Významné bolidy

Ve středu 25. ledna časně ráno proletěl nad úplným jihovýchodem Slovenska a nejzápadnější částí Ukrajiny velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů z naší republiky, ale i severní poloviny Slovenska nebo i většiny okolních států střední a východní Evropy zůstal skrytý za hustou inverzní oblačností. Proto jsme dosud neobdrželi ani jedno hlášení, i když se jednalo o velmi jasný a nápadný úkaz, který především z východní poloviny našeho území by byl velmi dobře viditelný. O velikosti a délce tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic ve východní polovině Evropské bolidové sítě. Nejdůležitější ovšem bylo, že přece jen byla místa s jasnou oblohou, dokonce právě i v relativně malé oblasti, kde bolid letěl, a že na 4 stanicích Evropské bolidové sítě ležících na Slovensku a v ČR bylo jasno a na 3 z nich se také podařilo speciálními přístroji získat jak fotografické tak i video záznamy. Z velké blízkosti máme bolid fotograficky zaznamenaný z Kolonice na samém východě Slovenska (viz obrázek 1), ale také z větší dálky z Rimavské Soboty a rovněž tak i z Lysé hory z Beskyd. Kromě těchto záznamů s vysokým rozlišením máme navíc z Kolonice i velmi podrobné fotografické spektrum bolidu a také videozáznam poslední čtvrtiny letu bolidu, kde je s vysokým rozlišením zaznamenaná fragmentace tělesa v atmosféře a pohasnutí jednotlivých úlomků. Z těchto záznamů ze 3 míst jsme určili s vysokou přesností všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že bolid dosáhl v maximu jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl relativně hluboko do atmosféry, což nasvědčuje tomu, že velmi pravděpodobně došlo k pádu menšího počtu meteoritů na zemský povrch.

Co se tedy přesně odehrálo časně ráno ve středu 25. ledna 2023 nad jihovýchodem Slovenska a západem Ukrajiny?

Přesně ve 4 hodiny 23 minut a 50 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 11 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 101 km nad obcí Oborín západně od Velkých Kapušan na východě Slovenska. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí necelých 29 km/s a po dráze skloněné pod úhlem 33.5° k vodorovné rovině pokračovalo v letu přibližně severovýchodním východním směrem. Maximální jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku dosáhl bolid v nepříliš výrazném zjasnění ve výšce 46 km nad zemí, nicméně jen o málo menší jasnost si udržoval po dobu téměř 3 sekund. Krátce po dosažení maximální jasnosti se meteoroid také začal výrazněji rozpadat. Největší úlomek pak pohasl ve výšce 25.7 km nad zemí v oblasti východních Karpat na západě Ukrajiny. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 137 km uletěl bolid za 6.1 sekund. Její průmět na zemský povrch je znázorněn na obrázku 2. I když převážná většina původní hmoty meteoroidu shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že několik převážně menších meteoritů dopadlo až na zemský povrch. Největší meteorit (hlavní kus) může mít kolem čtvrt kilogramu, další úlomek má přibližně poloviční hmotnost a dále mohlo k zemi doletět ještě několik výrazně menších gramových až deseti gramových úlomků. Podle našich výpočtů by se tyto meteority měly především nacházet v pásu širokém přibližně několik set metrů a dlouhém kolem 10 kilometrů táhnoucím se horským terénem od konce světelné dráhy poblíž vesnice Oryavchyk (nejmenší několikagramové meteority) až do údolí k hlavní silnici E471 jihovýchodně od obce Korostiv, kde by mohly být největší 2 meteority 100 a 250 gramů. Na obrázku 3 je mapa předběžně vypočtené pádové oblasti meteoritů založená na profilu výškového větru pořízeného na stanici Poprad-Gánovce o půlnoci 25. 1. Finální pádovou oblast ještě upřesníme, až budeme znát profil větru pro dané místo a čas. Nález meteoritů, navíc relativně malých a v malém počtu a ještě k tomu ve velmi odlehlé horské oblasti je málo pravděpodobný, nicméně pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal Slunce po relativně protáhlé dráze, kdy se v přísluní dostával až dovnitř dráhy planety Merkur, tedy poměrně blízko ke Slunci, a v odsluní se pohyboval za dráhou planety Mars ve vnitřní části hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 1.4 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Závěrem bychom rádi podělovali kolegům z Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici za spolupráci na provozu stanic bolidové sítě na Slovensku jakož i spolupracovníkům na hvězdárnách v Kolonici, Rimavské Sobotě a stanici ČHMÚ na Lysé hoře.

25. ledna 2023, 17h

Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený

Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160 nebo 607 729 608 (jen v urgentních případech)




Obrázek 1
Výřez z celooblohového snímku bolidu z 25. ledna 2023 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti na hvězdárně v Kolonici na východním Slovensku. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR a Astronomický ústav SAV).




Obrázek 2
Průmět zaznamenané dráhy bolidu na zemský povrch (žlutá šipka). Na mapě jsou vyznačeny čtverci s černým středem polohy stanic Evropské bolidové sítě na Slovensku, přičemž bolid byl zaznamenán kamerami na stanicích Kolonica a Rimavská Sobota, kde bylo v době jeho průletu jasno. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 3
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu 2 hlavních meteoritů o hmotnostech přibližně 100 a 250 gramů (Main) a také možných menších úlomků o hmotnostech kolem 10 gramů. Poloha pádové oblasti je založena na profilu výškového proudění pořízeného z nejbližší stanice ke dráze bolidu, kde se takové měření provádí, tedy ze stanice Poprad-Gánovce, která je od konce bolidu vzdálená přes 200 km (pro čas 0h UT) a tudíž se může lišit od skutečných hodnot pro dané místo a čas. Počítáme tedy s tím, že až budeme mít tato data k dispozici, tak polohu pádové oblasti upřesníme. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 4
Aktualizace pádové oblasti z 28. 1. 2023
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu dvou hlavních meteoritů o hmotnostech přibližně 100 (F1) a 250 gramů (Main) a také jednoho menšího úlomku o hmotnosti kolem 10 gramů (F2). Poloha pádové oblasti je nyní již založena na komplexním modelu profilu výškového proudění pro dané místo a čas, který pro tyto účely pro nás vypracovala Dr. R. Brožková z ČHMÚ. Polohy jednotlivě sledovaných úlomků se mírně odchylují od centrální linie, což je to způsobeno tím, že během jednotlivých rozpadů tělesa došlo k mírné změně směru letu toho kterého úlomku a tuto změnu pozorujeme přímo na našich záznamech (IP kamera v Kolonici). Pokud nedošlo k dalším rozpadům těchto tří úlomků během temné fáze letu (tedy po jejich pohasnutí) tak je velmi pravděpodobné, že tyto fragmenty leží v červeně ohraničených kruzích (vyznačená oblast odpovídá přibližně jedné směrodatné odchylce). I když je tato možnost pravděpodobnější, tak ale pokud by došlo k dalším rozpadům některého z větších úlomků (nebo obou) během temné fáze letu, tak mohou meteority ležet víceméně kdekoliv ve žlutě ohraničené oblasti. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).


Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.