Významné bolidy

Jasný bolid časně ráno 6. března 2021 nad severozápadním Maďarskem a jižním Slovenskem podrobně zachycený přístroji české a slovenské části Evropské bolidové sítě

V sobotu 6. března 2021 krátce po třetí hodině ranní středoevropského času ozářil především severozápad Maďarska a jih Slovenska velmi jasný meteor - bolid. I když se tento vzácný přírodní úkaz odehrál ve velmi časných ranních hodinách, přesto nám několik náhodných svědků nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně v sobotu 6. března nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na velké části stanic, přičemž na desíti z nich byl bolid velmi dobře zaznamenán. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu).

Bolid (dále označen jako EN060321_021103) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Hurbanovo (zde byl bolid velmi blízko stanice, letěl zde prakticky v zenitu a tak je tento snímek nejdůležitější pro přesné určení všech parametrů jeho průletu – viz obrázek 1), dále pak například Veselí nad Moravou, zde bylo kromě standardního snímku pořízeno i fotografické spektrum a také video záznam (viz obrázek 2). Z větší vzdálenosti pak byl bolid zaznamenán na stanicích Červená hora, Kuchařovice, Kunžak, Svratouch, Ondřejov ale třeba až Churáňov (Šumava), Kocelovice nebo úplně na západě Přimda. Na přiloženém celooblohovém obrázku je pohled na bolid, jak ho vysoko nad stanicí zaznamenala digitální bolidová kamera v Hurbanově na jižním Slovensku (obrázek 1). Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho dráze v atmosféře. Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Kromě záznamu z Veselí nad Moravou (obrázek 2) jsou velmi důležité také záznamy z našich videokamer v Kuchařovicích, Kunžaku (další spektrální záznam), na Churáňově a Ondřejově, které slouží k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Tu navíc podrobně máme zaznamenanou naváděcím video systémem FIPS z Kunžaku. K tomu přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry na nejbližších stanicích sítě. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou.

Co se tedy přesně odehrálo v sobotu 6. března 2021 ráno nad severozápadním Maďarskem a jihozápadním Slovenskem?

Přesně ve 3 hodiny 11 minut a 3 sekundy středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně jednoho kilogramu a začal svítit ve výšce 92.6 km severně od maďarského města Pápa (viz obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 24.3 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 31.4 stupňů pokračovalo v letu severovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. Maximální jasnosti -9.8 magnitudy (absolutní jasnost přepočtená na jednotkovou vzdálenost 100 km), která odpovídala jasnosti Měsíce kolem první čtvrti, bolid dosáhl nedaleko slovensko-maďarské hranice severně od Komárna v krátkém zjasnění ve výšce 51 km. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře významněji brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 110.4 km uletěl za 5.2 sekundy a pohasl ve výšce 35.25 km při rychlosti 7 km/s jen nedaleko na severovýchod od stanice bolidové sítě v Hurbanově nad obcí Rúbaň. Během průletu atmosférou se celá původní hmota tohoto meteoroidu o velikosti přibližně tenisového míčku spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze, která byla jen velmi málo (necelé 4 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával téměř k dráze planety Merkur a v odsluní se nejdále dostal do střední oblasti pásu asteroidů (viz obrázek 4). To v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, především z jeho soudržnosti ale i z jeho spektra, se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z centrální části hlavního pásu planetek.


RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: pavel.spurny@asu.cas.cz




Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 6. března 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti v areálu Slovenské ústřední hvězdárny v Hurbanově. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR)




Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu EN060321_021103, který byl pořízen kamerou na stanici bolidové sítě na hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Na tomto záznamu bolid skončil velmi blízko Měsíce. (foto: Astronomický ústav AV ČR)




Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu EN060321_021103 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 110.4 km dlouhá a bolid jí uletěl za 5.2 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)




Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN060321_021103 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu o velikosti jen o málo větší než tenisový míček trval dva a čtvrt roku. (autor: Astronomický ústav AV ČR)





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.