www.osel.cz:

[2005, 2006, 2007, 2008, 2009]

2009


Jupiter dostal zásah
28.07.2009
Australský amatérský astronom zaznamenal v blízkosti jižního pólu Jupitera neobvyklou skvrnu. Posléze se na tento úkaz zaměřily i velké dalekohledy. Vše nasvědčuje tomu, že největší planeta Sluneční soustavy byla zasažena asteroidem nebo kometou.

Zcela nový Hubble
20.05.2009
Když se raketoplán Atlantis v úterý oddělil od Hubbleova kosmického dalekohledu, zanechal za sebou v podstatě zcela novou observatoř. Opravený a upravený teleskop v celé řadě parametrů převyšuje původní přístroj vypuštěný do vesmíru před 19 lety.

První meteority z pozorovaného asteroidu
26.03.2009
V říjnu loňského roku se Země srazila s malým asteroidem, který byl objeven pouhých 19 hodin před dopadem. Kosmické těleso explodovalo 37 km nad zemským povrchem. Vědcům se podařilo v súdánské poušti nalézt množství malých meteoritů, pozůstatků této exploze.

Hvězda plápolající v gama záření
26.02.2009
V souhvězdí Pravítka pozorují astronomové velmi zvláštní objekt, který opakovaně ale nepravidelně vybuchuje v gama i rentgenovém záření. Jedná se o pozůstatek hvězdy disponující extrémně silným magnetickým polem.

OCO na CO2 nedohlédne
24.02.2009
Družice OCO měla za úkol přesně měřit množství oxidu uhličitého v celosvětovém měřítku. Vědci si od tohoto projektu slibovali, že budou schopni detailně mapovat přírodní i umělé zdroje tohoto skleníkového plynu i místa, kde se naopak ukládá. Dnešní start družice do vesmíru byl bohužel neúspěšný.

Zelená kometa na noční obloze - dnes nejjasnější
23.02.2009
V noci z 23. na 24.února bude nejlepší doba na pozorování poměrně jasné komety Lulin. Při pohledu na tmavou, nepřesvětlenou oblohu by měla být vidět i pouhým okem.

Ozvěna Tychonovy supernovy
11.02.2009
Astronomové zaznamenali spektrum exploze supernovy, která vybuchla před více než 400 lety. Podařilo se jim totiž detekovat její záření odražené od vzdálenějšího oblaku mezihvězdného prachu. Díky tomu mohli studovat vlastnosti supernovy, přestože nebyli jejími očitými svědky.

2008


Tři extrasolární planety
16.11.2008
Hned trojici obřích planet přímo zahlédly pozemské dalekohledy v okolí hvězdy HR 8799. Mají hmotnosti 10, 10 a 7 Jupiterů. Zdejší planetární systém zatím nejvíc ze všech dosud objevených připomíná Sluneční soustavu.

Hubble spatřil extrasolární planetu
14.11.2008
Kosmický dalekohled zaznamenal v přímém viditelném záření planetu o hmotnosti tří Jupiterů obíhající kolem blízké hvězdy Fomalhaut. Na snímcích pořízených s odstupem 21 měsíců je jasně patrný posun planety na oběžné dráze kolem hvězdy.

Definitivní konec Fénixe
12.11.2008
Týden poté, co se naposledy ze severních plání Marsu ozvala sonda Phoenix, NASA prohlásil výpravu za ukončenou. Stále kratší den a zvířený prach v atmosféře způsobily nedostatek energie pro další kosmického průzkumníka. Přesto lze výpravu považovat za velmi úspěšnou.

Měsíc je asijský
11.11.2008
Dva a půl týdne po startu ze Země opustila indická kosmická sonda Chandrayaan 1 gravitační nadvládu naší planety a stala se oběžnicí Měsíce. Doplnila tak čínského a japonského robota, kteří zde již delší dobu pracují.

Kosmický duch nebo upír?
04.11.2008
Za pomoci kosmického dalekohledu odkryli astronomové závoj skrývající blízkou galaxii, aby pod ním odhalili mladé hvězdy. Ty se začaly tvořit jako důsledek kosmické srážky dvou galaxií.

Hubble znovu otevřel oči
31.10.2008
Zhruba měsíc po selhání jedné součásti řídícího systému se podařilo znovu zprovoznit Hubbleův kosmický dalekohled. Nicméně jeho budoucnost je momentálně nejistá a plánovaná servisní výprava se opět odkládá.

Předpovězený bolid
07.10.2008
Velmi jasný meteor zazářil v ranních hodinách nad severním Súdánem. To by nebylo nic zase až tak neobvyklého. Ale v tomto případě se vůbec poprvé podařilo astronomům takový úkaz předpovědět.

Sokol poprvé vzlétl
01.10.2008
Zcela nová raketa Falcon 1, vyvinutá ze soukromých zdrojů, úspěšně odstartovala do Vesmíru a dosáhla oběžné dráhy. Měla by se stát mezikrokem pro vývoj silnější rakety Falcon 9, jež by mohla v budoucnosti vynášet náklady i astronauty ke kosmické stanici.

Na Marsu sněží
30.09.2008
A pro sondu Phoenix to znamená souboj s neúprosným časem. Na severní polokouli se blíží zima a tak chtějí vědci ze sondy dostat co možná nejvíce dat ještě předtím, než ji sevře a zahubí ledový krunýř.

Přímý obraz extrasolární planety?
16.09.2008
Na snímcích hvězdy vzdálené 500 světelných roků našli vědci možnou planetu. Pokud by se její existence skutečně potvrdila, byla by poměrně velkou výzvou pro modely vzniku planet, protože leží příliš daleko od mateřské hvězdy.

Přímý zásah zábleskem gama
12.09.2008
Jeden z nejjasnější záblesků gama záření pozorovaný před půl rokem přinesl překvapivá zjištění. Odehrál se dávno v minulosti ještě před vznikem Sluneční soustavy. A mířil přesně přímo na nás!

O krok blíže monstru
11.09.2008
Nejnovější pozorování umožnila významně zmenšit nepoznanou oblast kolem středu naší Galaxie, kde by se měla nacházet gigantická černá díra. Zároveň se vědcům podařilo ji zvážit. Předpokládá se, že už jenom otázkou několika let, než se podaří ji definitivně odhalit.

Setkání s kosmickým diamantem
08.09.2008
Do krátkého seznamu zblízka prozkoumaných planetek přibyl díky kosmické sondě Rosetta nový přírůstek. Jedná se o asteroid Steins, který patří k poměrně vzácnému typu E. Sonda se k němu 5. září přiblížila na pouhých 800 kilometrů.

Minimální hmotnost galaxií
31.08.2008
Studie trpasličích galaxií, které sousedí s Mléčnou dráhou, ukázala překvapivé výsledky. Ač se jasnosti těchto galaxií výrazně liší, jejich hmotnosti jsou zhruba stejné. To by mohlo znamenat, že existuje jistá minimální hmotnost, kterou mohou galaxie mít.

Fermiho první světlo
27.08.2008
Nejnovější kosmický dalekohled GLAST vypuštěný do vesmíru před více než dvěma měsíci má za sebou úspěšné období testování. Nyní vědci zveřejnili jeho první pozorování vesmíru v oboru gama záření. Dalekohled byl rovněž přejmenován na počest fyzika Enrica Fermiho.

Neobvyklý člen Sluneční soustavy
19.08.2008
Ve vzdálenosti 24 astronomických jednotek byla objevena obří kometa. K nám se už ale více nepřiblíží, právě je v místě „otáčky“ na své extrémně protáhlé dráze kolem Slunce. Mohlo by se jednat o prvního známého člena vnitřního Oortova oblaku.

Pozůstatky galaktického kanibalismu
18.08.2008
Podrobná analýza rychlostí hvězd v Mléčné dráze odhalila hned 11 až dosud neznámých hvězdných proudů. Tyto proudy přinášejí důkazy o dramatické historii naší Galaxie, protože byly s největší pravděpodobností vytrženy z trpasličích galaxií, jež Mléčná dráha pohltila.

Nova, která unikla (málem) pozornosti
08.08.2008
Jedna z vůbec nejjasnějších nov poslední doby, která vloni vybuchla v souhvězdí Lodní zádi, nebyla překvapivě vůbec pozorována během maxima jasnosti. Její existence byla zaznamenána až o několik měsíců později rentgenovou družicí Newton.

Pozůstatek dávné exploze
02.07.2008
Před tisíci lety se na obloze objevila jedna z nejjasnějších supernov zaznamenané historie. Nyní se na její pozůstatek zaměřil Hubbleův kosmický dalekohled aby odhalil jemné struktury mlhoviny vytvarované rázovou vlnou exploze.

S nadějí do vesmíru
02.06.2008
Americký raketoplán Discovery se v sobotu pozdě v noci vydal na další výpravu k Mezinárodní kosmické stanici, aby k ní dopravil především obří japonskou laboratoř Kibo. Při startu byl také poprvé použit zcela nový typ externí palivové nádrže, u kterého by mělo být významně omezeno odpadávání izolační pěny.

Neposedný pulsar na podivné dráze
30.05.2008
Astronomové objevili pulsar, který se vymyká až dosud známým představám o této exotické třídě hvězd. Tento exemplář nejenže neobíhá kolem obří hvězdy jak je zvykem, ale i jeho oběžná dráha je neobvyklá.

Lov na chybějící supernovy
21.05.2008
Pozorování na rentgenových a rádiových vlnových délkách provedená v odstupu více než 20 let pomohla astronomům odhalit nejmladší dosud známou supernovu v naší Galaxii. Supernova vybuchla před 140 roky, ale při pohledu ze Země nebyla pozorovatelná, protože ji zakryla hustá mračna prachu a plynu ve směru galaktického centra.

Jules Verne se spojil se stanicí
07.04.2008
Automatická nákladní loď nesoucí jméno slavného spisovatele sci-fi se ve čtvrtek odpoledne přiblížila a posléze spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí. Manévr proběhl velmi hladce bez jakýchkoliv
komplikací.

Pohled na neklidný vesmír
14.03.2008
Kdybychom byli schopni vidění v oboru gama záření, zjistili bychom, že vesmír není až tak poklidné místo, jak se nám na první pohled zdá. Tajemství bouřlivých procesů, ke kterým v něm dochází, je připravena odhalit nová gama observatoř GLAST. Krom jiného má políčeno také na záblesky gama záření.

Jules Verne na oběžné dráze
09.03.2008
Nosná raketa Ariane vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Jules Verne, první ze série automatických lodí, které budou sloužit k zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Jules Verne je dosud největší a nejsložitější kosmickou lodí vyvinutou v rámci ESA.

Laviny na Marsu
04.03.2008
Povrch Marsu se na první pohled zdá být neměnný. Nicméně i zde se občas odehrávají rychlé změny. Kamera sondy MRO jen před několika dny zaznamenala laviny v blízkosti severního pólu planety.

Columbus vzlétl do vesmíru
08.02.2008
Laboratoř Columbus, dosud největší příspěvek ESA k Mezinárodní kosmické stanici, se vydala do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Start se podařilo uskutečnit hned na první pokus navzdory nepříznivé předpovědi počasí.

Mladě vypadající staré hvězdy
22.01.2008
Dvěma neobvyklým hvězdám by některé jejich pozemské kolegyně mohly tiše závidět. Vypadají velmi mladě, dokonce se zdá, že by se u nich mohly vytvářet nové planety. Přesto je jejich stáří poměrně vysoké.

Dvojitý Einsteinův prstenec
20.01.2008
Velmi neobvyklý pohled se naskytl astronomům, kteří pomocí Hubbleova dalekohledu zkoumali galaxii v souhvězdí Lva sloužící jako gravitační čočka. Místo jednoho prstence spatřili dva, což znamená, že pozorují hned trojici galaxií, které shodou okolností leží téměř v přímce.

U Merkura po 33 letech
16.01.2008
Americký Mariner 10 prolétl v letech 1974 a 1975 třikrát kolem Merkura a zaznamenal necelou polovinu jeho povrchu. Na snímky zbývající části si astronomové museli počkat několik desetiletí.

Nový sluneční cyklus začal
15.01.2008
Nepatrná skvrna, která se objevila na Slunci 4. ledna, by za normálních okolností příliš rozruchu nevzbudila. Během tří dnů zmizela, nicméně pro sluneční fyziky byla signálem o počátku dalšího slunečního cyklu.

Černé díry malé i velké
11.01.2008
Gigantická černá díra v jádře kvasaru. I hubené galaxie uživí obří černé díry. Středně těžké černé díry se potulují po Galaxii. To je jen některé z aktuálních novinek ze světa těchto kosmických útvarů.

Hubble bude lepší
10.01.2008
Pracovníci NASA představili podrobnější plány letu raketoplánu Atlantis, jehož cílem bude Hubbleův kosmický dalekohled. Pátá servisní výprava se uskuteční v druhé polovině letošního roku a pokud bude úspěšná, zanechá za sebou přístroj, který bude nesrovnatelně lepší než dalekohled vynesený do vesmíru před 18 lety.

Dvě komety na úvod roku
05.01.2008
Hned dvě komety jejichž jasnost je na hranici viditelnosti pouhým okem jsou nyní pozorovatelné na noční obloze. Kromě „staré známé“ komety Holmes je tu také kometa Tuttle, která na Nový rok prošla blízko Země.

Planeta v blízkosti mladé hvězdy
04.01.2008
V blízkosti hvězdy TW Hydrae staré pouhých 10 miliónů let byla nalezena planeta. Tento objev má poměrně dalekosáhlé důsledky. Pozorování totiž ukazují, že protoplanetární disky se právě během takového období jednoduše rozplynou.

Slunci nejblíže? V zimě!
03.01.2008
Naše planeta je za celý rok Slunci nejblíže hned 3. ledna. Pohled na stupnici teploměru tomu ovšem rozhodně neodpovídá. Jak je to možné?

2007

Planetka možná trefí Mars
23.12.2007
Astronomové objevili malou planetku, která na počátku listopadu v relativně malé vzdálenosti minula Zemi. Zatímco naše planeta v ohrožení nebyla, existuje nenulová pravděpodobnost, že se planetka na konci ledna srazí s Marsem.

Kosmické záření a černé díry
12.11.2007
Částice kosmického záření s těžko představitelnými energiemi jsou s největší pravděpodobností produkovány v těsné blízkosti gigantických černých děr uvnitř galaxií. Směr, ze kterého k Zemi dorazily, totiž často odpovídá právě polohám známých aktivních galaktických jader.

Discovery zpátky na Zemi
07.11.2007
Raketoplán a jeho sedmičlenná posádka se po 15 dnech bezpečně vrátily zpět na Zemi z náročné výpravy k Mezinárodní kosmické stanici. Během letu nejenže k ní připojily další modul, ale také provedly bezprecedentní opravu roztrženého solárního panelu.

Splynutí bílých trpaslíků
03.11.2007
Supernovy typu Ia jsou považovány za standardní svíčky ve vesmíru, protože jejich absolutní jasnost je vždy stejná. V loňském roce ale vybuchla ve vzdálené galaxii supernova, u které toto neplatilo. Nyní astronomové zjistili, že se ve skutečnosti jednalo o kolizi dvou hvězd na konci hvězdného života.

Kometa náhle viditelná i okem
26.10.2007
Pro většinu pozorovatelů to byla neviditelná kometa. Od svého objevu v roce 1892 byla spatřena pouze při několika obězích kolem Slunce. To se ale nyní dramaticky změnilo. Kometa Holmes zjasnila miliónkrát a je viditelná na noční obloze i pouhým okem.

Na oběžné dráze velí ženy
24.10.2007
Raketoplán Discovery včera odstartoval k další konstrukční výpravě Mezinárodní kosmické stanice. Zatímco jeho posádce velí Pamela Melroy, velitelkou kosmické stanice je Peggy Whitson. Raketoplán na ISS dopraví spojovací uzel Harmony, ke kterému budou během následujících letů připojeny další evropské a japonské laboratorní moduly.

Sbohem, FUSE
23.10.2007
Osm let práce na oběžné dráze, více než 36 tisíc hodin pozorování 2800 objektů ve vesmíru. To je závěrečná bilance družice FUSE zkoumající vesmír v ultrafialovém světle. Činnost úspěšné družice byla před několika dny definitivně ukončena.

Těžká černá díra
20.10.2007
Černá díra o hmotnosti 16 sluncí? Podle současných modelů vývoje hvězd by takový objekt neměl vůbec existovat. Astronomové jej však objevili v blízké galaxii M33 jakožto součást těsné dvojhvězdy.

Cassini 10 let na cestách
17.10.2007
15. října 1997 odstartovala ze Země kosmická sonda Cassini. Po dlouhé cestě Sluneční soustavou dorazila v červenci 2004 k planetě Saturn, kterou dodnes obíhá a neustále nás zásobuje novými snímky a dalšími daty o fascinujícím světě této planety, jejích prstencích a rozmanitých měsících.

Princezna dorazila k Měsíci
14.10.2007
Japonská kosmická sonda Kaguya vstoupila na počátku října na oběžnou dráhu kolem Měsíce. V následujících dnech uvolnila na samostatné dráhy dvojici maličkých sond, které ji pomůžou detailně zmapovat gravitační pole našeho souputníka.

Rádiový superzáblesk fascinuje astronomy
01.10.2007
Extrémně krátký ale velmi energetický záblesk byl nalezen v archivních datech rádiového teleskopu Parkes. Astronomové se nyní snaží zjistit, jakou událost se jim vlastně podařilo zachytit.

Beztížný stav posílil baktérie
30.09.2007
Zajímavé výsledky přinesl experiment, který byl uskutečněn v loňském roce na palubě raketoplánu Atlantis. Baktérie pěstované ve stavu beztíže se po návratu na Zemi ukázaly být odolnější než vzorek stejného druhu, který hranice zemské tíže neopustil.

Počátky speleologie na Marsu
26.09.2007
Snímky kosmických sond odhalily sedm zajímavých útvarů na Marsu, které se zdají být vstupy do podpovrchových prostor. Budoucí astronauté by v nich mohli najít bezpečný úkryt nebo pátrat po stopách života.

Osiřelé hvězdy
24.09.2007
Až doposud se zdálo, že osamocené hvězdy nalezené v mezigalaktickém prostoru, byly ze svých mateřských galaxií vyvrženy. Aktuální objev ale mění pohled na tuto problematiku. Hvězdy zřejmě mohou ve velkém množství vznikat i mimo galaxie.

Hubble není „nešťastný“
21.09.2007
Nedávno se v médiích objevily zprávy, podle kterých je kamera za 100 tisíc dolarů schopná pořídit ostřejší snímky než Hubbleův kosmický dalekohled. Toto tvrzení tak trochu připomíná reklamní triky telefonních operátorů. Ano, je to možné, ale …

Měsíc jako dalmatin
20.09.2007
O Saturnově měsíci Iapetus bylo už dříve známo, že je z jedné poloviny bílý a z druhé černý. Když ale před několika dny prolétla ve vzdálenosti jen 1600 km od něj sonda Cassini, odhalila na jeho povrchu mnohem komplikovanější struktury.

Planeta přežila rudého obra
17.09.2007
Až se za 5 miliard let stane z našeho Slunce rudý obr, planeta Země bude nejspíš touto obří hvězdou pohlcena. I když nyní ji vysvitla malá naděje. Astronomové totiž objevili planetu, jež tuto fázi hvězdného vývoje mateřské hvězdy přežila.

Rovery jsou zpět
10.09.2007
Poté, co přežily obří prachové bouře zuřící po řadu týdnů v atmosféře Rudé planety, oba rovery se opět rozjely ke splnění dalších úkolů. Pro Opportunity nyní konečně nastal čas pro dlouho očekávaný sestup na dno kráterů Victoria.

Planeta Uran na hraně
28.08.2007
Nepopiratelným pánem prstenců je mezi planetami samozřejmě Saturn. Prstence mají ovšem i další planety a právě letos se pozemšťanům nabízí unikátní možnost sledovat „z profilu“ prstence planety Uran.

Obrovské kosmické nic
27.08.2007
Astronomové objevili obrovský prostor o průměru téměř miliardy světelných roků, ve kterém se nenacházejí žádné hvězdy. Zřejmě není náhodou, že tato „díra“ ve vesmíru se polohou shoduje s „chladnou skvrnou“ v mikrovlnném záření kosmického pozadí, zaznamenanou sondou WMAP.

Potvrzeno! Slunce funguje podle modelů
23.08.2007
Vědcům se poprvé v historii podařilo detekovat neutrina s nízkou energií vycházející ze Slunce. Jejich existenci předpovídaly modely termonukleárních reakcí probíhajících uvnitř naší mateřské hvězdy, které takto získaly silnou podporu.

Blízká a osamělá
22.08.2007
Astronomové objevili neutronovou hvězdu, která patří mezi nejbližší objekty svého druhu. Je také zajímavá tím, že se projevuje v rentgenovém oboru spektra a není spojena s žádným pozůstatkem supernovy či hvězdným společníkem. Takových izolovaných neutronových hvězd znají vědci zatím jenom několik.

Hvězda jako kometa
21.08.2007
Astronomové ji znají již více než čtyři století pod přezdívkou „podivuhodná“. A nejnovější objev ukazuje, že tuto přezdívku dostala po právu. Za hvězdou Mira se totiž táhne 13 světelných roků dlouhý ohon, podobný tomu, jaký mívají komety. Dokumentuje historii hvězdy za posledních 30 tisíc let.

Modernější raketoplán a učitelka po 22 letech
09.08.2007
Raketoplán Endeavour se vydal na cestu do vesmíru poprvé po pěti letech, během kterých prodělal rozsáhlou modernizaci. Na palubě veze další část Mezinárodní kosmické stanice, množství zásob a náhradní díly. Členem posádky je i Barbara Morgan, která na svůj let do vesmíru čekala celých 22 let.

Prstenec je pozůstatkem dávné kolize
06.08.2007
Data získaná sondou Cassini odhalila pravděpodobný původ slaboučkého prstence G. Sonda objevila jasný, prohnutý pás materiálu, který se vyskytuje v blízkosti vnější části Saturnova prstence. Srážkami zde vzniká prach, který se postupně rozptyluje do celého prstence.

Fénix letí na Mars
04.08.2007
Kosmická sonda, která jako bájný pták povstala z popela neúspěšných a zrušených předchůdců, se vydala prozkoumat severní polární oblasti Marsu. Jejím úkolem je mj. zjištění, zda území s výskytem ledu je příznivé pro výskyt mikrobiologického života.

Nerušené Perseidy
02.08.2007
Blížící se maximum tradičního meteorického roje Perseid slibuje pěknou podívanou. Měsíc v novu nebude tentokrát vůbec rušit pozorování meteorů a tak na tmavé a jasné obloze bude možnost spatřit několik desítek meteorů za hodinu.

Ledové gejzíry na Charónu
24.07.2007
Zmrzlý povrch Plutonova měsíce je opakovaně pokrýván čerstvou vrstvou krystalického ledu. Ten vytváří voda z nitra tělesa, která v gejzírech prýští z puklin, rychle mrzne a „sněží“ zpět na povrch. Každých 100 000 let je měsíc pokryt kompletně novou vrstvou ledu.

Situace roverů na Marsu se zhoršuje
23.07.2007
Po 3,5 letech svého působení na planetě se rovery Spirit a Opportunity dostaly do zatím nejobtížnější situace, které musejí čelit.

Hvězdy znečištěné planetami
19.07.2007
Extrasolární planety velmi často obíhají kolem hvězd bohatých na kovy. Takové hvězdy mívají až dvakrát vyšší zastoupení kovů než hvězdy bez planet. Astronomové mají před sebou klasický problém typu – co bylo dříve, kuře nebo vejce?

Ostřejší inframapa vesmíru
16.07.2007
Už je to více než 20 let, co dnes už téměř legendární družice IRAS uskutečnila vůbec první přehlídku oblohy v infračerveném oboru spektra. Nyní na její odkaz navázala japonská AKARI, jejíž data jsou detailnější a přesnější. Vědci mají nyní k dispozici kompletní přehled blízkých galaxií.

Slunce nemá vliv na oteplování
13.07.2007
Přímá měření sluneční aktivity za posledních 40 let vykazují poněkud překvapivé výsledky. Od poloviny 80. let minulého století je sluneční aktivita na poklesu. Naše mateřská hvězda tak zřejmě není zodpovědná za vzrůstající teploty na Zemi.

Obří bouře na Marsu
12.07.2007
Obří prachové bouře, které v současnosti zuří na Marsu, si vynutily omezení činnosti roverů Spirit a Opportunity, které jsou zcela závislé na sluneční energii. Druhý z roverů se přitom v těchto dnech měl pokusit o odvážný sestup na dno kráteru Victoria.

Recyklace kosmických sond
06.07.2007
Dvojice kosmických sond, které v minulých letech už splnily své cíle a navštívily dvě různé komety, se nyní dočkala nových úkolů. Kromě pokračujícího průzkumu komet Sluneční soustavy je mezi nimi i pátrání po extrasolárních planetách.

Hvězda stará téměř jako vesmír
23.05.2007
Studium spektra slabé hvězdy v naší Galaxii ukázalo, že tato hvězda se zformovala velmi krátce po vzniku vesmíru. Mezi hvězdami je to skutečná fosílie, zrozená na samotném počátku času na troskách vůbec prvních hvězd.

Nejjasnější supernova
08.05.2007
Gigantická hvězda ve vzdálené galaxii explodovala zřejmě v důsledku tzv. párové nestability, tedy přeměny záření v páry částic hmota a antihmota. Podobná hvězdná kataklyzmata byla častým jevem na počátku času a obohatila vesmír o těžší prvky.

Tekuté jádro Merkurovo
07.05.2007
Když před třemi desítkami let prolétla sonda Mariner 10 kolem Merkura, naměřila zde slabé magnetické pole. Podle převažujících teorií by ale taková planeta vlastní magnetické pole mít neměla. Nyní přišli astronomové s vysvětlením této zvláštnosti.

Noční svítící mraky
01.05.2007
Před několika dny odstartovala na oběžnou dráhu družice určená ke studiu nočních svítících oblaků. Někteří vědci se domnívají, že zvýšený výskyt těchto oblaků souvisí s globálním oteplováním.

Zemi nejpodobnější planeta
25.04.2007
Lovci planet mimo Sluneční soustavu se opět trochu přiblížili ke svému svatému grálu. Objevili planetu, která je jen o trochu větší než naše Země, a navíc obíhá svou mateřskou hvězdu v obyvatelné zóně! Vědci usuzují, že teploty na jejím povrchu jsou typicky pozemské a umožňují existence vody v kapalné podobě.

Nadbytečné spirály vysvětleny
20.04.2007
Majestátní spirální galaxie M106 po téměř půl století mátla astronomy. Zatímco ve viditelném světle bylo možno pozorovat dvojici nápadných spirálních ramen, v rádiovém a rentgenovém záření se mezi nimi jako duchové objevily další dvě spirály.

Maratón na kosmické stanici
17.04.2007
Tradiční maratón v ulicích Bostonu absolvovalo včera za nepříznivého počasí na 23 tisíc běžců. Za poněkud netradičních podmínek se k nim připojila i americká astronautka Sunita Williamsová v současné době pobývající na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Vzdálenost 42.2 kilometrů absolvovala na tréninkovém pásu ve velmi slušném čase.

Mimozemšťané nemusejí být zelení
16.04.2007
Přesněji řečeno, zeleň na planetách v jiných slunečních soustavách nemusí být nutně zelená. Ba právě naopak, zdejší rostliny budou červené, oranžové či dokonce tmavé. Jak se zdá podle právě zveřejněné studie, barva rostlin závisí na typu hvězdy, kolem které příslušná planeta obíhá.

Nakonec přeci jenom voda
11.04.2007
Existenci vody na extrasolárních planetách vědci předpokládali už dlouho. Až dosud však nebyli schopni tuto skutečnost prokázat na základě pozorování. Nyní se ale zdá, že důkazy pro přítomnost vody na planetě vzdálené 153 světelných roků od Slunce byly konečně nalezeny.

Simulace letu na Mars
10.04.2007
Rusko plánuje ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou simulovat let šestičlenné posádky na Mars. Cílem projektu Mars-500 je studovat chování lidí v podmínkách izolace, které by byli v případě reálného letu vystaveni.

Gigantická kolize v Kuiperově pásu
22.03.2007
Astronomové objevili několik nových těles na drahách daleko za Neptunem, které mají podobné vlastnosti jako jeden z největších objektů v těchto končinách Sluneční soustavy se vyskytujících. Vše nasvědčuje tomu, že pozorujeme pozůstatky gigantické srážky, ke které došlo v dávné minulosti.

Velká exploze v malém systému
21.03.2007
Hvězda Z Camelopardalis je považována za trpasličí novu. Nyní se ale ukázalo, že v minulosti explodovala i jako nova klasická. Na základě pozorování družice GALEX tak bylo možno potvrdit teorii starou 20 let.

Nejstatečnější také rotuje
13.03.2007
Pozorování za pomoci rentgenové družice XMM-Newton přispěla k vyjasnění záhady jedné zvláštní neutronové hvězdy. Ačkoliv je velmi jasná, nikomu se dosud nepodařilo zaznamenat její rotaci. To vedlo k podezření, že se jedná o exotický objekt typu kvarková hvězda.

Velká galaktická prohlídka
12.03.2007
Osm největších pozemských i kosmických dalekohledů spojilo své síly, aby vykonalo detailní prohlídku malé části oblohy. Výsledkem pětiletého úsilí je katalog obsahující údaje o 150 tisících galaxií ležících až do vzdálenosti 9 miliard světelných roků.

Supernova po dvaceti letech
28.02.2007
23. února 1987 byla zaznamenána exploze supernovy ve Velkém Magellanově oblaku. Jednalo se o nejbližší a nejjasnější supernovu po téměř 400 letech. Nyní astronomové představili počítačový model, který vysvětluje trojici prstenců obklopujících pozůstatek této supernovy.

Družice pro sledování kosmických bouří
22.02.2007
Pět malých družic určených ke studiu geomagnetických bouří a polárních září vynesla v sobotu do vesmíru raketa Delta 2. Ve spolupráci s řadou pozemských stanic v USA a Kanadě budou družice THEMIS pátrat po spouštěcím mechanismu těchto okázalých úkazů.

Raketa explodovala na rampě
08.02.2007
Událost, ke které nedávno došlo na startovací plošině společnosti Sea Launch, připomněla počátky kosmických letů. Raketa Zenit explodovala krátce po zážehu motorů stále ještě na startovací rampě. Při explozi byla zničena moderní telekomunikační družice.

Noční mraky na Marsu
07.02.2007
Pozorování kosmických sond ukázala, že některá místa na povrchu Marsu jsou v noci až o 20º C teplejší než se očekávalo. Měření laserovým výškoměrem v kombinaci s počítačovými modely pak prokázala, že za takové teplotní rozdíly jsou zodpovědné noční mraky.

Chvátající Magellanovy oblaky
28.01.2007
Přesné měření rychlostí dvou sousedních galaxií ukázalo překvapivý výsledek. Velký i Malý Magellanův oblak se pohybují příliš rychle na to, aby byly s naší Mléčnou dráhou gravitačně svázána. A nebo je hmotnost Galaxie výrazně vyšší než se dnes domníváme?

Pilíře stvoření se zhroutily
24.1.2007
Prachové sloupy v Orlí mlhovině, které proslavily snímky Hubbleova dalekohledu, dnes už zřejmě neexistují. Podle nových pozorování Spitzerova dalekohledu v jejich těsné blízkosti vybuchla supernova. Destrukci pilířů rázovou vlnou ovšem zaznamenají až naši potomci za tisíc let.

Těsná trojice kvasarů
18.1.2007
Ačkoliv je v celém vesmíru známo na sto tisíc kvasarů, jen zlomek z nich je od sebe natolik blízko, aby je bylo možno považovat za dvojité systémy. Nyní ale astronomové objevili dokonce trojici gravitačně vázaných kvasarů. Jejich blízkost je výsledkem splynutí mateřských galaxií.

Andromeda je větší
17.01.2007
Známá galaxie v Andromedě je až pětkrát větší než se dosud předpokládalo. Astronomové objevili populaci rudých obrů, která je velmi vzdálena od jádra galaxie ale je s ní stále ještě gravitačně svázána. Objev vysvětluje i některé nejasnosti ohledně osídlení vnějších částí této galaxie.

První 3D mapa rozložení temné hmoty
10.01.2007
Astronomové nyní zveřejnili výsledky rozsáhlého projektu, v jehož rámci se snažili mapovat rozložení temné hmoty ve vesmíru. Mapa navíc neukazuje pouze současný stav, ale také časový vývoj distribuce temné hmoty.

Černá díra v kulové hvězdokupě
06.01.2007
Astronomové vůbec poprvé zaznamenali přítomnost černé díry v kulové hvězdokupě, tedy v místě, které se nezdá být těmto objektům příliš přátelsky nakloněno. Tento objev má poměrně vážné důsledky pro dynamiku uvnitř kulových hvězdokup a také může hodně napovědět o existenci tzv. černých děr střední velikosti.

[nahoru]


2006


Bílý trpaslík rozcupoval planetku
27.12.2006
Astronomové objevili v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík prachový disk. Jeho chemické složení naznačuje, že se jedná o pozůstatky planetky, která se dostala příliš blízko centrální hvězdy. Na tuto sebezničující dráhy ji mohla „postrčit“ velká planeta, která přežila fázi červeného obra.

Některé hvězdy umírají „v tichosti“
21.12.2006
Vesmír dokáže vědce neustále překvapovat novými záhadami. V době, kdy už se zdálo, že astronomové začínají chápat původ záblesků záření gama, podařilo se detekovat dva takové jevy, které se těmto představám zcela vymykají. Možná jsme se poprvé setkali se zcela novým způsobem, jak některé hvězdy „odejdou“ ze scény.

Nejtěžší hvězda zhubla
17.12.2006
Až doposud se astronomové domnívali, že hvězda Pismis 24-1 váží 200 až 300 Sluncí a je nejtěžší hvězdou v Mléčné dráze. Nejnovější pozorování provedená pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu ale ukázala, že ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu. Každá ze jejích složek má hmotnost „jenom“ kolem stovky hmotností našeho Slunce.

Zběsile rotující černá díra
27.11.2006
Astronomům se vůbec poprvé podařilo změřit rychlost rotace hned trojice černých děr. Jedna z nich strhává okolní prostoročas takovým způsobem, který se velmi blíží teoreticky možné hranici. Tato černá díra se otočí 950krát za sekundu.

Příliš mnoho supernov
26.11.2006
V eliptické galaxii byly během pěti měsíců spatřeny hned dvě supernovy. Za posledních 26 let to byl už třetí a čtvrtý případ této hvězdné exploze. Takové množství supernov v jedné galaxii je velmi neobvyklé.

Návrat Leonid
15.11.2006
Astronomové studující meteorické roje očekávají v ranních hodinách neděle 19. listopadu zajímavou událost. Meteorický roj Leonid sice nejspíš nedosáhne okázalé podívané jakou předvedl na přelomu století, nicméně i tak by měl připravit relativně velký počet meteorů.

Merkur přešel přes Slunce
13.11.2006
Ve středu 8. listopadu se na slunečním disku objevila malá černá tečka, která se poměrně rychle pohybovala. Jednalo se o stín planety Merkur, která během následujících pěti hodin přešla před Sluncem. Tento vzácný úkaz bylo možno sledovat zejména ze západní polokoule.

Tisíc dnů na Marsu
02.11.2006
Může se to zdát až neuvěřitelné, ale rover Spirit nedávno „oslavil“ tisící den svého působení na povrchu Rudé planety. Je to víc než slušný výsledek od robota, jehož očekávaná životnost byla pouhých 90 dnů. A nejinak je tomu i v případě jeho dvojčete Opportunity, které operuje na druhé polokouli Marsu.

Hubble dostane šanci
01.11.2006
Ředitel NASA Michael Griffin včera oznámil astronomy dlouho očekávané rozhodnutí týkající se budoucnosti Hubbleova kosmického dalekohledu. NASA schválil výpravu raketoplánu, která by měla prodloužit životnost dalekohledu až do roku 2013. V opačném případě by byl v průběhu několika následujících let odsouzen k pomalému „umírání“.

Slunce ve třech rozměrech
26.10.2006
Na oběžnou dráhu byla vynesena dvojice téměř identických sond, které by měly významně zlepšit pohled na naši mateřskou hvězdu. Díky projektu STEREO tak budou mít vůbec poprvé v historii vědci k dispozici trojrozměrný obraz Slunce.

Obří teleskopy se otřásly
20.10.2006
Zemětřesení o síle 6,7 stupně Richterovy stupnice postihlo v neděli ostrov Hawaii. Zasažena byla i hora Mauna Kea, na které jsou umístněny jedny z největších dalekohledů na světě. Podle aktuálních zpráv nebyl naštěstí žádný z nich vážněji poškozen.

Planeta ohně a ledu
16.10.2006
V systému blízké hvězdy Y Andromedae obíhají tři známé planety. U jedné z nich, objevené před deseti lety, nyní astronomové naměřili dramatické rozdíly v teplotách. Zatímco mateřské hvězdě přivrácená hemisféra je doslova ohnivou výhní, na straně odvrácené panují teploty o 1400 stupňů Celsia nižší.

Objevy za Saturnova stínu
13.10.2006
Kosmická sonda Cassini se 15. září po 12 hodin nacházela v poměrně unikátní pozici - ve stínu planety Saturn. Tato výjimečná událost umožnila astronomům zjistit některé zajímavé vlastnosti prstenců planety a mj. také objevit dva zcela nové, dosud neznámé.

Nobelova cena za první obraz ranného vesmíru
04.10.2006
Královská švédská akademie věd oznámila, že letošní Nobelovu cenu za fyziku získávají američtí astronomové John Mather a Georgie Smoot za objevy dosažené při výzkumu mikrovlnného záření. Jejich práce založené na měřeních kosmické družice COBE výrazně přispěly k pochopení procesů v nejrannější historii vesmíru.

Nejstarší zaznamenaná supernova
29.09.2006
S využitím pozorování získaných za pomoci rentgenových kosmických dalekohledů určili astronomové stáří pozůstatku po supernově RCW 86. Ukázalo se, že explozi této supernovy před dvěma tisíciletími pozorovali čínští starověcí astronomové. Jedná se tak o nejstarší supernovu, která byla v dějinách lidstva zaznamenána.

Hnědý trpaslík v planetárním systému
25.09.2006
Planetu o velikosti Saturnu obíhající blízkou hvězdu HD 3651 objevili astronomové už před několika lety. Nyní se ukázalo, že do stejného systému patří i hvězdné nedochůdče, neboli hnědý trpaslík. A ten svým gravitačním vlivem mohl způsobit výstřednost oběžné dráhy planety.

Super supernova porušila pravidla
22.09.2006
Supernovy typu Ia jsou považovány za „standardní svíčky“, které je možno spolehlivě používat pro určování vzdáleností ve vesmíru. Nyní ale astronomové spatřili supernovu, která je dvakrát jasnější, než by měla podle zažitých zvyklostí být. Rovněž hmotnost původní hvězdy významně převyšuje předpokládanou mez.

Případ nafouknuté planety
18.09.2006
Astronomové oznámili objev velmi neobvyklé planety obíhající v blízkém dvojhvězdném systému. Obří rozměry společně s malou hmotností způsobují, že její hustota je menší než hustota korku používaného k výrobě zátek.

Sonda dopadne na Měsíc
30.08.2006
Výprava kosmické sondy SMART-1 se blíží ke konci. Úspěšná sonda, která 1,5 roku zkoumala průvodce naší Země, již vyčerpala veškeré palivo. Proto byla naprogramována tak, aby v noci ze 2. na 3 září dopadla na měsíční povrch. I v posledních okamžicích své existence by tak měla odborníkům poskytnout řadu cenných údajů.

Stáří vesmíru se (ne)mění
28.08.2006
Jen velmi krátce po sobě se objevily dvě odlišné zprávy o stáří vesmíru. Jeden vědecký tým na měření vzdálenosti blízké galaxie M33 dospěl k názoru, že Hubbleova konstanta musí být menší, v důsledku čehož by vesmír náhle „zestárnul“ na 15,8 miliardy let. Jiní vědci nezávislou metodou potvrdili její současnou hodnotu, na jejímž základě je vesmír o 2 miliardy let mladší.

Infračervená tajemství mlhoviny v Orionu
23.08.2006
I tak všeobecně známý objekt, jakým Velká mlhovina v Orionu bezpochyby je, může astronomy stále znovu a znovu udivovat. Stačí jen, aby se na něj detailně zaměřil Spitzerův kosmický dalekohled.

Bude mít Sluneční soustava 12 planet?
17.08.2006
Možnému rozuzlení se blíží diskuse o definici pojmu planeta. Komise Mezinárodní astronomické unie předložila návrh, o kterém budou příští týden na Valném shromáždění této organizace konajícím se v Praze hlasovat její členové. Bude-li návrh přijat, zvýší se počet planet Sluneční soustavy na 12.

Hledání mezihvězdného prachu
08.07.2006
Pouzdro sondy Stardust, které přistálo na Zemi 15. ledna, obsahovalo nejen prach z komety Wild 2, ale také částečky pocházející z mezihvězdného prostoru. Nyní se naplno rozběhl projekt Stardust@home, v jehož rámci dobrovolníci z celého světa pomohou vědcům hledat příslovečnou „jehlu v kupce sena“.

Raketoplán zakotvil u kosmické stanice
07.07.2006
Americký raketoplán Discovery se po hladkém startu a dvoudenním pronásledování spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na jeho palubě je německý astronaut Thomas Reiter, který rozšíří posádku stanice na tři osoby a také více než 3,5 tuny zásob, materiálu a přístrojů.

Křest nových měsíců Pluta
01.07.2006
Mezinárodní astronomická unie rozhodla o pojmenování nových měsíců Pluta, které byly objeveny v loňském roce. Podobně jako okolní tělesa i tyto měsíce dostaly jména po mytologických postavách spojených s podsvětím a tmou.

Datura se rozpadla před 450 tisíci lety
12.06.2006
Čeští Davidové Nesvorný a Vokrouhlický opět bodují, tentokrát článkem v časopise Science, kde popisují objev další rodiny asteroidů. Její mateřské těleso, planetka 1270 Datura, zřejmě před 450 tisíci lety prodělalo srážku, při které se rozpadlo na několik menších částí. Prach rozptýlený při rozpadu by mohl být detekován v příslušných vrstvách antarktického ledu.

Indiáni spatřili supernovu
06.06.2006
V roce 1006 zazářila v souhvězdí Vlka velmi jasná hvězda. Zaznamenali ji starověcí astronomové od Evropy přes Střední východ až po Japonsko. Nyní se ukázalo, že úkaz spatřili a do kamene znázornili i američtí indiáni.

Konec nadvlády trpaslíků
25.05.2006
Malé trpasličí galaxie, které dominovaly v ranném vesmíru, daly vzniknout prvním hvězdám a obrazně si tak pod sebou podřezaly větev. Záření hvězd zvýšilo teplotu mezihvězdného plynu a znemožnilo tak tvoření dalších malých galaxií. Vzniknout mohly už jenom galaktičtí obři jako je naše Mléčná dráha.

Hvězda se třemi Neptuny
19.05.2006
Lovci planet mimo Sluneční soustavu zaznamenali další zajímavý úlomek. V blízkosti hvězdy ležící v souhvězdí Lodní zádi nalezli hned trojici planet srovnatelných s Neptunem. Už dříve se navíc ukázalo, že v tomto systému zřejmě existuje i pás asteroidů.

Jak je dlouhý den na Saturnu?
04.05.2006
Podle aktuální publikace v časopise Nature trvá jeden den na této planetě 10 hodin a 47 minut. Odvozená hodnota vychází z měření magnetického pole Saturna pokrývajících období 14 měsíců, která provedla kosmická sonda Cassini.

Narozeniny s doutníkem
02.05.2006
Hubbleův kosmický dalekohled oslavil 16. výročí startu do vesmíru. Při této příležitosti byly zveřejněny nové snímky galaxie Messier 82, podle tvaru rovněž přezdívané „Doutník“. Hvězdy v této galaxii vznikají desetkrát rychleji než v naší Mléčné dráze.

Černé díry jsou „zelené“
28.04.2006
Ne, nové výsledky mezinárodního týmu astronomů neznamenají zásadní obrat v náhledu na barvu těchto bizardních útvarů. Ukazují ale jak se obří černé díry v jádrech galaxií chovají. Dokáží totiž velmi efektivním způsobem využít jako palivo materiál, který na ně plyne.

Drolící se kometa
26.04.2006
V roce 1995 se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 z dodnes nejasného důvodu rozpadla na minimálně tři části. Nyní se přibližuje k Zemi a jak ukazují aktuální data, její drobení pokračuje. Astronomové napočítali už přes 30 fragmentů. V květnu bude kometa Zemi blíže než jakákoliv jiná za posledních více než 20 let. Největší z úlomků by mohly být viditelné i pouhým okem.

Černé díry ve spirále smrti
14.04.2006
O tom, že se v blízké kupě galaxií se nachází dvojice obřích černých děr, vědí astronomové už řadu let. Nyní ale nová data ukazují, že tyto černé díry jsou gravitačně svázány a v nepříliš vzdálené budoucnosti nakonec splynou. Vznikne ještě větší kosmické monstrum.

Evropská sonda dorazila k Venuši
11.04.2006
Dlouhé okamžiky napětí v řídícím středisku vystřídala radost. Evropská sonda Venus Express po 50minutovém zážehu raketových motorů zabrzdila na oběžné dráze planety Venuše. Po dlouhých 15 letech se stává dalším pozemským průzkumníkem této planety.

Planety kolem mrtvých hvězd
07.04.2006
Nové planety se obvykle rodí v okolí mladých hvězd krátce po jejich vzniku. Nyní se ale objevily důkazy pro jejich vznik taktéž v těsné blízkosti hvězd mrtvých. Tyto planety se vytvářejí z trosek, které tato umírající hvězda odvrhla do okolního prostoru.

Magnetická pole spouští gama záblesky
06.04.2006
Počítačová simulace ukázala, že nejsilnější magnetická pole ve vesmíru vznikají při splynutí dvou kompaktních hvězd. Předpokládá se, že takové kolize jsou zdrojem krátkých záblesků záření gama, které detekují družice na oběžné dráze.

Znovuvzkříšená kosmická výprava
31.03.2006
Jako na houpačce si musejí připadat lidé kolem kosmické sondy Dawn, která má za úkol zblízka prozkoumat planetky Vesta a Ceres. NASA tento projekt nejdříve na konci loňského roku zastavila, před několika týdny dokonce zcela ukončila a nyní opět povolila.

Recyklace kosmických sond
28.03.2006
Vědci předkládají návrhy na znovu využití dvojice kosmických sond, které nedávno úspěšně splnily své úkoly. Pokud budou schváleny, sondy Deep Impact a Stardust navštíví další komety. Cílem Stardustu by přitom mohla stát kometa Tempel, kterou loni „bombardovala“ druhá ze sond.

Hvězdný trpaslík za humny
27.03.2006
V těsné blízkosti našeho Slunce objevili astronomové maličkou, chladnou hvězdu. Vzdálen pouhých 12,7 světelného roku, je tento hnědý trpaslík 24. nám nejbližší hvězdou. A právě díky malé vzdálenosti se mohou vědci dozvědět více o těchto hvězdných „nedochůdčatech“.

Kosmická DNA
20.03.2005
Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu zaznamenali astronomové v blízkosti středu naší galaxie útvar připomínající spirálu DNA. Za její vznik je zřejmě zodpovědné extrémní magnetické pole panující v okolí centrální černé díry.

Chladná kometa s „horkými“ minerály
15.03.2005
První, předběžné výsledky analýzy kometárního prachu, který zpět na Zemi dopravila sonda Stardust, byly oznámeny na tiskové konferenci konané 13. března. K velkému překvapení nalezli vědci v prachových částečkách minerály, které vznikají za vysokých teplot. Vyvstává tak otázka, jak se vůbec mohly dostat do komety, která vznikla v nesrovnatelně chladnějších podmínkách panujících na periférii Sluneční soustavy.

"Mr. O" na oběžné dráze Marsu
13.03.2006
Po sedmi měsících meziplanetárního letu nastal v pátek pro sondu Mars Reconnaissance Orbiter okamžik pravdy. Vstup na oběžnou dráhu planety byl kritickým okamžikem výpravy, rozhodujícím o jejím úspěchu či neúspěchu.

Nejvzdálenější kosmická exploze
10.03.2006
Astronomové ohlásili detekci záblesku záření gama signalizujícího zrození černé díry téměř na počátku existence vesmíru. K této události došlo v době, kdy stáří vesmíru činilo méně než jednu miliardu let.

Galaktická skládačka
04.03.2006
Dosud nejdetailnější obrázek spirální galaxie byl zkompilován z 51 snímků získaných Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Galaxie M101 se na něm ukazuje v celé své kráse.

Exploze supernovy v "přímém přenosu"
27.02.2006
Astronomové zaznamenali velmi neobvyklý záblesk záření gama pocházející z blízké galaxie. Vše nasvědčuje tomu, že v dané galaxii dochází k explozi supernovy. Vědcům se tak naskýtá unikátní možnost sledovat tento jev od jeho samotného počátku.

Nová třída hvězd
24.02.2006
Astronomové objevili dosud neznámý druh hvězd, které si s nimi doslova hrají na schovávanou. Projevují se jen několika krátkými záblesky na rádiových vlnách denně.

Podívejte se na Merkur
22.02.2006
Nejlepší možnost spatřit v letošním roce ve večerních hodinách Merkur nastává v těchto dnech. Planeta je pozorovatelná jako poměrně jasná hvězda krátce po západu Slunce.

Temná hmota je teplá
17.02.2006
Kromě jejího gravitačního působení astronomové až doposud neznali základní vlastnosti temné hmoty prostupující vesmírem. Nyní se poprvé podařilo změřit její teplotu. Zjištěná hodnota je překvapivě vysoká.

Velká galaktická loupež
14.02.2006
V černé kronice se objevila nevídaná zpráva o miliónové krádeži. Téměř o tolik hvězd přišla jedna z kulových hvězdokup. Vyšetřování zatím ukazuje, že velmi pravděpodobným pachatelem je naše vlastní galaxie Mléčná dráha. Dokonce se zdá, že chování podezřelého vykazuje silné známky recidivity.

Rekordní pulsar
08.02.2006
Astronomové objevili rotující neutronovou hvězdu, která se kolem své osy otočí 716krát za sekundu. Rotace je urychlena hvězdným průvodcem na konci svého života, ze kterého na pulsar dopadá hmota.

Trójané podporují teorii vzniku planet
06.02.2006
Změřením hustoty dvojice navzájem se obíhajících planetek, které patří do skupiny Trójanů, astronomové zjistili, že připomínají spíše zmrzlé komety než kamenná tělesa. Pokud by se toto potvrdilo i u dalších těles, mělo by to závažné důsledky pro teorie vzniku naší planetární soustavy.

Definitivně větší než Pluto
02.02.2006
Měření nezávislou metodou potvrdila, že vzdálené těleso na okraji Sluneční soustavy je skutečně větší než poslední z planet, Pluto. Toto podezření panovalo od poloviny loňského roku, kdy byl objev 2003 UB313 poprvé oznámen.

Dvě supernovy za století
27.01.2006
Analýzou záření radioaktivního hliníku astronomové zjistili, že v naší Galaxii dojde k explozi supernovy v průměru jednou za půl století. Každým rokem se naopak v Mléčné dráze zrodí asi sedm nových hvězd.

Pokřivený kanibal
24.01.2006
Ne, v tomto článku se nedočtete o domorodcích s pokřiveným charakterem, kteří holdují konzumaci lidského masa. Text pojednává o naší – mírumilovně se tvářící – galaxii Mléčné dráze. Její „neblahé“ vlastnosti byly odhaleny na mítinku Americké astronomie společnosti.

První sonda k poslední planetě
18.01.2006
Každým dnem by se měla k zatím poslední planetě, kterou člověk neprozkoumal zblízka, vydat kosmická sonda New Horizons. V roce 2015 proletí těsně kolem Pluta i jeho měsíce Charóna, aby poté zamířila k některému z objektů Kuiperova pásu.

Měření vzdáleného světa
06.01.2006
Ačkoliv se Pluto a jeho měsíc Charón pohybují v obrovských vzdálenostech od Země, jsou astronomové schopni s podivuhodnou přesností určit některé jejich charakteristiky. Zvláště, když jim k tomu pomůže sama příroda, třeba zákrytem vzdálené hvězdy.

[nahoru]


2005

Nový exot na periférii Sluneční soustavy
25.12.2005
Kuiperův pás ledových těles ležící za drahou Neptuna se stává s každým novým objevem ještě více exotičtějším místem Sluneční soustavy. Astronomové nyní objevili dalšího člena pásu, jehož dráha se vymyká současným teoriím vývoje Sluneční soustavy.

Nové přírůstky do rodiny Uranu
23.12.2005
Snímky pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem umožnily astronomům objevit dvojice nových měsíčků a prstenců obíhajících kolem planety Uran. Vědci rovněž zaznamenali překvapující změny oběžných drah měsíčků, které naznačují chaos v systému této planety.

Měnící se tvář naší galaxie
18.12.2005
Na jedné straně jsou astronomové schopni získat detailní obrazy vzdálených galaxií, na straně druhé jen s obtížemi studují naši vlastní galaxii. Pohled „zevnitř“ činí její zkoumání komplikovaným. Přesto se znalosti o ní neustále rozšiřují a zpřesňují.

Meteory na Marsu
10.12.2005
Kromě hledání stop vody, analýzy hornin a sledování počasí se rovery na Marsu věnují též pozorování meteorů. Planeta nedávno procházela proudem částic z Halleyovy komety, které zde na Zemi můžeme pozorovat jako n-Aquaridy a Orionidy. Na Marsu ale zdánlivě vylétávají ze souhvězdí Blíženců.

Deset let sluneční observatoře
06.12.2005
Naše znalosti o Slunci za posledních deset let dramaticky narostly. Z velké části se o to zasloužila sluneční observatoř SOHO sledující naši mateřskou hvězdu z unikátní pozice mezi Zemí a Sluncem.

Zvukové vlny rozmetají supernovu
30.11.2005
Exploze supernov patří k nejdramatičtějším procesům ve vesmíru. Až donedávna se je ale astronomové marně snažili modelovat. V jejich simulacích supernovy obvykle jednoduše řečeno vyšuměly. Nyní se ukazuje, že situaci zachrání zvuk.

Vzplanutí staré hvězdy
25.11.2005
Barnardova hvězda, která je druhou nám nejbližší ve vesmíru, prodělala intenzivní vzplanutí, které dočasně zvýšilo její jasnost. U starého, rudého trpaslíka je takové chování velmi neobvyklé. Taková hvězda by měla chovat poněkud usedleji.

Gravitační traktor lepší než bomby
22.11.2005
Docela jednoduchou metodu jak odvrátit případnou srážku naší planety s asteroidem představili vědci z NASA. Jejich výpočty ukazují, že stačí do těsné blízkosti nebezpečného objektu umístnit dostatečně těžkou kosmickou loď a zbytek už vykoná samotná gravitace.

Hvězda na útěku
16.11.2005
Astronomové objevili mladou a hmotnou hvězdu v místech, kde by se taková vyskytovat neměla. Tato navíc od nás pádí ohromnou rychlostí pryč. Panuje podezření, že ji „nakopla“ černá díra v jádře sousední galaxie.

Světlo prvních hvězd ve vesmíru?
10.11.2005
Astronomové možná zaznamenali záření úplně prvních hvězd, které se vynořily z temnoty krátce po Velkém třesku. Ačkoliv tyto extrémní hvězdy už dávno neexistují, vesmírem i nadále prochází jejich světlo.

Neposlušná hvězda má společníka
08.11.2005
Eta Carinae je jednou z nejtěžších a nejneobvyklejších hvězd v naší Galaxii. Data z kosmického dalekohledu FUSE nyní potvrdila podezření, že kolem této hvězdy obíhá menší společník. Ten je možná zodpovědný i za extrémní zjasnění, která hvězda občas prodělává.

Nové měsíce Pluta
02.11.2005
Za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu astronomové zjistili, že devátá planeta Sluneční soustavy možná nemá jenom jeden měsíc ale hned tři. Maličké měsíce, jejichž objev ještě čeká na definitivní potvrzení, nemají v průměru více než 200 kilometrů.

Kosmický výtah bez vítěze
25.10.2005
První kolo v soutěžích mezi technologiemi, které by mohly být v budoucnosti využity pro budování kosmického výtahu, skončilo bez vítěze. NASA vypsala odměny ve výši 100 tisíc dolarů podle vzoru X-Prize. Klání se bude opakovat příští rok a to o dvojnásobnou částku.

Titan, konec jedné éry
22.10.2005
Po pět desetiletí sloužily rakety Titan k vynášení těžkých nákladů na oběžnou dráhu. Byly mezi nimi družice vědecké, vojenské i pilotované lodi Gemini. Před několika dny odstartovala poslední z nich a definitivně tak uzavřela jednu významnou kapitolu v historii kosmonautiky.

Rozmanité Saturnovy měsíce
18.10.2005
O neuvěřitelné pestrosti měsíců obíhajících kolem Saturnu astronomy znovu a znovu přesvědčuje sonda Cassini. Ačkoliv je velká pozornost věnována hlavně Titanu, pozadu nezůstávají ani další měsíce. Blízké pohledy na ně přinesly odpovědi na některé otázky, ale zároveň celou řadu překvapení, která na vysvětlení zatím čekají.

Družice skončila v oceánu
10.10.2005
Neúspěšný start ruské rakety Rockot znamenal velmi rychlý konec pro evropskou družici CryoSat. Družice měla za úkol sledovat ubývání ledové pokrývky v polárních oblastech. Pro závadu na nosné raketě se ale do oblasti severního pólu zřítila krátce po startu.

Desátou planetu obíhá měsíc
04.10.2005
Nedávno objevené těleso pohybující se na periférii Sluneční soustavy, získalo další body do diskuze, zda má být označeno jako planeta. Jeho objevitelé totiž zjistili, že má vlastní měsíc. Objev umožnil systém adaptivní optiky instalovaný na 10m dalekohledu Keck II na Havaji.

Létající roboti pro vzdálené planety
27.09.2005
Krajně nepříznivé podmínky na povrchu Venuše představují velkou překážku pro sondy zde vysazené. Naopak hustá atmosféra je vhodná pro létající roboty. Rovněž Saturnův měsíc Titan nabízí podobné prostředí pro letecký průzkum.

Překvapivá zjištění Deep Impactu
12.09.2005
Od srážky komety Tempel s projektilem vystřeleným sondou Deep Impact uplynuly už více než dva měsíce a astronomové oznamují první výsledky analýzy získaných dat. Mnohá zjištění jsou překvapivá a zřejmě povedou ke změnám současných teorií formování komet a celé Sluneční soustavy.

Rover vyšplhal na kopec
05.09.2005
Není lepší odměny při výstupu na horu než pohled z jejího vrcholu. Nyní si takové odměny užívá tým řídící rover Spirit na Marsu. Spirit téměř po ročním stoupání dosáhl vrcholu Husband Hill. Před vědci se otevřela zajímavá panoramata.

Planetka se dvěma měsíčky
01.09.2005
Měsíce obíhající planety nejsou ve Sluneční soustavě neobvyklé. Některé z planet mají kolem sebe dokonce celé systémy desítek velkých a malých měsíců. Miniaturní planetární systém byl nyní objeven i v okolí planetky Sylvia.

[nahoru]

ZPĚT