Významné bolidy

V úterý 13. září 2022 krátce po půlnoci středoevropského letního času zazářil nad územím střední Evropy, především pak nad jihozápadem Polska a severní částí České republiky, ale i nad východem Německa, velmi jasný meteor – bolid. Protože bylo na velké části zmíněného území jen málo oblačnosti a tak i přes velký jas Měsíce, který byl krátce po úplňku, upoutal pozornost těch náhodných svědků, kteří byli v tuto pozdní noční dobu vzhůru. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji celkem na 13 stanicích, které jsou rozmístěny po celém našem území a patří k tzv. Evropské bolidové síti, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné velmi rychle a i podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho jsme také určili oblast, kde by měly zbytky původního meziplanetárního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně dnes nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Bolid (dále označen jako EN120922_222044 – označení se vztahuje ke světovému času a tak proto je datum ještě 12. 9.) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami např. na stanicích Polom (nejblíže ke dráze bolidu – viz obrázek 1), dále pak to byly stanice Frýdlant v Čechách, Jičín, Růžová, Ondřejov, Svratouch, Červená hora ale i vzdálenější stanice jako Kunžak, Churáňov, Kuchařovice, Kocelovice, Přimda či Šindelová v Krušných horách. Na přiloženém obrázku (výřez z celooblohového snímku) je pohled na bolid, jak ho zaznamenala digitální bolidová kamera na stanici Polom v Orlických horách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu), viditelné nejlépe na začátku jeho dráhy, je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) v atmosféře. Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry průletu bolidu atmosférou s velmi vysokou přesností (průmět jeho dráhy na zemský povrch je na obrázku 2). Na několika stanicích se k tomu podařilo pořídit i podrobné spektrum bolidu, které naznačuje, že se jednalo o kamenný meteorit běžného složení. Velmi důležité jsou také záznamy z našich videokamer především z Červené hory a Ondřejova, a dále třeba také z Kunžaku a Říčan, které slouží k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou. Podrobný obraz celého jevu máme navíc zachycený rychlonaváděcím video systémem FIPS rovněž z Kunžaku a Ondřejova. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry na všech našich blízkých stanicích k dráze bolidu. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují bolidy v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou.

Co se tedy přesně odehrálo krátce po půlnoci v úterý 13. září 2022 nad jihozápadním Polskem?

Přesně 20 minut a 44 sekund po půlnoci středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 7 kilogramů a začal svítit již ve výšce 89 km nad zemí nedaleko na sever od naší severní hranice s Polskem v oblasti Krkonoš. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí málo přes 16 km/s a po dráze skloněné přibližně 40 stupňů k zemskému povrchu pokračovalo v letu severovýchodním směrem. Maximální jasnosti dosáhl bolid v nevýrazném krátkém zjasnění ve výšce 52 km nad zemí, přičemž po dobu 3 sekund zářil jen o málo méně než Měsíc, který byl v tu dobu již poměrně vysoko nad JV obzorem. Především z videozáznamů a také z průběhu brždění v atmosféře víme, že se meteoroid během letu sice významně brzdil, ale nikterak výrazně se nerozpadal. Největší úlomek pohasl ve výšce necelých 24 km nad zemí přibližně 40 km SSZ od Wroclavi. Celou světelnou dráhu dlouhou 101.3 km, uletěl bolid za 7.8 sekundy. I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že přinejmenším jeden poměrně velký meteorit dopadl až na zemský povrch. Podle našich výpočtů by mohl vážit necelý jeden kilogram a měl by se nacházet nedaleko východně u města Žmigród (viz vyznačená oblast na obrázku 3). Není vyloučeno, že malý počet výrazně menších meteoritů může ležet JZ od vyznačené oblasti směrem ke konci světelné dráhy bolidu.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 15 cm obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo, která byla jen málo skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával jen málo blíže ke Slunci než Země a v odsluní se pohyboval ve vnější oblasti pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 4.55 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z vnější části hlavního pásu planetek.


14. 9. 2022

RNDr. Pavel Spurný, CSc., RNDr. Jiří Borovička, CSc. a Mgr. Lukáš Shrbený, Ph.D.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz




Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti Polom v Orlických horách. Konec bolidu je nízko nad severním obzorem v souhvězdí Velké medvědice. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost a brždění bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 101 km dlouhá a bolid jí uletěl za 7.8 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)




Obrázek 3. Mapa vypočtené pádové oblasti meteoritu ležící východně od polského města Žmigród. Vyznačena je nejpravděpodobnější oblast, asi 750 m dlouhá a 300 m široká, kde by měl ležet hlavní kus o hmotnosti necelého jednoho kilogramu (platí za předpokladu, že nedošlo k jeho rozpadu po pohasnutí bolidu, tj. během temné fáze letu). Sever je nahoře, pravděpodobnost klesá od středu vyznačeného obdélníku, tedy od bodu Main. V tomto případě bylo původní těleso velmi soudržné, takže se v atmosféře příliš nerozpadalo a tudíž neočekáváme nějaký významnější počet malých meteoritů, které by stály za systematické hledání. Pokud nějaké dopadly až na zem, tak leží JZ od vyznačené oblasti směrem ke konci světelné dráhy bolidu. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)




Obrázek 4. Aktualizace pádové oblasti na základě obdržení přesného modelu výškového větru od Dr. Brožkové z ČMHÚ (červeně ohraničeno). Původní mapa (světle hnědě ohraničená) byla na základě určení profilu výškového větru z balonových měření z Wroclavi v časech 12h UT pro 12. 9. a 00h UT 13. 9. Poloha Main_new wind (žluté kolečko) odpovídá nejpravděpodobnější poloze hlavního kusu za předpokladu, že se nerozpadnul během temné fáze letu a odpovídá hmotnosti přibližně 850 g (s nejistotou ±150 g). Pokud došlo k odlomení nějaké části hlavního kusu, pak jeho největší část (do hmotnosti přibližně 500 g) bude ležet podél červené centrální linie ve vyznačené oblasti směrem ke konci bolidu (tedy přibližně jihozápadním směrem). Odlomené menší části mohou být mimo tuto oblast dále na jihozápad.

Aktualizováno 17. 9. 2022 10:00.




Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.