Významné bolidy

Krátce před půl jedenáctou večer středoevropského času v noci z pondělí na úterý 7. března byl vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 21 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (15), ale také na Slovensku (4), Rakousku (1) a Německu (1). Jelikož bolid letěl severně od naší republiky (viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou) a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, které byly v dosahu jeho viditelnosti, tak máme záznamy celkem ze 14 stanic, v drtivé většině z ČR. Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic ležících v severní části našeho území, které byly k bolidu nejblíže (viz obrázek 1), nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na stanicích Polom, Jičín, Růžová a Ondřejov. Kromě toho máme snímky i ze vzdálenějších míst jako z Kuchařovic, Veselí nad Moravou, Šindelové, Kunžaku, Kocelovic, ale dokonce také až ze Slovenska z Hurbanova a Rimavské Soboty. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 2) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala digitální automatická bolidová kamera na nejbližší stanici k jeho dráze na Polomu v Orlických horách. Bolid zde letěl vysoko na severní straně oblohy od souhvězdí Velké medvědice až do souhvězdí Kassiopeia (jedná se o výřez z celooblohového snímku). Kromě snímků a videozáznamů v přímém světle (součtový snímek z videokamery z Ondřejova je na obrázku 3) se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu (fotografické spektrum bolidu z Polomu je na obrázku 4). Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Ondřejova a z Kunžaku (na obrázku 5 je sekvence výřezů z videozáznamu pořízeného v Ondřejově). Navíc přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu – viz obrázek 6), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Ze všech těchto záznamů jsme určili všechny parametry průletu tohoto zajímavého bolidu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně odehrálo v noci z pondělí na úterý 7. na 8. března 2022 nad česko-polskou hranicí?

Přesně ve 21 hodin 24 minut a 58.7 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry po dráze skloněné 32.1 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti přibližně 1.8 kilogramu. Celá dráha bolidu, jak je vidět na obrázku 1, kde je detail průmětu dráhy na zemský povrch, ležela podél naší hranice s Polskem. Bolid začal svítit ve výšce 102.9 km v oblasti Králického Sněžníku, proletěl podél hranice s Polskem a pohasl ve výšce 34.8 km nad zemí přibližně 15 km východně od polského města Jelenia Góra. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 34.1 km/s a světelnou dráhu dlouhou 128.5 km uletělo za 4.5 sekundy, přičemž se zbrzdilo na konečných 6 km/s. Během letu bolid dosáhl jasnosti -11.6 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou vzdálenost 100 km), tedy přibližně srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku, přičemž nejjasnější byl ve výšce necelých 45 km (viz obrázek 7). Během letu, zvláště pak v jeho poslední třetině, se významně rozpadal (viz obrázek 5) a celá jeho původní hmota se během průletu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstředné eliptické dráze (viz obrázek 8) s poloosou 2.48 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce) skloněné k rovině dráhy Země (ekliptice) jen 2.0 stupně, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.91 roku. Charakter dráhy tohoto meziplanetárního tělesa sice napovídá, že by se mohlo jednat o malý úlomek komety pocházející z Jupiterovy rodiny komet, nicméně z jeho chování v atmosféře a tomu odpovídajících fyzikálních vlastností je velmi pravděpodobný jeho původ ve vnější oblasti hlavního pásu asteroidů. Není také vyloučena jeho souvislost se slabším meteorickým rojem eta Virginid.


V Ondřejově 10. 3. 2022

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě





Obrázek 1. Průmět dráhy bolidu EN070322_212459 na zemský povrch. Bolid začal svítit ve výšce 102.9 km v oblasti Králického Sněžníku, proletěl podél hranice s Polskem a pohasl ve výšce 34.8 km nad zemí přibližně 15 km východně od polského města Jelenia Góra. Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je téměř 130 km a bolid jí uletěl přibližně za 4.5 sekundy. Stanice bolidové sítě na území ČR jsou na mapce znázorněny bílými čtverci s černým středem. (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN170520_225802 pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici Polom v Orlických horách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Na obrázku bolid letí vysoko na severní straně oblohy od souhvězdí Velké medvědice až do souhvězdí Kassiopeia (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3. Spektrum části světelné dráhy bolidu EN070322_212459 pořízené automatickou širokoúhlou spektrální kamerou na stanici Polom. Na snímku je nultý a první (–/+) řád spektra, které poskytuje důležité informace o složení původního meteoroidu. Spektrum křižující spektrum bolidu patří zapadajícímu Měsíci, který byl v tu dobu nízko nad západním obzorem mimo zorné pole kamery (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 4. Složený snímek bolidu EN070322_212459 z videozáznamu pořízeného videokamerou na observatoři v Ondřejově. Napravo od bolidu je vidět i část jeho spektra (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 5. Výřezy z detailního videozáznamu bolidu EN070322_212459 pořízeného rychlonavádějícím systémem FIPS na observatoři v Ondřejově. Tento záznam slouží k podrobnějšímu zkoumání fragmentace meteoroidu. Relativní čas pro jednotlivé snímky je vztažen k absolutnímu času 21:25:00 UT (grafika Lukáš Shrbený, foto Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 6. Průběh svícení bolidu EN070322_212459 v atmosféře zaznamenaný citlivým fotometrem na stanici Polom, který je součástí každé automatické bolidové stanice (Polom byl bolidu nejblíže a proto je zde signál největší). Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu během jeho průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišení (5000 vzorků za sekundu). (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 7. Průběh svícení bolidu EN070322_212459 v absolutních magnitudách, tj. přepočítaný na jednotkovou vzdálenost 100 km v závislosti na výšce. V maximu dosáhl bolid jasnosti -11.6 magnitudy, tj. přibližně jako jasnost Měsíce v úplňku. (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 8. Dráha bolidu EN070322_212459 ve Sluneční soustavě. Charakter dráhy tohoto meziplanetárního tělesa sice napovídá, že by se mohlo jednat o malý úlomek komety pocházející z Jupiterovy rodiny komet nicméně z jeho chování v atmosféře a tomu odpovídajících fyzikálních vlastností je velmi pravděpodobný jeho původ ve vnější oblasti hlavního pásu asteroidů (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.