 |
|
|
Jasný bolid časně ráno 7. března 2021
nad
rakouskými východními Alpami podrobně zachycený přístroji české části
Evropské bolidové sítě
V neděli 7. března 2021 krátce po třetí hodině ranní středoevropského času ozářil především východní část Rakouska jasný meteor – bolid. I když se tento vzácný přírodní úkaz odehrál ve velmi časných ranních hodinách, přesto nám i několik náhodných svědků z Rakouska nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně v neděli 7. března nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na velké části stanic, přičemž na jedenácti z nich byl bolid velmi dobře zaznamenán. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu). Bolid (dále označen jako EN070321_021711) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Martinsberg, Rakousko (viz obrázek 1), dále pak například Kunžak, Churáňov, Kuchařovice, Veselí nad Moravou. Z větší vzdálenosti pak byl bolid zaznamenán na stanicích Ondřejov, Svratouch, Červená hora, Lysá hora, Kocelovice nebo úplně na východě Hurbanovo na jižním Slovensku. Na přiloženém výřezu z celooblohového obrázku je pohled na bolid, jak ho nad JJZ obzorem v souhvězdí Panny zaznamenala digitální automatická bolidová kamera v Martinsbergu v Rakousku (obrázek 1). Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho dráze v atmosféře. Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností. Kromě fotografických záznamů se nám podařilo tento bolid zaznamenat i videokamerami z Kunžaku (obrázek 2), ale také na Churáňově, Ondřejově a Kocelovicích, které slouží k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Tu navíc s ještě větším rozlišením máme zaznamenanou naváděcím video systémem FIPS z Kunžaku. K tomu ještě byl přesný průběh svícení bolidu zaznamenán velmi rychlými fotometry na nejbližších stanicích sítě. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. Co se tedy přesně odehrálo ráno v neděli 7. března 2021 nad východními Alpami? Přesně ve 3 hodiny 17 minut a 11 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 600 gramů a začal svítit ve výšce 78.2 km (viz obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 14.6 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 37.2 stupňů pokračovalo v letu jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. Maximální jasnosti -6.8 magnitudy (absolutní jasnost přepočtená na jednotkovou vzdálenost 100 km), bolid dosáhl ve výšce 42.4 km. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře významněji brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 77.1 km uletěl za 6.2 sekundy a pohasl ve výšce 31.8 km při rychlosti 4.9 km/s. Během průletu atmosférou se celá původní hmota tohoto meteoroidu o velikosti tenisového míčku spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze, která byla jen velmi málo (necelé 4 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával jen o málo blíž ke Slunci než je dráha planety Země a v odsluní se nejdále dostal do vnější oblasti hlavního pásu asteroidů (viz obrázek 4). To v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, především z jeho soudržnosti ale i z jeho spektra, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z vnější části hlavního pásu planetek. RNDr. Pavel Spurný, CSc. Oddělení meziplanetární hmoty Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298 251 65 Ondřejov email: pavel.spurny@asu.cas.cz  Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu ze 7. března 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě z nějbližší stanice v Martinsbergu v Rakousku. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR)  Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu EN060321_021103, který byl pořízen kamerou na stanici bolidové sítě taktéž na hvězdárně Kunžaku. (foto: Astronomický ústav AV ČR)  Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu EN070321_021711 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 77.1 km dlouhá a bolid jí uletěl za 6.2 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)  Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN060321_021103 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu o velikosti tenisového míčku trval 3.83 let. (autor: Astronomický ústav AV ČR) Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora. Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author. |