Významné bolidy




Dráha jasného bolidu z rána dne 29. ledna 2021


V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor – bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy. Většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo. Přesto řada svědků hlásila pozorování jasných záblesků přes oblačnost a následné zvuky podobné hřmění. Bylo zřejmé, že se jednalo o opravdu významný bolid. Radiometry na našich dvou nejzápadnějších stanicích, které jako jediné byly před rozedněním ještě zapnuté, zaznamenaly podrobnou světelnou křivku bolidu. Kvůli nepříznivému počasí však žádná naše kamera, včetně videokamer, které jsou v činnosti i přes den, nezachytila přímý obraz bolidu. Požádali jsme proto veřejnost o pomoc s hledáním případných náhodných videozáznamů bolidu. Od očitých svědků jsme věděli, že bolid byl přes řidší oblačnost viditelný z krajního severu Čech a také od Českých Budějovic.

V první řadě musíme poděkovat všem pozorovatelům a vlastníkům bezpečnostních kamer, kteří nám poskytli jejich pozorování a videozáznamy. Z České republiky jsme obdrželi záznamy z bezpečnostních kamer ze sedmi různých míst. Záznamy zobrazují zjasnění oblohy a okolí a ve dvou případech i zvuk, který byl slyšet několik minut po bolidu. Záblesk v mracích jsme nalezli také na dvou kamerách, které obraz živě přenášejí na internet a umožňují dohledat záznam 12 hodin zpět (Janova hora – https://www.youtube.com/watch?v=sJQH6mbXHvQ, Lomnice nad Popelkou – https://www.youtube.com/watch?v=v-hdusk3hek). Žádný přímý záznam bolidu z České republiky jsme bohužel nenalezli, proto bylo potřeba hledat záznamy i v okolních zemích.

Na internetu se rychle po přeletu bolidu objevilo několik záznamů s bolidem, šlo o záznamy z palubních kamer automobilů, bezpečnostních kamer a kamer sledujících počasí. Důležité bylo průběžně nacházet tato videa a snažit se získat jejich kalibraci pomocí hvězdné oblohy.

S dohledáváním videozáznamů na internetu nám u nás pomáhal Lukáš Ronge (Amatérská meteorologická společnost) a v Polsku výrazně také Jarosław Morys (Polská meteoritická společnost), který dohledal lokace několika videí a získal pro nás originální záznamy bolidu a záznamy hvězd nutné pro kalibraci. Na kalibracích dvou videozáznamů z Polska (u Poznaně – od 33. sekundy kompilace https://www.youtube.com/watch?v=YOZiQX-aI9k, u Swiebodzinu – https://www.youtube.com/watch?v=SBu7l_MUOsg) se velmi ochotně podíleli u prvního videa Tomasz Kluwak (observatoř Lusówko Platanus), Justyna Gołębiowska a Agnieszka Kryszczyńska (Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani) a Paweł F. Matysiak (fotograf), u druhého videa Mateusz Daszuta a Marek Marcinkowski (vědecké centrum Kepler planetária Venuše, Zielona Góra). Obě tyto kalibrace pro nás dohodl Tadeusz Jopek (Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani). Tomasz Kluwak také získal dvě videa, která nejsou dostupná na internetu. V Německu existuje několik záznamů z jedoucích aut a záznam bolidu z observatoře Lindenberg (https://allsky7.net/archive/20210129/060453/AMS22/Cam3/AMS22_20210129_060453_3.mp4). Originální záznamy i záznamy hvězd pro kalibraci nám poskytl operátor observatoře André Knöfel. Všem výše jmenovaným ještě jednou moc děkujeme za poskytnutá data a čas, který věnovali práci potřebné k určení dráhy tohoto bolidu. Náš dík také patří autorům kamer, kteří své záznamy sdíleli na internetu.

Níže uvádíme popis průletu bolidu, jak se nám ho podařilo určit na základě získaných videozáznamů. K určení atmosférické dráhy jsme použili následující videa:

Szczecin – Łasztownia: od 26. sekundy https://www.youtube.com/watch?v=6Qf_M1lxWs0

Lindenberg: https://allsky7.net/archive/20210129/060453/AMS22/Cam3/AMS22_20210129_060453_3.mp4

Kalwy: od 28. sekundy https://www.youtube.com/watch?v=YOZiQX-aI9k

Sady, Poznań: od 33. sekundy https://www.youtube.com/watch?v=YOZiQX-aI9k

Swiebodzin: https://www.youtube.com/watch?v=SBu7l_MUOsg

Kombinací výše uvedených videozáznamů a průběhu svícení bolidu známého z našich dvou kamer na stanicích Šindelová (Krušné hory) a Přimda (Český les) lze bolid popsat následovně. V 7:04:53 středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 45 kilogramů ve výšce 88,5 km nad Krušnými horami (vodní nádrž Přísečnice nedaleko hranic s Německem). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí téměř 33 km/s po dráze skloněné 29 stupňů k povrchu východo-jihovýchodním směrem. V poslední asi jedné třetině dráhy došlo k několika výrazným zjasněním, během kterých se původní těleso rozpadalo. Tyto výbuchy ve výškách mezi 47 a 29 km nad zemí také přispěly ke generování zvuků hlášených mnohými svědky. Maximální jasnost asi dvacetinásobku jasnosti Měsíce v úplňku (téměř –16 magnitud) dosáhl bolid ve výšce 34,5 km nad zemí severozápadně od Neratovic (nad obcí Obříství). Těleso náhle pohaslo po 3,8 sekundách letu po zjasnění ve výšce 29,5 km nad obcí Všetaty, kdy jeho rychlost klesla těsně pod 20 km/s. Na základě průběhu svícení a rychlosti bolidu lze určit, že jen velmi malá část původní hmoty mohla přečkat průlet. Velká většina materiálu byla spotřebována v průběhu letu. Pokud došlo k pádu meteoritů, pak jejich hmotnost bude v řádu jednotek gramů a jejich počet nebude velký. Velká jasnost bolidu i mohutnost zvukových projevů byla v tomto případě způsobena především velkou vstupní rychlostí meteoroidu. Na druhou stranu velká rychlost a s ní související vysoké tlakové namáhání způsobilo, že se těleso téměř úplně rozpadlo na prach. U typických pádů meteoritů bývá vstupní rychlost významněji nižší, obvykle pod 20 km/s. Systematické hledání meteoritů v tomto případě nedává velkou naději úspěšnému nálezu. Průmět atmosférické dráhy na povrch je znázorněn na obrázku.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 30 cm obíhal Slunce po eliptické dráze, která byla 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával ke Slunci téměř tak blízko, jako je dráha planety Merkur. Tato skutečnost společně s poměrně velkým sklonem k ekliptice byla příčinou vysoké kolizní rychlosti se Zemí. V odsluní se meteoroid dostal do vnější části hlavního pásu planetek, tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Lukáš Shrbený, Jiří Borovička a Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov





Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 121 km dlouhá a bolid jí uletěl za necelé 4 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.