Významné bolidy

Krátce po půl čtvrté ranní středoevropského času v noci z pondělí na úterý 8. listopadu byl vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, velmi dlouhý bolid, který i přes značnou záři Měsíce v úplňku upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 21 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (15), ale také na Slovensku (4), Rakousku (1) a Německu (1). Jelikož bolid letěl především nad SV Čechami (viz obrázek 1, bolid je označen žlutou šipkou) a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, které byly v dosahu jeho viditelnosti, tak máme záznamy celkem z 14 stanic, v drtivé většině z ČR. Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic ležících v severní části našeho území, které byly k bolidu nejblíže a měly jasno (viz obrázek 1), nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na stanicích Frýdlant, Svratouch, Růžová a Ondřejov. Kromě toho máme snímky i ze vzdálenějších míst jako z Kunžaku, Kocelovic, Červené a Lysé hory, Přimdy, Šindelové, šumavského Churáňova nebo Veselí nad Moravou a dokonce také až z rakouského Martinsbergu či slovenského Hurbanova. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 2) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala digitální automatická bolidová kamera na nejbližší stanici k jeho dráze ve Frýdlantu v Čechách (bohužel další blízké stanice Polom a Jičín měly zataženo nízkou oblačností). Bolid zde letěl vysoko na severní straně oblohy od souhvězdí Velké medvědice přes souhvězdí Raka a končí na jihu v souhvězdí Hydry (jedná se o výřez z celooblohového snímku). Kromě snímků a videozáznamů v přímém světle (součtový snímek z videokamery z Ondřejova je na obrázku 3) se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu (část spektra je taktéž vidět na obrázku 3). Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Ondřejova (na obrázku 4 je sekvence vybraných výřezů z tohoto videozáznamu). Navíc přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Ze všech těchto záznamů jsme určili všechny parametry průletu tohoto zajímavého bolidu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně odehrálo nad ránem v noci z pondělí na úterý 8. listopadu 2022 nad JZ Polskem a SV Čechami?

Přesně ve 3 hodiny 36 minut a 46 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry po dráze skloněné jen 18.2 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti přibližně 3.6 kilogramu. Většina dráhy bolidu, jak je vidět na obrázku 1, kde je detail průmětu dráhy na zemský povrch, ležela na území severovýchodních Čech, první třetina dráhy však byla nad JZ Polskem. Bolid začal svítit ve výšce 90.5 km v oblasti polského města Boleslawiec, česko-polskou hranici přeletěl nad Krkonošemi a proletěl přibližně nad Hradcem Králové a Pardubicemi a pohasl ve výšce 38.9 km nad zemí v blízkosti města Skuteč. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 16.1 km/s a světelnou dráhu dlouhou 171.5 km uletělo za 12.9 sekundy, přičemž se zbrzdilo na konečných 3.7 km/s. Během letu bolid dosáhl jasnosti -9.2 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou vzdálenost 100 km), tedy přibližně srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti, přičemž nejjasnější byl ve výšce 57 km. Během letu, zvláště pak v jeho poslední třetině, se významně rozpadal (viz obrázek 4) a prakticky celá jeho původní hmota se během průletu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstředné eliptické dráze (viz obrázek 5) s poloosou 2.17 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce) skloněné k rovině dráhy Země (ekliptice) 16.0 stupňů, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.2 roku. Charakter dráhy tohoto meziplanetárního tělesa napovídá, že se jednalo o malý úlomek asteroidu pocházejícího z vnější oblasti hlavního pásu asteroidů.

V Ondřejově 9. 11. 2022

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě




Obrázek 1. Průmět dráhy bolidu EN081122_023646 na zemský povrch (sklon dráhy k povrchu byl 18.2 stupně). Bolid začal svítit ve výšce 90.5 km v oblasti polského města Boleslawiec, česko-polskou hranici přeletěl nad Krkonošemi a proletěl nad Hradcem Králové a Pardubicemi a pohasl ve výšce 38.9 km nad zemí v blízkosti města Skuteč. Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 171.5 km a bolid jí uletěl za 12.9 sekundy. Stanice bolidové sítě na území ČR jsou na mapce znázorněny bílými čtverci s černým středem. (foto: Google/Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN081122_023646 pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici Frýdlant v Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Na obrázku bolid letí vysoko na severní straně oblohy od souhvězdí Velké medvědice přes souhvězdí Raka a končí na jihu v souhvězdí Hydry (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 3. Složený snímek bolidu EN081122_023646 z videozáznamu pořízeného videokamerou na observatoři v Ondřejově. Napravo i nalevo od bolidu (letí zleva doprava) je vidět i část jeho spektra (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 4. Výřezy z detailního videozáznamu bolidu EN081122_023646 pořízeného rychlonavádějícím systémem FIPS na observatoři v Ondřejově. Tento záznam slouží k podrobnějšímu zkoumání fragmentace meteoroidu. Relativní čas pro jednotlivé snímky je vztažen k absolutnímu času 2:36:46 UT (grafika Lukáš Shrbený, foto Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 5. Dráha bolidu EN081122_023646 ve Sluneční soustavě. Charakter dráhy tohoto meziplanetárního tělesa jakož i jeho chování v atmosféře napovídá, že se jednalo o malý úlomek asteroidu pocházejícího z vnější oblasti hlavního pásu asteroidů (grafika: Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR).



Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.