Jasný bolid nad Slezskem v neděli 21. února 2016 pozdě večer

Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.

Přesně v 23:18:15 SEČ proletěl nad územím Slezska jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund a to i na silně přezářené obloze Měsícem, který byl krátce před úplňkem a v tu dobu na obloze kulminoval. Kromě vizuálních pozorování mnoha náhodných svědků tohoto vzácného přírodního úkazu, byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na pěti stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Bohužel na stanicích položených nejblíže ke dráze bolidu (viz obrázek 2), tedy Červené hoře u Libavé a Lysé hoře bylo v tu dobu beznadějně zataženo. Naše bolidová síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Snímek bolidu pořízený digitální automatickou bolidovou kamerou ze stanice Kuchařovice u Znojma je na obrázku 1. Bolid je zde velmi nízko nad severovýchodním obzorem.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před srážkou se Zemí pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 89.1 km poblíž obce Bolatice u Opavy a po dráze skloněné k zemskému povrchu 40.6 stupňů, která byla 87.1 km dlouhá a směřovala přibližně k severu, pohasl ve výšce 32.4 km poblíž polské obce Kamieň Slaski. Maximální jasnosti – 10.4 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 43.6 km. Průmět této dráhy na zemský povrch je na obrázku 2 (se stanicemi bolidové sítě) a v detailu na obrázku 3. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 16 kg a velikosti asi 20 cm v průměru. Během průletu atmosférou tento meteoroid zřetelně fragmentoval a z naprosté většiny shořel v atmosféře. Pouze velmi malé, řádově několika gramové meteority mohly dopadnout na zemský povrch nedaleko na SV od místa pohasnutí. Do atmosféry vstoupil rychlostí 20.6 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 7 km/s. Před srážkou se Zemí se toto těleso pohybovalo po málo výstředné dráze (e = 0.585), která byla jen 9.0 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce (viz obrázek 4). V přísluní se meteoroid dostával o málo blíže ke Slunci než je dráha planety Venuše (q = 0.699 AU; 1 AU je vzdálenost Země od Slunce) a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek mezi planetami Mars a Jupiter (Q = 2.67 AU). Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme.

V Ondřejově, 23. 2. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.,
vedoucí oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě

Obrázek 1 – Snímek z Kuchařovic:

Obrázek 2 – Průmět atmosférické dráhy se stanicemi bolidové sítě:

Obrázek 3 – Detail atmosférické dráhy:

Obrázek 4 – Dráha ve Sluneční soustavě:

Významné bolidy