Významné bolidy

V sobotu večer 25. června jsme přes náš webový formulář obdrželi několik hlášení především z jižní Moravy o pozorování jasného bolidu na denní obloze přibližně ve 20 hodin večer letního času. Během dne bylo na většině našeho území zataženo a na mnoha místech pršelo včetně lokálních bouřek, nicméně odpoledne a kvečeru se začalo vyjasňovat a to především v jihovýchodní části republiky. Přestože byl ještě den a obloha byla přesvětlená Sluncem, které se v té době nacházelo ještě poměrně vysoko nad severozápadem, tak bolid mohl být spatřen a to právě nejlépe z jižní Moravy. Ukázalo se totiž a vizuální pozorování to i naznačovala, že bolid letěl jihovýchodně od našeho území a tedy na opačné straně oblohy, než bylo v tu dobu Slunce. Navíc byl dostatečně jasný a i dlouhý a letěl ve vhodný čas, kdy lidé byli venku a tak mohl upoutat pozornost mnoha náhodných svědků, tedy nejen těch, kteří nám poslali svá pozorování ať už hned ten večer nebo i v následujících dnech. Protože byl ale ještě bílý den, tak fotografické kamery bolidové sítě provozované naším ústavem ještě nepracovaly, nicméně na téměř všech stanicích naší bolidové sítě máme instalované doplňkové videokamery a ty jsou v provozu i ve dne. Tyto kamery sice pokrývají většinou jen menší část oblohy, nicméně shodou příznivých okolností bolid letěl tak vhodně, že byl zaznamenán na obou stanicích, které máme na jižní Moravě a to ve Veselí nad Moravou (viz obrázek 1) a Kuchařovicích u Znojma. Z těchto dvou záznamů jsme určili všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že bolid dosáhl minimálně jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl hluboko do atmosféry, což nasvědčuje tomu, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch. Následně se k našim záznamům podařilo ještě dohledat videozáznam ze slovenské stanice Hurbanovo, kde slovenští kolegové provozují systém kamer Allsky7, který posloužil ke zvýšení spolehlivosti našich původních výsledků.

Co se tedy přesně odehrálo v podvečer v sobotu 25. června 2022 nad jihozápadním Slovenskem?

Přesně v 19 hodin 54 minut a 16 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 50 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 64 km jihovýchodně nedaleko Hlohovce. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí necelých 20 km/s a po relativně strmé dráze pod úhlem 57° k vodorovné rovině pokračovalo v letu jihozápadním směrem. Maximální jasnosti dosáhl bolid ve výrazném zjasnění ve výšce 28 km nad zemí, kdy po krátkou dobu zářil více než Měsíc v úplňku. V této fázi letu se meteoroid také nejvíce brzdil a rozpadal. Největší úlomek pak pohasl ve výšce pouhých 22 km nad zemí asi 12 km jižně od Trnavy. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 50 km uletěl bolid za 3 sekundy. Je nutné ale vzít v úvahu, že se vše odehrálo za plného denního svitu a tak na noční obloze by především začátek bolidu ale i jeho konec byly viditelné podstatně dříve, respektive později. Tudíž i jeho světelná dráha jakož i trvání by byly výrazněji delší. I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že řada převážně menších meteoritů dopadla až na zemský povrch. Největší meteority mohou mít hmotnost řádově 100 gramů až kolem půl kilogramu (hlavní kus), celkem by se však mělo jednat jen o jednotky kusů. Naproti tomu očekáváme větší počet malých řádově gramových až desetigramových meteoritů. Podle našich výpočtů by se měly nacházet v katastru obce Pusté Úlany. Na obrázku 3 je mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů. Vyznačena je nejpravděpodobnější oblast, která je přibližně 6 km dlouhá a až kolem jednoho kilometru široká (sever je nahoře). Komplikovaný tvar pádové oblasti je dán dvěma hlavními fragmentačními událostmi ve výškách 28 (červené body a jejich spojnice – linie největší pravděpodobnosti) a 23 km (modré body a jejich spojnice). Menší meteority by měly ležet od obce dále na východ, největší pak západně od obce, případně v obci samé. Označený je také hlavní kus (main, světle modrá barva), který odpovídá poslednímu pozorovanému bodu na dráze bolidu a jeho teoretická poloha a hmotnost vychází z předpokladu, že nedošlo k jeho rozpadu po pohasnutí bolidu. Z tohoto důvodu je jeho existence nejistá. Meteority různých hmotností navíc mohou být částečně pomíchané a v případě pozdních rozpadů se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů. Velmi malé meteority se mohou nacházet i mimo vyznačenou oblast. Pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 30 cm obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo, která však byla poměrně výrazně (27 stupňů) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával prakticky přesně k dráze Země (jen těsně křížil její dráhu) a v odsluní se dostal za dráhu planety Mars do oblasti hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 2.2 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Závěrem bychom rádi podělovali všem svědkům za zprávy o tomto zajímavém bolidu a Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů. Zároveň děkujeme i kolegům (jmenovitě především RNDr. Ivanu Dorotovičovi, CSc.) ze Slovenské ústredné hvezdárni v Hurbanově za následné poskytnutí záznamu bolidu z jimi provozovaného systému Allsky7. Tento poskytnutý záznam posloužil pro dodatečné zvýšení spolehlivosti a přesnosti výpočtu trajektorie bolidu.


11. července 2022

Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz




Obrázek 1. Snímek složený z videa na stanici Veselí nad Moravou ukazuje průlet bolidu letícího zleva a shora s jasně viditelným zjasněním spojeným s rozpadem tělesa ve výšce 28 km nad zemí. (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Průmět zaznamenané části dráhy bolidu na mapu (žlutá šipka). Ve skutečnosti byla dráha skloněná 57 stupňů k zemskému povrchu a byla dlouhá téměř 50 km. Čtverci s černým středem jsou označena místa, odkud byl bolid zaznamenán. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 3. Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Meteority různých hmotností lze očekávat v různých částech oblasti. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu meteoritů o hmotnostech 200 g, 100 g, 50 g, 20 g, 10 g a 5 g a také hlavní kus (main) pro 2 hlavní rozpady (červeně ve výšce 28 km a modře ve výšce 23 km). Není však známo, jak velké meteority ve skutečnosti dopadly. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).





Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.