Jasný bolid ze 4. února 2019 nad Rakouskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

Večer v pondělí 4. února byl vidět z té části našeho území, kde bylo jasno, nejlépe však z jeho jižní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 18 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (3) a Rakousku (1). Především v západní polovině území byla aspoň částečně jasná obloha a tak byl tento bolid zaznamenán na celkem 10 stanicích. Nejdůležitější záznamy jsou z našich jižních stanic, které byly k bolidu nejblíže, nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na jižních stanicích Martinsberg (Rakousko), Kunžak, Churáňov, Kocelovice a také Kuchařovice u Znojma (pouze malá část dráhy přes mraky). Kromě toho máme snímky i ze vzdálenějších míst jako z Ondřejova, Přimdy, Růžové, Polomu a Frýdlantu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala digitální automatická bolidová kamera na nejbližší stanici v Martinsbergu v Rakousku. Bolid zde letěl ještě pořád na jižní obloze přes výrazné souhvězdí Orion, které bylo vysoko nad JJV obzorem (jedná se o výřez z celooblohového snímku). Kromě fotografických snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu videokamerami z Ondřejova a Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích – viz obrázek 2, kde je světelná křivka bolidu z Martinsbergu. Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Kunžaku a z Ondřejova. Ze všech těchto záznamů jsme určili všechny parametry průletu tohoto mimořádného bolidu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně odehrálo večer v pondělí 4. února 2019 jižně od našeho území?

Přesně v 19 hodin 30 minut a 43.6 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti půl kilogramu a začal svítit ve výšce necelých 84 km západně od rakouského města Wiener Neustadt (viz obrázek 3). Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 22.3 km/s a světelnou dráhu dlouhou 91 km a skloněnou k zemskému povrchu 33 stupňů uletělo za rovných 5 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti přibližně srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti, přičemž nejjasnější byl ve výšce 55.5 km a pohasl poblíž města Gaming ve výšce 34.5 km nad zemí. Během letu se rozpadal a celá jeho původní hmota se během průletu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze jen málo skloněné k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval rovné 3 roky. Jak vyplývá z jeho heliocentrické dráhy, tak i z jeho fyzikálních vlastností, jednalo se o malý úlomek asteroidu pocházející z centrální části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 5. 2. 2019

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN040219_183043 pořízený automatickou digitální kamerou na stanici Martinsberg v Rakousku (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 2. Průběh svícení bolidu EN040219_183043 pořízený ze stanice Martinsberg přesným fotometrem, který je součástí každé automatické digitální kamery. Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu a jeho fragmentace během průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišením 5000 vzorků za sekundu (Astronomický ústav AV ČR).

Obrázek 3. Průmět atmosférické dráhy bolidu ze 4. února 2019 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 91 km a bolid jí uletěl za rovných 5 sekund (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).

Významné bolidy