Významné bolidy

V pátek 23. srpna 2024 krátce po západu Slunce před půl devátou hodinou večer středoevropského letního času, tedy za časného soumraku, proletěl nad severovýchodem našeho území jasný meteor - bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě na velmi světlé obloze, tak protože prakticky nad celou střední Evropou bylo jasno a dráha bolidu byla hlavně co se trvání týče dlouhá a bolid dostatečně jasný, tak tento vzácný přírodní úkaz vidělo velké množství náhodných svědků a zároveň také několik desítek z nich nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pátek 23. srpna večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Jelikož bolid letěl relativně krátce po západu Slunce tak celooblohové fotografické kamery na stanicích západně od dráhy bolidu, právě z důvodů velmi přesvícené oblohy ještě nebyly v činnosti. Přesto se nám ho ale podařilo fotograficky zaznamenat na nejbližší stanici na Lysé hoře v Beskydech, která akorát začala pořizovat snímky (obrázek 1) a také na několika vzdálenějších především východních stanicích a to jak fotograficky, tak i videokamerami. Právě díky těmto záznamům, bylo tedy možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.

Bolid (dále označen jako EN230824_182606) byl dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích na Lysé hoře a ve Staré Lesné na Slovensku. Kromě fotografických záznamů se nám podařilo tento bolid velmi dobře zaznamenat i videokamerami a to rovněž ze Staré Lesné a k tomu ještě z blízké Červené hory a také z Veselí nad Moravou a i z Kunžaku v jižních Čechách. Výhodou těchto kamer je, že pracují i ve dne, nicméně kromě Ondřejova, Kunžaku a částečně také Staré Lesné, zabírají jen malou část oblohy. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho nad SZ obzorem zaznamenala video kamera ve Staré Lesné (obrázek 2). Kombinací těchto fotografických a video záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností.

Co se tedy přesně odehrálo večer v pátek 23. srpna 2024 nad Slezskem?

Přesně ve 20 hodin 26 minut a 6 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti necelých pěti kilogramů a začal svítit ve výšce 76.9 km poblíž Frenštátu pod Radhoštěm (viz obrázek 3). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 13.6 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po dráze skloněné k zemskému povrchu 34 stupňů pokračovalo v letu severoseverovýchodním směrem (azimut 16.6 stupně na východ od severu) a postupně zjasňovalo. Maximální jasnost kolem -9.3 magnitudy bolid dosáhl ve výšce 50 km nad Bohumínem a poté přelétl do Polska. Ve druhé půlce světelné dráhy, převážně již nad polským územím, se již také meteoroid v atmosféře významněji brzdil a také se rozpadal. Bolid pohasl ve výšce 34.3 km přibližně nad městem Jejkowice . Celou světelnou dráhu dlouhou 76.3 km uletěl za 6.3 sekundy. Během průletu atmosférou se drtivá většina původní hmoty tohoto malého meteoroidu o velikosti přibližně míče na házenou spotřebovala a není pravděpodobné, že by něco makroskopicky významného z něho mohlo letět až na zem.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po typické asteroidální dráze, která byla jen velmi málo (0.4 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní jen těsně protínal dráhu planety Země a v odsluní se nejdále dostal do vnějších částí hlavního pásu asteroidů (viz obrázek 4). Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meteoroidu o hmotnosti přibližně 5 kg trval téměř 4 roky. Tento charakter dráhy v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.



25. srpna 2024, 10:00 SELČ

Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR,
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz




Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 23. srpna 2024 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na Lysé hoře v Beskydech. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 23. srpna 2024 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě na Astronomickém ústavu SAV ve Staré Lesné. Na snímku bolid zalétl za masiv Lomnického štítu. (foto: Astronomický ústav AV ČR, Astronomický ústav SAV).




Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu & v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 76.3 km dlouhá a bolid jí uletěl za 6.3 sekundy. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN230824_182606 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meteoroidu o hmotnosti přibližně 5 kg trval téměř 4 roky. (autor: Astronomický ústav AV ČR).




Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.