Významné bolidy





Mimořádně dlouhý tečný bolid 6. listopadu 2021 nad střední Evropou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě


V sobotu 6. listopadu 2021 krátce před tři čtvrtě na jedenáct večer středoevropského času proletěl přes naše území mimořádně dlouhý meteor. I přesto, že nebyl nikterak jasný, v maximu dosáhl jasnosti přibližně planety Jupiter, který v té době byl nízko nad JZ obzorem, tak díky jeho velmi dlouhé světelné dráze, která trvala přes 40 sekund, upoutal pozornost náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá pozorování. Touto formou za zaslaná hlášení děkujeme, a protože se nám podařilo celý úkaz vlastními přístroji zaznamenat a analyzovat, podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně v sobotu 6. listopadu pozdě večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když jasnost tohoto meteoru byla jen o málo větší, než je citlivost našich přístrojů, tak díky jasnému počasí nad velkou částí střední Evropy se ho podařilo dobře zaznamenat ze stanic, které byly ke dráze bolidu nejblíže, a to jak fotografickými kamerami, tak i pomocí videokamer. Celooblohové fotografické snímky byly pořízeny z českých stanic Kunžak, Kocelovice, Ondřejov, Svratouch, Růžová a Polom (výřez ze širokoúhlého snímku ze spektrální bolidové kamery umístěné na stanici Polom v Orlických horách je na obrázku 1). Kromě těchto fotografických záznamů byl bolid zachycen videokamerami ze stanic Kunžak, Ondřejov, Říčany u Prahy, Červená hora a Lysá hora. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho nad SV obzorem zaznamenala video kamera v Říčanech ve středních Čechách (viz obrázek 2). Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Díky všem těmto záznamům bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a v tomto velmi vzácném případě i dráhu ve Sluneční soustavě, po které tento malý úlomek meziplanetární hmoty opustil atmosféru naší Země.

Co se tedy přesně v sobotu 6. listopadu 2021 pozdě večer nad střední Evropou odehrálo?

Přesně v 22 hodin 42 minut a 13 sekund středoevropského času vstoupilo do zemské atmosféry pod velmi malým úhlem (pouhé 2.5 stupně) malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid. V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 96.2 km nad zemí jižně od naší hranice s Rakouskem (viz obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16.7 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po téměř horizontální dráze pokračovalo v letu přibližně SV směrem, přičemž jeho jasnost se prakticky neměnila. Nejblíže k zemskému povrchu se tento meteoroid dostal na vzdálenost 88.3 km po 370 km dlouhém letu trvajícím 23 sekund již nad územím Polska přibližně 40 km SSZ od Wroclavi. Poté se již opět začal od zemského povrchu vzdalovat a po dalších bezmála 270 km letu nad Polskem pohasl ve výšce 92.3 km přibližně 10 km západně od města Grudziac. V té době se těleso pohybovalo rychlostí necelých 15 km/s a po letu dlouhém 41 sekund a světelné dráze 636 km přestalo svítit a brzy opustilo po změněné dráze zemskou atmosféru.

Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po výstředné dráze skloněné 11 stupňů k rovině zemské dráhy – viz obrázek 4. V přísluní se meteoroid dostával právě jen ke dráze Země a v odsluní se dostal až za dráhu planety Saturn. Po průletu atmosférou se však jeho dráha významně změnila a to tak, že původní délka oběhu kolem Slunce se zkrátila z původních 18.1 roků na 4.76 roků a poloosa jeho dráhy se zkrátila z původních 6.9 astronomických jednotek (AU) o víc jak polovinu na 2.8 AU (1 astronomická jednotka je definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce, tedy přibližně 149.5 mil. km). S velkou pravděpodobností se tedy původem jednalo o malý, přibližně 200 gramový, úlomek komety.


RNDr. Pavel Spurný, CSc. a Mgr. Lukáš Shrbený, Ph.D.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz





Obrázek 1. Výřez ze širokoúhlého snímku meteoru ze 6. listopadu 2021 pořízeného automatickou spektrální digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Polom v Orlických horách (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu meteoru ze 6. listopadu 2021 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě z Říčan ve středních Čechách. Na tomto záznamu je zachycena druhá část světelné dráhy meteoru, která je 340 km dlouhá a trvala 22.5 sekundy (celá dráha se promítá do souhvězdí Velké medvědice). Přesný časový úsek dráhy je v čase 22:42:32.5-55.0 SEČ. Přerušovaná stopa vpravo uprostřed patří letadlu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 635.75 km dlouhá a bolid jí uletěl za 41.0 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu ze 6. listopadu 2021 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jelikož se jednalo o úplný případ tečného meteoru, tj. kdy těleso zcela neshořelo v atmosféře a většina z něho opustila atmosféru po změněné dráze, tak jsou znázorněné obě dráhy – červeně předsrážková dráha a fialově pak úniková dráha, po které se tento malý úlomek meziplanetární hmoty pohybuje kolem Slunce nyní. Jelikož se během průletu atmosférou toto těleso celkem výrazně zbrzdilo, tak došlo k významné změně jeho dráhy. Ta původně sahala až za dráhu planety Saturn a jeden oběh kolem Slunce tělesu trval 18.1 roku a nyní je to pouze 4.76 roku, přičemž nejvzdálenější bod dráhy již leží ve vnější části hlavního pásu planetek. (autor: Astronomický ústav AV ČR).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.