Významné bolidy

Ve středu 20. října 2021 krátce po před půl sedmou večer středoevropského letního času proletěl daleko na jihovýchodě od našeho území mimořádně jasný meteor – bolid. V té době probíhal ve střední Evropě soumrak a i přes světlou oblohu bolid na krátkou dobu osvítil krajinu a upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Mnoho z nich nám nahlásilo svá pozorování a touto formou za zaslaná hlášení děkujeme. Protože se nám podařilo celý úkaz vlastními přístroji zaznamenat a analyzovat, podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně ve středu 20. října po západu Slunce došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když bolid letěl relativně krátce po západu Slunce, podařilo se ho dobře zaznamenat ze stanic, které byly ke dráze bolidu nejblíže, a to prakticky všemi druhy přístrojů, které provozujeme. Fotografické a radiometrické záznamy byly pořízeny ze slovenských stanic Hurbanovo (viz obrázek 1, nejbližší stanice ke dráze bolidu) a Rimavská Sobota a také ze stanice Veselí nad Moravou z jižní Moravy. Kromě těchto fotografických záznamů byl bolid zachycen videokamerami z několika stanic. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho nad JV obzorem zaznamenala video kamera v Kunžaku v jižních Čechách (viz obrázek 2). Dále pak máme videozáznamy z Kuchařovic, Veselí nad Moravou a Hurbanova. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Díky všem těmto záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě.

Co se tedy přesně odehrálo během soumraku ve středu 20. října 2021 na jihovýchod od našeho území?

Přesně v 18 hodin 28 minut a 8 sekund středoevropského letního času vstoupilo do zemské atmosféry přibližně půlmetrové meziplanetární těleso, tzv. meteoroid. V důsledku tření s atmosférou se začalo odpařovat a svítit ve výšce 81 km nad zemí severně od maďarského jezera Balaton (viz obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí téměř 17 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 68 stupňů pokračovalo v letu přibližně JJV směrem a velmi rychle zjasňovalo. Ve druhé půlce dráhy letu bolid v důsledku rozpadu meteoroidu 3-krát výrazně zjasnil. V prvním a největším zjasnění ve výšce 44 km dosáhl zhruba padesátinásobné jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze vzdálenosti 100 km). Po rozpadech pokračovala v letu jen malá část meteoroidu. Ve výšce 26 km nad jižní částí jezera Balaton bolid ztratil většinu původní rychlosti a pohasl. Celou světelnou dráhu dlouhou 60 km uletěl za necelé 4 sekundy. Během průletu atmosférou se prakticky veškerá původní hmota tohoto poměrně velkého ale nepříliš soudržného tělesa odpařila. Přesto není vyloučené, že některé malé, řádově gramové až maximálně stogramové úlomky mohly dopadnout na zemský povrch poblíž jižního pobřeží jezera Balaton v oblasti od města Balatonboglár až po Balatonszemes, kam je mohl zanést výškový vítr během jejich pádu k zemi (viz obrázek 4). O této skutečnosti jsme informovali maďarské kolegy a ti vyrozumí obyvatelstvo dané oblasti. Případný nález meteoritu by byl cenný z vědeckého hlediska.

Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po málo výstředné dráze skloněné 23 stupňů k rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával právě jen ke dráze Země a v odsluní se ani nedostával ke dráze planety Mars. Jednalo se tedy o nezvykle krátkou dráhu, čemuž odpovídala i perioda oběhu, protože jeden oběh kolem Slunce mu trval pouze jeden a čtvrt roku. Pravděpodobně se jednalo o menší úlomek asteroidu pocházejícího z nejvnitřnější části hlavního pásu planetek


RNDr. Pavel Spurný, CSc., RNDr. Jiří Borovička, CSc. a Mgr. Lukáš Shrbený, Ph.D.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz





Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 20. října 2021 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti v areálu hvězdárny v Hurbanově na jižním Slovensku. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 20. října 2021 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě z Kunžaku v jižních Čechách (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 59.5 km dlouhá a bolid jí uletěl za 3.9 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 4. Mapa oblasti, kde by se mohly nalézt meteority (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.