Významné bolidy

Jasný bolid za soumraku 13. září 2021 nad JZ Polskem podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V pondělí 13. září 2021 krátce po osmé hodině večer středoevropského letního času proletěl severně od naší republiky velmi jasný meteor – bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě za soumraku, tedy na relativně světlé obloze, tak protože byla nad velkou částí našeho území jasná obloha a bolid byl velmi jasný, tak tento vzácný přírodní úkaz viděl velký počet náhodných svědků a zároveň také mnoho z nich nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pondělí 13. září večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když bolid letěl relativně krátce po západu Slunce, tak kamery na stanicích, které pracují převážně v noci, již byly akorát v činnosti, a tudíž se nám ho podařilo velmi dobře zaznamenat prakticky na všech stanicích a všemi druhy přístrojů, které provozujeme. Díky tomu bylo tedy možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.

Bolid (dále označen jako EN130921_180636) byl fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na celkem 15 našich stanicích, z nichž přirozeně nejdůležitější byly ty nejbližší k jeho dráze, tedy Frýdlant v Čechách (viz obrázek 1), Růžová u Děčína a Polom v Orlických horách. Kromě fotografických záznamů se nám podařilo tento bolid zaznamenat i videokamerami rovněž z několika stanic. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho nad SSV obzorem zaznamenala video kamera v Ondřejově (viz obrázek 2). Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Tu navíc s ještě větším rozlišením máme zaznamenanou naváděcím video systémem FIPS rovněž z Ondřejova (viz obrázek 3). Kromě toho ty videokamery, které jsou umístěné v Ondřejově a Kunžaku v jižních Čechách, nám poskytují taktéž základní informace o složení původního tělesa. Ještě podrobnější spektrální záznamy ovšem máme ze specializovaných širokoúhlých fotografických spektrálních kamer. K těmto všem optickým záznamům ještě máme velmi přesný průběh svícení bolidu zaznamenaný velmi rychlými fotometry opět prakticky ze všech stanic naší sítě, protože byl bolid tak jasný, že byl dobře viditelný z celé střední Evropy. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer a registrují bolidy v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. Ze všech těchto optických a radiometrických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry průletu tohoto zajímavého úlomku meziplanetární hmoty, tzv. meteoroidu, atmosférou s velmi vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně odehrálo večer v pondělí 13. září 2021 severně od našeho území?

Přesně ve 20 hodin 6 minut a 36 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 15 kilogramů a začal svítit ve výšce 88.9 km v Polsku nedaleko od naší nejsevernější hranice (viz obrázek 4). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 15.1 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po dráze skloněné k zemskému povrchu 56.5 stupně pokračovalo v letu přibližně severním směrem a postupně zjasňovalo. Ve druhé půlce dráhy letu bolid výrazně zjasnil a dosáhl jasnosti -12.9 magnitudy, což odpovídá přibližně jasnosti Měsíce v úplňku a také se výrazněji rozpadal (viz obrázky 1-3). Tím se velká část jeho původní hmoty spotřebovala a nedlouho potom bolid pohasl vysoko v atmosféře ve výšce 68.3 km nad zemí. Celou světelnou dráhu dlouhou necelých 48 km uletěl za 3.4 sekundy. Během průletu atmosférou se veškerá původní hmota tohoto velmi křehkého avšak poměrně velkého meteoroidu o průměru bezmála půl metru spotřebovala. Kromě mikroskopických prachových zrn tedy na zemský povrch z něho na zemský povrch nic nedopadlo.

Před srážkou se Zemí tento velmi málo soudržný meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze, která byla jen velmi málo (8.6 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. Jeden oběh kolem Slunce mu trval čtyři a čtvrt roku. V přísluní se meteoroid dostával jen právě ke dráze Země a v odsluní se nejdále dostával daleko za dráhu planety Mars, blíže ke dráze největší planety Sluneční soustavy Jupiter (viz obrázek 5). To v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, především z jeho velmi malé soudržnosti, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o relativně velký úlomek některé komety patřící k tzv. Jupiterově rodině komet. Nejednalo se však o těleso, které by patřilo k nějakému známému meteorickému roji.


RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: pavel.spurny@asu.cas.cz




Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 13. září 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české bolidové sítě na stanovišti Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu v severních Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 13. září 2021 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě z Ondřejova (foto: Astronomický ústav AV ČR)




Obrázek 3. Výřezy z rychlonaváděcí kamery s malým zorným polem, která je umístěna v Ondřejově, a která sleduje průběžně pohyb bolidu. Na snímcích hlavně v závěrečné části letu je patrná fragmentace tělesa. Čas narůstá zleva doprava, přičemž čas t=0 odpovídá času 20:06:38,154 SELČ, tedy těsně před největším zjasněním bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 4. Průmět světelné dráhy bolidu EN130921_180636 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 47.7 km dlouhá a bolid jí uletěl za 3.4 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)




Obrázek 5. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN130921_180636 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto kometárnímu meteoroidu o hmotnosti přibližně 15 kg trval 4.25 roku. (autor: Astronomický ústav AV ČR)






Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.