Astronomický podzim

Podzimní měsíce jsou každoročně spjaty s meteorickými roji. V říjnu uvidíme Orionidy, které na rozdíl od většiny letošních rojů mají příznivé podmínky, co se týká rušení Měsícem. Maximum činnosti roje připadá na 21. 10. a Měsíc bude v poslední čtvrti 20. 10. Ve dnech okolo maxima, kdy budeme Orionidy pozorovat, bude tedy Měsíc vycházet až po půlnoci, takže před jeho východem budeme moci meteory vidět zcela nerušeně. Orionidy mají nižší četnost než například srpnové Perseidy, ale rozhodně patří mezi významnější roje.

Již zmíněný Měsíc zahájí říjen tenkým srpkem, do první čtvrti dospěje 5. 10. Úplněk bude následovat 13. 10., poslední čtvrť nastane, jak již bylo řečeno, 20. 10. a nov bude 27. 10. Měsíc můžeme použít jako ukazovátko a seznámit se tak se zajímavými objekty. V noci ze 16. na 17. 10. se Měsíc přiblíží k jasné hvězdě Aldebaran (ta bude jižně od něj, vzdálena něco přes tři měsíční průměry) a 24. 10. v ranních hodinách k planetě Mars. Mars bude také jižně od Měsíce, v tomto případě bude vzdálenost větší, asi šest měsíčních průměrů.

Zmínil jsem se o Marsu, ale viditelný bude nejenom on, budeme moci pozorovat všechny čtyři planety, které lze pohodlně vidět pouhým okem. Největší Jupiter a nejkrásnější Saturn lze spatřit po celou noc kromě večerního soumraku. Nejjasnější Venuše zvečera září nad jihozápadním obzorem.

Na závěr mi dovolte se podělit o jednu zajímavost. Nedávno jsem byl otázán, čemu prý američtí farmáři říkají Harvest Moon. Přiznávám, že jsem to nevěděl a musel se obrátit na literaturu. Skutečnost je taková, že v historii si farmáři pojmenovali všechny úplňky v roce. V tomto případě se samozřejmě jedná o úplněk v době sklizně, který ale navíc má jednu zajímavou vlastnost. Každý den Měsíc vychází zhruba o padesát minut později, než vyšel den předcházející. Po většinu roku tomu tak je, ale v období kolem rovnodennosti je tento interval kratší, asi třicetiminutový. Takže díky tomuto menšímu posunu můžeme několik dní po sobě vidět Měsíc, jak vychází v době, kdy Slunce zapadá. Měsíční svit tak trochu sklízejícím farmářům pomohl a prodloužil pracovní den.

Napadá-li vás také nějaká otázka, budu velice potěšen, když mi ji položíte. Ptejte se na cokoliv, většinou se ukáže, že to, na co se někdo styděl zeptat, ostatní také nevědí a zajímalo by je to. Jsem k zastižení na emailu stork@asu.cas.cz, případně i na telefonu 0606 721832. Těším se na vaše dotazy.
 
 

Sonda NEAR Shoemaker pokračuje ve své misi u planetky Eros a zásobuje nás dalšími skvělými a podrobnými snímky tohoto malého světa. Tento snímek byl pořízen 21. 9. 2000 a na výšku zachycuje asi 11 km povrchu planetky. Foto: Johns Hopkins University